Od nového roku Deník N nepřechyluje ženská příjmení. „Myslím, že je to změna k lepšímu. Někteří kolegové stejně pokoutně nepřechylovali,“ přibližuje zástupce šéfredaktora Lukáš Werner.
Změna má zrušit dosavadní podmínky, které zájemkyně o nepřechýlené příjmení musí splnit. Musí například mít nebo si zvolit jinou než českou národnost, případně žít v cizině.
Lidé se nejprve začali rozlišovali osobními, tedy křestními jmény. Ale časem to nestačilo a tak začali přidávat rozlišovací doplněk. A protože druhé jméno stálo při jméně, začalo se mu říkat příjmí.
Dříve dostávali jména jen dospělí a navíc jen ti z vyšších vrstev. O jménech pro děti a ženy ještě nemohla být ani řeč. Byli to spíš šlechtici, vládci a vojevůdci.
Podle nejčerstvějších dat mají Češi 284 603 příjmení. Desítky tisíc z nich jsou unikátních. Jak je starý průměrný držitel vašeho příjmení? A jak si stojíte v porovnání s Nováky nebo Svobodovými?
Češi, kteří uzavřou registrované partnerství v zemích Evropské unie, mají právo na změnu příjmení podle svého partnera. Krajský soud v Brně dal zapravdu ženě z jižní Moravy, která chtěla, aby bylo do české matriky zapsáno jméno její partnerky z Německa. Úředníci ji tehdy odmítli s tím, že české zákony nijak neupravují užívání příjmení pro uzavření registrovaného partnerství. V Německu tak vlastně žila pod jiným příjmením než v České republice.
Česky nadále nesmí oficiálně používat příjmení v mužském tvaru. Výjimka zůstává pouze cizinkám nebo Češkám, které se za cizince provdají nebo žijí trvale v zahraničí. Rozhodl o tom Senát, který novelu zákona z dílny senátorů ODS odmítl těsnou většinou.
V České republice existuje obec, která je naprosto unikátní. Nikde jinde se totiž nesetkáte s tím, že by desetina obyvatel měla stejné příjmení. V Jamném nad Orlicí to tak je. Každý desátý člověk, který tam žije, se jmenuje Čenohous nebo Černohousová.
Přechylovat ženská příjmení, nebo zanechat jejich mužskou podobu, pokud o to žena stojí? Podle většiny jazykovědců je čeština jazyk, který slova ohýbá a bez přechylování se tedy neobejde. Řada Češek naopak o koncovku -ová ve svém novém jméně vůbec nestojí. O celou věc se tak znovu začali zajímat politici.
Belgický Institut pro rovnost mužů a žen navrhuje vládě změnit občanský zákoník a umožnit, aby belgické děti měly příjmení od obou rodičů. Dnes totiž mohou až na výjimky nosit jen otcovo jméno. Například v Čechách může dítě mít i matčino příjmení, když se na tom rodiče dohodnou. V Belgii ale mají mít děti příjmení raději rovnou hned dvě.