Báňský úřad neschválil předložený plán na uzavření hořící haldy do sarkofágu. Diamo ho musí dopracovat
Státní podnik Diamo stáhl žádost o schválení svého plánu zavřít hořící haldu v Ostravě-Heřmanicích do sarkofágu, který představil v polovině června. Vyplývá to z rozhodnutí báňského úřadu, které mají iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici. Podle Diama ale záměr na sarkofág nepadá, firma se jen musí vypořádat se vznesenými připomínkami a doplnit dokumentaci. Celý projekt to významně nezdrží ani nijak neprodraží, ujišťuje mluvčí Diama Tomáš Indrei.
„Z diskuse s Obvodním báňským úřadem a účastníky řízení vzešly další požadavky k našemu plánu. Z důvodu ucelenosti textu jsme přistoupili k zpětvzetí původního plánu a připravujeme podání plánu nového se zapracovanými požadavky,“ vysvětluje mluvčí Diama Tomáš Indrei důvod, proč vzal státní podnik zpět svou žádost o schválení záměru na uzavření části hořící Heřmanické haldy do sarkofágu.
Stát zaplatí sanaci haldy v Ostravě-Heřmanicích. Bude to stát více než dvě miliardy korun
Číst článek
Tento záměr představil státní podnik v polovině června na tiskové konferenci v Ostravě za účasti ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Jozefa Síkely (STAN). „Státní podnik Diamo má s touto metodou vlastní zkušenosti, přičemž i po 12 letech od ukončení prací se tato metoda osvědčila. Po realizaci došlo k významnému poklesu teplot v odvalu,“ popsal tehdy ředitel Diama Ludvík Kašpar, proč zvolili právě tuto metodu.
V době představování projektu už ale státní podnik vedl řízení s báňským úřadem. Z dokumentů, které má server iROZHLAS.cz k dispozici, vyplývá, že na konci května zaslal úřad Diamu své usnesení, ve kterém vypočítal k „plánu na sarkofág“ dvanáct připomínek a přikázal, aby se s nimi Diamo ve stanovené lhůtě vypořádalo.
„Z důvodu opatrnosti postupu správního úřadu jde však také z části o požadavky nad rámec zákona a jeho dosavadní praxe,“ upozorňuje po dotazu redakce Indrei s tím, že státní podnik se přesto rozhodl plán dopracovat celý.
Nejnovější plán státního podniku Diamo na utěsnění hořící části odvalu Heřmanice
To ostatně potvrdil serveru iROZHLAS.cz také mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek. „DIAMO zpracuje novou dokumentaci a na základě ní bude zahájeno nové řízení o schválení plánu pro nakládání s těžebním odpadem. Předchozí řízení bylo usnesením zastaveno. Po doplnění žádosti o novou dokumentaci bude obvodním báňským úřadem zahájeno nové správní řízení,“ nastínil další postup.
Podle mluvčího Indreie nutnost dopracovávat plán celý projekt zdrží zhruba o dva měsíce, proto by to nemělo mít vliv na konečnou částku, kterou stát za sarkofág zaplatí – tedy odhadovaných 2,3 miliardy korun. Nepočítá se ani se změnou řešení heřmanického odvalu. „S připomínkami nebude jednoduché se vyrovnat, jsme však toho názoru, že se nám to podaří. Nový plán předložíme ke schválení bez zbytečného odkladu po zastavení současného řízení, tedy počátkem srpna 2024,“ ujišťuje mluvčí.
Prohlédněte si celé usnesení obvodního báňského úřadu o zastavení řízení:
‚Dokumentace je nedostatečná‘
Výtky úřadu směřovaly hned k několika částem zamýšleného plánu na řešení heřmanického odvalu. Nejrozsáhlejší se týká takzvané oddělující vzdušené stěny (OVS A). Tato bariéra, kterou si lze představit jako hlubokou jámu až na hranici spodních vod, měla zabránit prohoření hlušiny až ke skládce toxického odpadu ze sousední koksovny.
Úřad ale poukazuje na to, že není jisté, jestli je tato stěna funkční i poté, co do ní navezla společnost Ridera (na základě objednávky Diama) materiál, o kterém dosud nebylo definitivně rozhodnuto, jestli dokáže reálně přenosu hoření zabránit. Celá věc byla z tohoto důvodu také předmětem vyšetřování ostravských kriminalistů.
„Problematika nedokončené oddělující stěny A a potenciální možnost jejího prohoření, kterou dříve realizoval náš dodavatel, nespočívá ve vadnosti zvolené sanační metody, ale v kvalitě zásypového materiálu. Je zcela běžné, že v rámci správního řízení se objevuje celá řada připomínek. Množství vznesených připomínek nijak nevyvrací zvolenou metodu. Naopak zvolená metoda je i dle názoru meziresortní komise metoda nejvhodnější,“ podotýká Indrei s tím, že státní podnik funkčnost stěny řeší.
Báňský úřad zároveň Diamu vyčítá, že dodalo pouze nekompletní dokumentaci k zamýšlenému plánu sarkofágu, která neodpovídá na řadu klíčových otázek.
„Předložená dokumentace je nedostatečná,“ konstatuje v usnesení opakovaně úřad, když se Diama ptá třeba na to, jaký přesně „inertní materiál“ plánuje při těsnění sarkofágu využít. A to zejména ve východní části odvalu, která je po těžbě soukromé firmy Ostravská těžební odkrytá a přístup kyslíku tak může podporovat hoření odvalu.
Stejně tak chce úřad doplnit dokumentaci v místě, ve kterém státní podnik píše o svém záměru dochlazovat hořící odval vodou. „Nelze vyčíst, odkud a v jakém množství se použití této vody předpokládá. Taktéž schází údaje, jak bude tato voda po použití při hašení zachytávána a případně jak bude zbavována škodlivin, které do ní mohou proniknout v průběhu ochlazování odtěžovaného materiálu,“ píše se v usnesení úřadu.
Na to už je ale Diamo podle mluvčího Indreie připraveno a pro potřeby budoucí sanace a dochlazování vznikly na heřmanickém odvalu vrtané studny. Pro jejich provoz už má státní podnik i vodoprávní rozhodnutí.
„Sanace i užití vod bude nastavena tak, aby bylo riziko kontaminace podzemních vod minimalizováno. Zvolený postup sanace je z hlediska ovlivnění podzemních vod nejméně rizikový, a to jak v průběhu provádění sanačních prací, tak po skončení sanace,“ ujišťuje s tím, že bude proto na odvalu probíhat podrobný monitoring.
Heřmanický odval
Heřmanická halda je uměle vytvořený kopec vytěžené hlušiny a odpadů ze stále funkční koksovny. Pokrývá plochu 103 hektarů (cca 24 Václavských náměstí, pozn. red.) a dosahuje výšky 30 metrů. Od devadesátých let prohořívá zevnitř, což představuje ekologickou zátěž kvůli vzniklým zplodinám (hovoří se o toxických a rakovinotvorných látkách, které unikají do ovzduší). Teplota uvnitř haldy dosahuje až 600 stupňů Celsia.
Vzdušnou čarou je halda Heřmanice od centra města vzdálená zhruba tři kilometry, od nejbližších obydlí pak jen několik set metrů.
Zároveň úřad požaduje doplnit posouzení vlivu zvolené metody na životní prostředí (takzvaná EIA). A také vysvětlení, jak chce Diamo sanaci provádět, když se dosud nedohodlo s vlastníkem podstatné části pozemků pod odvalem – firmou cresco&finance Dalibora Tesaře, se kterým vede Diamo také soudní spory.
Státní firma už dříve naznačila, že možným řešením by v tomto případě bylo třeba i vyvlastnění pozemků. K tomu ale potřebuje mít schválený jednak nový plán na nakládání s těžebním odpadem a jednak i nový územní plán města Ostravy.
„Navíc vyvlastnění je vždy až poslední možností, jak majetkové problémy řešit, a ani samotné schválení plánu nakládání s těžebním odpadem a změna územního plánu tedy také ještě neznamená, že k vyvlastnění musí dojít,“ vysvětlil ředitel Diama Ludvík Kašpar s tím, že připomínky úřadu firma vyřeší.
Usnesení báňského úřadu s připomínkami k plánu Diama na sarkofág okolo hořící části heřmanického odvalu: