Slovenský premiér to uvedl po schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. V minulosti opakovaně kritizoval plán postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027.
„Evropany bude míň a míň zajímat, jestli se do Ruska dostává spotřební zboží jako iPhony, ale více je bude zajímat, jak se zbavit závislosti na ruské ropě,“ míní analytik.
Italská vláda díky plánu Mattei uvolní 5,5 miliardy eur (136,5 miliardy Kč) na různé iniciativy napříč 14 africkými zeměmi. Jde o země Magrebu, Keňu, Etiopii, Senegal nebo Mosambik.
Navrhované nařízení bude projednáno v rámci legislativního procesu spolurozhodování, což znamená, že jeho přijetí bude záležet na Evropském parlamentu a Radě EU, která zastupuje členské státy.
„Evropa by jak v rámci větších reaktorů, tak i malých a středních reaktorů mohla konkurovat jiným kontinentům, protože tam není nějaký zásadní technologický gap, naopak,“ říká exministr průmyslu.
Již v polovině července má Evropská komise předložit první návrh rozpočtu od roku 2028. Unijních priorit ale neustále přibývá a není jasné, kde sedmadvacítka na jejich financování vezme peníze.
Evropská komise plánuje těžit kritické suroviny i mimo území EU. Na seznamu strategických projektů jsou nově například Jižní Afrika, Brazílie, Grónsko nebo Ukrajina. EU chce zůstat konkurenceschopná.
„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Nedostatek komunikace směrem k české veřejnosti je hlavním bodem kritiky dosavadního působení Síkely v Evropské komisi. Spolupracovníci z europarlamentu ale chválí jeho zkušenosti z finančnictví.
Mezinárodní dohody o těžbě a strategická partnerství, které na základě tohoto aktu EU uzavírá se státy mimo EU, jsou ale často kritizované, uvádí Nina Djukanović, doktorandka na Oxfordské univerzitě.
Slovenská iniciativa byla zneužita a na sítích i v e-mailech se šíří bez kontextu, narativ sklouzává hlavně k tomu, že „Brusel“ bude výrobce do využívání hmyzí moučky nutit.
„Ani s naším rostoucím zaměřením na erozi demokracie jsme nečekali, kde budeme dnes,“ uvádí pro server iROZHLAS.cz maďarská advokátka Márta Pardaviová, spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru.
Opatření je součástí balíku povodňové pomoci, který kromě ČR zahrnuje také Slovensko, Polsko, Rakousko, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu. Peníze mají pocházet z Fondu solidarity Evropské unie.
Členské státy EU ve čtvrtek schválily návrh Evropské komise na uvolnění 15 milionů eur ze zemědělské rezervy na podporu zemědělců v Česku, Slovinsku a v Německu. Česku připadne téměř polovina.
Na urychleném zahájení konzultací k objasnění podmínek chystané dohody k jadernému tendru na dostavbu Dukovan se v úterý dohodl český ministr průmyslu a obchodu s místopředsedou Evropské komise.
„Když je stát jediný vlastník firmy, jako je ČEZ, tak jednodušeji zasahuje do cenové politiky, tak jako to dělají celé řady jiných zemí,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Když jsme do EU přistupovali my, západní země vůči Česku cítily morální dluh kvůli železné oponě. Nám by teď mělo být motivací, že proti rozšíření se staví třeba Rusko, říká Jaroslav Zajíček.
Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V loňském výhledu komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta.
Deník New York Times podle verdiktu právem požadoval přístup ke zprávám, které si předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyměnila se šéfem farmaceutické firmy Pfizer.
Dopis odeslal Séjourné českému ministrovi průmyslu ještě před tím, než Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření na základě žaloby francouzské společnosti EDF, která v jaderném tendru neuspěla.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nepokládá za náhodné načasování dopisu Evropské komise, ale ani fakt, že ho zaslal právě francouzský místopředseda Stéphane Séjourné.