Změny ve státní správě? Některé jsou protizákonné, kritizuje Babišovu vládu Rekonstrukce státu
Druhé kolo personálních změn vlády v demisi bylo v rozporu se služebním zákonem, tvrdí analýza právníků protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Kabinet zrušil k 1. dubnu na Úřadu vlády dvě desítky míst kvůli přesunu agend. Některé změny ale například nebyly podle organizace zdůvodněny. Náměstek pro státní službu Josef Postránecký to však v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál odmítá. Podle něj proběhlo vše v pořádku.
Například na ministerstvu zemědělství skončil ve funkci odborného náměstka Jiří Šír. Ten na dotaz Radiožurnálu zrušení svého místa komentovat nechtěl. Dál na ministerstvu pokračuje jako ředitel jednoho z odborů. Větší změny ve státní správě může vláda podle zákona dělat jednou ročně, v průběhu roku pak při podstatné změně podmínek nebo změně působnosti úřadu.
Vláda schválila zrušení desítek pracovních míst na ministerstvech. 'Nejde o čistky,' říká Babiš
Číst článek
Podle právníka organizace Josefa Karlického například při mimořádné události, jako je migrační vlna, teroristický útok nebo povodně.
„Nic takového se nestalo nebo minimálně to není v odůvodnění systemizace. Tím pádem to považujeme za nesplněné zákonné podmínky, a tudíž za nezákonnou systemizaci,“ popsal právník pro Radiožurnál.
„Změna systemizace musí být odůvodněna. Příslušný předpis vyžaduje, aby v případě navrhovaných změn, úprav nebo aktualizací členové vlády uvedli jejich popis a důvod, včetně početního vyjádření původního stavu, změny a navrhovaného stavu,“ doplnil další z právníků organizace Petr Bouda.
Právě chybějící odůvodnění je jedna z věcí, kterou analýza Rekonstrukce státu vládě vyčítá. Podle organizace chybí například u vůbec největší změny, kdy vláda zrušila celkem 34 služebních míst a 11 pracovních postů na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví.
Podle Karlického se vláda, která už 86. dnem vládne bez důvěry (na přehled serveru iROZHLAS.cz se podívejte ZDE), v některých případech omezila pouze na krátký úvod o tom, co změnou sleduje, případně to vysvětlila potřebou změnit zaměření odboru. „Což je naprosto legitimní a bylo by to v pořádku, kdyby se jednalo o základní systemizaci na příští rok. Ale u změny (v průběhu roku; pozn. red.) to nejsou dostatečné důvody,“ míní právník.
Březnová změna státní správy měla podle Rekonstrukce státu dopad na počet služebních míst, objem finančních prostředků na platy i platové třídy. „Úpravy tohoto rozsahu lze přitom schválit jen za dvou podmínek – když dojde ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena. Ke změně působnosti správního úřadu zákonem přitom ani v jednom případě nedošlo,“ připomíná další z právníků organizace Petr Bouda.
Z vlády na ministerstvo
Náměstek pro státní službu Josef Postránecký ale kritiku odmítá a tvrdí, že u všech úřadů byly změny vysvětleny. „Odůvodňující materiál je dost rozsáhlý,“ říká pro server iROZHLAS.cz.
Konkrétně u úřadu pro technickou normalizaci pak tvrdí, že ke změně charakteru působnosti úřadu skutečně došlo. „Některé činnosti, které byly pod služebním zákonem, přechází na nově zřízenou příspěvkovou organizaci, jejíž zaměstnanci budou v pracovním poměru,“ vysvětluje a dodává: „Nevidím tam nic, co by bylo v rozporu se zákonem o státní službě.“
Nejviditelnější změny proběhly na Úřadu vlády. Babišův kabinet několik míst zrušil a převedl na ministerstvo životního prostředí a resort průmyslu a obchodu. Současně touto změnou dochází podle Rekonstrukce státu ke snížení peněz na platy o 5,5 milionu korun ročně.
A právě v těchto případech šlo podle náměstka Postráneckého o podstatné změny podmínek tak, jak stanovuje zákon.
Na ministerstvech se měnily a rušily stovky míst. 'Usilujeme o efektivní stát,' říká Andrej Babiš
Číst článek
„Vláda nejprve svým usnesením rozhodla o přesunu agendy z Úřadu vlády na jiná ministerstva a na základě toho je potřebné následně rozhodnout o změně systemizace, protože všechna ta služební místa budou delimitována na nově určené úřady,“ popsal takzvaný superúředník Postránecký.
Že by byly změny protizákonné, odmítl i premiér Babiš. Ve všech případech změn systemizace byly splněny zákonné podmínky, tak jako u změn přímo na Úřadu vlády, tvrdí. „V případě ostatních úřadů šlo jen o dílčí změny vyvolané potřebou zajištění jejich řádného chodu, popřípadě se jen měnily platové třídy, což je možné i bez omezení,“ uvedl na dotaz Radiožurnálu.
Zákon o státní službě byl přijat v roce 2014 a měl zajistit větší stabilitu státní správy a úředníků. Důvodem byla snaha zamezit zásahům do aparátu státu, například při změně politické reprezentace. „Pokud by vláda velké zásahy do struktury ministerstev a úřadů dělala i několikrát v průběhu roku, popřela by tím smysl služebního zákona,“ upozorňuje právník Karlický. Situace se podle jeho slov dá řešit případnou žalobou těch, kterých se změna míst ve státní správě dotkla, anebo může vláda své rozhodnutí revokovat.
Vláda Andreje Babiše také v polovině března schválila novelu zákona o státní službě. Změny obhajovala vyšší flexibilitou a otevřeností státní správy. Například místo tří kol odsouhlasila vláda pouze dvoukolové výběrové řízení, do kterého se bude moct přihlásit širší okruh zájemců. Schválená novela pak upravuje i služební hodnocení. Rozhovor se superúředníkem Postráneckým o zabetonované státní správě si můžete přečíst ZDE.
Zejména z řad opozice přitom Babiš dlouhodobě čelí kritice za to, že jeho vláda činí významné personální změny, ač nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Části opozice se kromě odvolávání náměstků nelíbí například odvolání generálního ředitele České pošty Martina Elkána, šéfa agentury CzechInvest Karla Kučery nebo ředitelů dvou fakultních nemocnic. Aktuálně vede premiér v demisi spor i s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem, se kterým zahájil kárné řízení.
Rekonstrukce státu je protikorupční sdružení, které vzniklo v roce 2013. Sdružuje několik desítek neziskových organizací, expertů, podnikatelů i živnostníků. V projektu pracuje například například Oživení nebo Frank Bold. Projekt, který vznikal zhruba rok, chce po odpovědných politicích, aby přijali sérii zásadních kroků. Některé jsou už splněny, týká se to například zákona o zveřejňování smluv či zákon o financování politických stran.
