Diamo požádalo o prodloužení lhůty pro doplnění dokumentů už potřetí, ani po půl roce totiž nevypořádalo všechny připomínky báňských úředníků. Ti kritizují chybějící EIA a souhlas stavebního úřadu.
Možný střet zájmů viděl u úředníků vlastník části odvalu Dalibor Tesař. Vadí mu, že úředníci, kteří mají Diamo při přípravách projektu kontrolovat, se sami podíleli na výběru nové sanační metody.
Ředitelský post musel Tomáš Rychtařík opustit údajně pro „vážné manažerské selhání“, když podepsal miliardovou smlouvu na sanaci kontaminovaného území v Ostravě. I po letech tvrdí, že nechyboval.
Nejvíc budov k demolici je podle Radima Kuchaře na horním toku řeky Opavy na Bruntálsku. Jde především o Zátor, Širokou Nivu, která například přišla o budovu kina, či Brantice.
Aby mohlo Diamo začít sarkofág budovat, potřebuje si nechat od báňského úřadu schválit plán pro nakládání s těžebním odpadem a pro provoz úložného místa. K oběma návrhům měl ale zatím úřad připomínky.
Před deseti lety začalo několik veřejných i soukromých podniků spolupracovat na recyklaci materiálu z největšího ostravského odvalu. Projekt ale ztroskotal a účastníci se teď navzájem soudí.
Podle Diama záměr na sarkofág nepadá, podnik se pouze musí vypořádat se vznesenými připomínkami. Celý projekt to významně nezdrží ani nijak neprodraží, ujišťuje mluvčí Diama Tomáš Indrei.
„Z mého pohledu je to návrat někde o třicet let nazpátek, kdy se státní podnik snaží silou protlačit nějaké své řešení,“ vysvětluje podnikatel Dalibor Tesař, proč s ním zřejmě státní podnik nejednal.
„Pro další růst a rozvoj služeb v příštích letech se nabídka nákupu konkurenční sítě jeví jako další cesta pro zvyšování přidané hodnoty,“ zdůvodnil akvizici generální ředitel Čepra Jan Duspěva.
Oproti původnímu návrhu úpravy zákona je hlavní rozdíl v tom, že se změny netýkají jen firem, kde je „většinovým akcionářem stát“ a navíc jsou „z oblasti kritické infrastruktury“.
Nově se zastropování cen energií bude týkat i technických služeb, městských dopravních podniků nebo kulturních center. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky.
O náhradě cvičných proudových L-39C se mluví několik let. Zakázkou na nákup nových strojů se už v roce 2019 zabývala vláda, dosud se ji ale nepodařilo dokončit.
Kontrola ukázala, že resort dopravy neměl účinný systém řízení investic a nedostatečně schvaloval připravené projekty, které nabíraly zpoždění a často se měnily, což se odrazilo na jejich nákladech.
„Uchazeči o post generálního ředitele by měli mít znalosti a vizi nutnou pro obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, zadržování vody v lesích a celkové posílení ekosystémových funkcí lesa,“ uvedl ministr.
Podnikateli, který si v Jihoafrické republice odpykává trest za jinou trestnou činnost, vadilo, že české soudy vynesly verdikt v jeho nepřítomnosti, píše server Lidovky.cz.
Transgas podle kontrolorů „nezajišťuje žádný významný zájem státu“, jen prodává, pronajímá nebo spravuje nemovitosti a plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo zadá. Také je dlouhodobě ve ztrátě.
Lesy ČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v Česku. Loni státní podnik kvůli kůrovcové kalamitě vytěžil rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva.
Jedna z rizikových smluv je za IT služby. Přestože OKD má ukončit činnost na konci roku 2022, vedení firmy podepsalo dodatek smlouvy zhruba za 400 milionů na poskytování služeb až do konce roku 2025.
Peníze od státu pomohly pokrýt snížení ceny dřeva z důvodu kůrovcové kalamity. Původně podnik v koncepci počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy.
České dráhy jsou v současné době podobně jako ostatní dopravci vlivem covidu v problémech. Měly výpadek až 80 procent a budou ve ztrátě tři až čtyři miliardy korun, řekl ministr dopravy.
Dispečeři už přišli o jednou ze složek svého platu - pohyblivou část. Nyní jim vedení státního podniku chce snížit i druhou, základní. To se ale nelíbí Českému sdružení řídících letového provozu.
Dušek podle Deníku N ve zprávě často zmiňuje jako ohniska nákazy nemocnice nebo domovy pro seniory. Hodně lidí se podle sesbíraných dat nakazilo taky na společenských nebo seznamovacích akcích.
Před pár lety o bývalou nacistickou továrnu Rolava-Sauersack v Krušných horách nebyl tak masivní zájem turistů. I po natáčení seriálu Rapl se ale situace změnila a není jasné, kdo má o objekt pečovat.