Neurolog: Máme obavy, že by po ztrátě čichu kvůli covidu mohla následovat Parkinsonova choroba

Téměř polovina nakažených covidem-19 v úvodu pandemie může mít podle předběžného výzkumu ze Švédska dlouhodobé nebo trvalé změny čichu. Institut Karolinska, což je lékařská univerzita na severním okraji Stockolmu, provedl podrobné testy u stovky osob, které byly nakaženy covidem v první vlně na jaře roku 2020. „Bojíme se, že by se to v budoucnu mohlo manifestovat neurodegenerativní chorobou, třeba Parkinsonovou,“ obává se neurolog Robert Jech.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V České republice vznikají speciální poradny pro lidi, kteří prodělali covid 19 a stále u nich přetrvává porucha čichu a chuti (ilustrační foto)

Zatímco zpravidla se čichové schopnosti u pacienta obnoví do šesti měsíců po prodělání covidu-19, u některých pacientů se to zcela nezlepší ani po roce (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomíná, že u prvních případů nákazy koronavirem si pacienti nestěžovali na postižení čichu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si všechny úterní novinky ze světa Vědy Plus

„Ukázalo se to až v pozdější fázi epidemie. Zejména v evropské a americké populaci to zasáhlo 50 procent pacientů. Tyto geografické rozdíly mohou souviset jak s vnímavostí populace, tak s typem mutace koronaviru. Mutace totiž mají různou schopnost vázat se na proteiny,“ říká pro Český rozhlas Plus Jech. 

Koronavirus způsobuje ztrátu čichu jinak než třeba rýma. „U rýmy to jsou jednoduše překážky, které způsobí, že se vůně nebo zápach nedostane k epitelu. Ale koronavirus zřejmě vstupuje do takzvaných buněk pomocných, které zajišťují jakýsi servis čichovým buňkám. A tyto buňky pak v masivní míře zanikají, ale také mají slušnou schopnost regenerace. To se děje u různých lidí různým tempem,“ popisuje neurolog.

Obavy z neurodegenerativních nemocí

Zatímco zpravidla se čichové schopnosti u pacienta obnoví do šesti měsíců po prodělání covidu-19, u některých pacientů se to zcela nezlepší ani po roce.

„A s tím souvisí velmi silný zájem vědců, protože koronavirus může teoreticky vstoupit touto branou do těla a dostat se až do mozku. To se neděje v masivní míře, ale máme tady některé případy,“ poukazuje Jech a přibližuje obavy expertů:

„Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. My samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného.“

Robert Jech

„My se bojíme, že by to do budoucna mohlo znamenat problém, který by se manifestoval neurodegenerativní chorobou, například Parkinsonovou nemocí. I proto, že se Parkinsonova choroba projevuje v prvních příznacích jako ztráta čichu, která nápadně připomíná to, co vidíme u covidu-19.

Jech přidává historickou paralelu: „Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. Samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného. Nemáme absolutně páru, jenom víme, že se něco podobného stalo v minulosti.“

„Víme jen, že pokud se virus dostane do mozku, může se to dít přes čichový nerv,“ ukazuje na limity současného vědění neurolog. Připomíná, že celou problematikou se musí vědci a lékaři dál zabývat.

Poslechněte si celou Vědu Plus, novinkami provází Renata Kropáčková.

Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme