Takzvaná pandemická úmluva má posílit prevenci a připravenost na to čelit případné budoucí vlně pandemie, podobné té, která v roce 2019 zasáhla celý svět pod názvem „pandemie covidu-19“.
Auditoři vyčíslili nezpůsobilé výdaje na více než čtvrt miliardy korun. Podle resortu financí se ale nedá říct, že právě tolik peněz bylo vyplaceno neoprávněně.
Většina zájemců je ve věku 50 let a výš. Pokud bude zájem o očkování proti covidu pokračovat, přidá jihlavská nemocnice ke zkušebním 2,5 hodinám týdně ještě další časy.
„Nová očkovací strategie si klade za cíl, aby se zvýšila prevence a proočkovanost populace,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Matyáš Fošum z Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví.
Nejvhodnější doba pro očkování je teď začátkem sezony, i později to ale má smysl. I když vakcíny kvůli neustálým mutacím virů nezaručí stoprocentní ochranu, výrazně snižují riziko těžkého průběhu.
Vakcína předešlá, kterou se lidé nechali očkovat v loňském roce, už dává ochranu minimální, varuje Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Organizátory měli být čtyři lidé, kteří přes bílé koně podávali žádosti v dotačním programu ministerstva průmyslu, jehož cílem bylo kompenzovat pokles příjmů v důsledku proticovidových opatření.
Největší souvislost s úspěchem ve škole má podle Kláry Šedé vzdělanost rodičů. „A to nejenom proto, že vzdělanější rodiče více oceňují význam vzdělání,“ říká v rozhovoru pro projekt Česko 2025.
Slovenský ministr zdravotnictví Kamil Šaško popřel tvrzení premiéra Roberta Fica, že pandemická dohoda Světové zdravotnické organizace o společném postupu během pandemií ohrožuje státní suverenitu.
Zpráva od čínských úřadů byla publikována poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila webové stránky o covidu-19, kde původ pandemie přisuzuje úniku z čínské laboratoře.
Nemocnice se musí omluvit za to, že v roce 2021 sdělila novinářce informace o jeho přednostním očkování, na které však podle zatím nepravomocného rozsudku soudu neměl nárok.
Slovensko proplatí pokuty například za nenošení roušek nebo porušení zákazu vycházení během pandemie covidu-19. Podle koalice byly pokuty udělované v rozporu se zákonem.
V Česku zemřelo na covid-19 v přepočtu zhruba 4000 lidí na milion obyvatel. Tím se řadíme k nejpostiženějším zemím světa. O opatření debatovali imunolog Jiří Šinkora a exministr Roman Prymula.
Teď, kdy administrativa prezidenta Trumpa decimuje programy zahraniční pomoci, USA snižují pravděpodobnost přežití lidí s tuberkulózou a také riskují, že se nemoc stane mnohem odolnější vůči léčbě.
K e-mailu jsou přiložena dvě videa, která mají údajně ukazovat zásah policie proti demonstrantům, kteří na protest i přes zákaz přinesli české vlajky. Záběry ale pocházejí z 18. října 2020.
„Covid byl zátěžovým testem českého zdravotnictví. A já si myslím, že ve zdravotnictví se toho obecně musí změnit hodně,“ říká hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Jaké jsou nyní hlavní příznaky covidu-19? Dá se odlišit od chřipky? A jak ho léčit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál odpovídá praktický lékař Vojtěch Mucha, předseda spolku Mladí praktici.
Česko začátek covidu před pěti lety zvládlo dobře. Myslí si to 7 z 8 odborníků, které iROZHLAS.cz oslovil. Situace se ale vymkla kontrole na podzim. Chyby experti připisují tehdejší Babišově vládě.
Covid v Česku rozvířil obavy lidí, nejistota ve společnosti narůstala. Část se odvrátila od povinných opatření. A nedůvěra ve stát rozpoutala šíření dezinformací v takové míře, jakou Česko neznalo.
Dominik Presl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ale upozorňuje ještě na jednu věc, a to horlivost bojovníků proti dezinformacím, kteří někdy příliš rychle vynášeli definitivní soudy.
„V prvních dnech covidu v Česku jsme neudělali žádnou chybu. Ty nastaly až později,“ říká pro iROZHLAS.cz Roman Prymula. A odpovídá i na otázku, jaká opatření podle něj nebyla potřeba.
Nástup práce z domu, vysoká inflace anebo také zlepšení bezpečnosti na silnicích. S pětiletým odstupem na několika tématech ilustrujeme, jak pandemie změnila společnost.