Zadržujete kýchání? Raději to nedělejte, ve výjimečných případech hrozí i zranění

I obyčejné kýchnutí může být pěkně bolestivé, pokud mu nedáte volný průchod. Přesvědčil se o tom i 34letý Brit, který po zadržení kýchnutí skončil s bolestmi krku v nemocnici.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kýchání. Ilustrační foto.

Kýchání. Ilustrační foto. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Takovou situaci asi zažil každý z nás, obzvlášť třeba teď v období chřipek a nachlazení. Jsme někde na veřejnosti a chce se nám kýchnout, ale raději kýchnutí zadržíme nebo „spolkneme“. Nejmenovaný Brit tak činil poměrně často a opakovaně, protože mu přišlo nehygienické kýchat ve společnosti jiných lidí. 

I tentokrát si zacpal nos a ústa a silné kýchnutí potlačil. Po několika hodinách ale ucítil praskání a silnou bolest v krku. Změnil se mu také hlas, a tak se vydal do nemocnice. Tam vyšetření prokázalo, že mu zadržené kýchnutí poničilo sliznici v hltanu. 

K čemu přesně v jeho těle došlo, popisuje přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Viktor Chrobok: „Při kýchání dojde k velmi intenzivnímu nádechu, objem vzduchu je v dolních cestách dýchacích a cílem je, aby se ten proud vzduchu dostal přes horní cesty dýchací a byl vyražen nosní dutinou směrem ven. Když je to uzavřený systém, tak je to jako papiňák, a ten má nějakou pevnost. A jestliže je někde stěna papiňáku defektní, může dojít k úniku vzduchu někam jinam,“ říká Českému rozhlasu Plus. 

Vznikne tak takzvaný emfyzém, kdy se vzduch dostane do podkoží a bubliny vzduchu zůstanou v tkáni. Naštěstí její poškození bylo u nejmenovaného Brita podle lékařů malé a nebyla tak nutná operace. Přesto si ale dva týdny v nemocnici poležel. 

Kýchají i zvířata 

Pravděpodobnost, že se něco takového stane i vám, je velmi malá. Případ z Velké Británie je opravdu vzácný. Stejně tak další zranění, která mohou být důsledkem zadržení kýchnutí, jako například prasknutí bubínku, prasknutí drobných cévek v oblasti hlavy a obličeje a dokonce je popsán případ prasknutí žebra u ženy s osteoporózou. 

Rychlost kýchnutí je až 160 km za hodinu, dostane se do vzdálenosti 7,5 metru a do vzduchu vypustí až 40 tisíc aerosolových kapiček.

Možnosti poranění ovlivňuje jednak to, jak velké je nadechnutí a tlak, a také jak pevné jsou stěny všech okolních orgánů.

Jak ale ubezpečuje profesor Chrobok, všechna zmíněná zranění, včetně případu mladého Brita, jsou velmi vzácná a raritní a běžně k nim při zadržení kýchnutí u lidí nedochází. Přesto ale lékaři radí – pokud nutně nemusíte, kýchání raději nezadržujte. 

Kromě lidí kýchají také některá zvířata. Staří Řekové věřili, že kýchnutí je znamením od boha. V Polsku se prý naopak dodnes traduje, že kýchnutí znamená, že tchyně pomlouvá svého zetě. A pokud kýcháte při pohledu do sluníčka nebo jasného světla, patříte zhruba k 30 procent populace, kteří mají takzvané fotonické kýchání, které lékařům dodnes zamotává hlavu. 

Tereza Šťastná, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme