Co zabilo Aztéky a jak se šířila černá smrt? Pravda se skrývala v prastarých zubech a parazitech
Po pěti stech letech rozluštili vědci jednu velkou historickou hádanku. Zjistili, co v 16. století zasadilo smrtelnou ránu říši Aztéků. Během pěti let epidemie nemoci, kterou Aztékové nazvali „cocoliztli“, vyhubila 15 milionů lidí, což v té době představovalo 80 procent aztécké populace. Informuje o tom britský deník Guardian.
Onemocnění tehdy mělo rychlý průběh. Provázel je rychlý nástup vysokých teplot, bolesti hlavy a následné krvácení z úst, očí a nosu. Smrt přišla během tří až čtyř dnů. Stopy této nebezpečné infekční choroby našli vědci za pomoci analýzy DNA v půltisíciletí starých kosterních ostatcích.
Tým odborníků zkoumal zuby desítky lidí, kteří zemřeli během epidemie. A zjistili, že ji mohl mít na svědomí jeden z typů salmonely. Její kmeny se šíří prostřednictvím infikovaného jídla a vody. Na území dnešního Mexika se nákaza mohla dostat i s domácími zvířaty, které sebou přivezli Španělé.
Jedna z nejsmrtelnějších epidemií v dějinách
„Cocoliztli z let 1545 až 1550 byla ovšem jen jednou z epidemií, které do zmíněných oblastí zavlekli Evropané. Byla ale jednou z nejničivějších a vyústila v obrovské ztráty na lidských životech,“ říká pro Guardian Åshild Vågeneová z německé Univerzity v Tübingenu.
Podle profesorky archeologie Elizabeth Grahamové nebyla fatální nemoc jediným problémem. „Najednou byl zasažen úplně každý. Nikdo tak nebyl schopen starat se o kohokoliv dalšího. I to je projevem prudkého nástupu salmonely. Bylo rozvráceno celé společenství,“ dodává Grahamová.
Evropští kolonizátoři šířili po příchodu do Nového světa nejrůznější nemoci. A protože domorodci se s mnohými bakteriemi nikdy nesetkali, nebyli proti nim imunní. Epidemie cocoliztli zasáhla Aztéky jen dvě desítky let po pandemii spalniček, která zahubila krátce po příchodu Španělů osm miliónu lidí.
A černá smrt? Vši a blechy
Expanze cocoliztli je dodnes považována za jednu z nejsmrtelnějších epidemií v dějinách lidstva. V historickém měřítku je srovnávána s „černou smrtí“. Tak se přezdívá pandemii dýmějového moru, které v letech 1347 až 1351 na evropském kontinentě padlo za oběť na pětadvacet milionů lidí. Tedy přibližně polovina tehdejší evropské populace, připomíná Guardian.
19 mrtvých, přes 500 nakažených. Kalifornii trápí neviditelný zabiják: bující epidemie žloutenky A
Číst článek
I v případě „černé smrti“ je dnes jasno. Alespoň podle právě publikovaných závěrů bádání vědeckých týmů z univerzit v Oslu a v italské Ferraře, které došly k převratnému zjištění. Za původce morové nákazy byli stovky let označováni hlodavci. A hlavně krysy, jejichž obrovské kolonie zamořovaly středověká města.
Nyní je všechno jinak, informuje BBC. Za „černou smrt“ prý mohou lidé, či přesněji řečeno blechy a vši parazitující na jejich tělech. „Disponujeme velmi průkaznými údaji o úmrtnosti v ohniscích nákazy v devíti evropských městech,“ objasňuje Nils Stenseth z Univerzity v Oslu.
Stenseth a jeho kolegové analyzovali centra infekce v každé z těchto lokalit a simulovali tři cesty přenosu onemocnění – pomocí hlodavců, vzduchem a prostřednictvím lidských parazitů. A právě tito cizopasníci mají na šíření nemoci největší podíl, uvádí BBC.
Profesor Stenseth přiznává, že výzkumná studie měla především historický vhled. Má nicméně význam i pro současnost. „Dává nám možnost pochopit, jak pandemie tak obrovského rozsahu dopadají na lidská společenství. Ale také jak s těmito chorobami bojovat a v optimálním případě jim předcházet,“ vysvětluje Stenseth.
Mor je dodnes rozšířen v některých zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v rozmezí let 2010 až 2015 celosvětově hlášeno 3 248 případů včetně 584 úmrtí, upřesňuje závěrem BBC.
Závěry studie v odborném magazínu The Conversation koncem týdne zpochybnila historička a odbornice na Aztéky Caroline Dodds Pennocková. Podle ní mohli původní obyvatelé trpět větším množstvím neznámých chorob a krvácení bylo spíš jen nejvýraznějším projevem. Pennocková odkazuje na to, že termín cocoliztli nemusel mít v průběhu historie stejný význam a Aztéci čelili po příchodu Evropanů řadě bakterií, kterým se nedokázali ubránit. Situaci podle ní zhoršovala i koloniální politika, která lidi umísťovala do menších osad, kde se nemoci rychleji šířily.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
