Bití, vyhrožování a vydírání. Reportér popsal, jak „billboardová mafie“ brání svůj nelegální byznys

Praha 25. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V lednu 2023 se v Jesenici nedaleko Prahy odehrála scéna jako z nějaké televizní kriminálky. V hlavní roli byl načerno postavený billboard. Co se tam tehdy stalo? 
Dva muži se domluvili, že strhnou nelegální billboard. Po setmění, někdy po deváté hodině večer, se vydali autem k jednomu z takových billboardů, který stojí přímo u silnice. Vzali si na to nářadí, krumpáč a tak dále, a rozhodli se, že billboard strhnou. To jsou takové lehké železné konstrukce, které drží v zemi železné roxory. Takže když je odkolíkovali, tak je tuším povalil na zem vítr. V tu chvíli se ale z nedalekého křoví vyřítili dva muži v tmavém oblečení zásahových jednotek, s čelovkami na hlavě a vrhli se na jednoho z těch dvou mužů. Zmlátili ho, na místě zadrželi a drželi ho na zemi až do příjezdu policie, kterou zavolali. 

Dva muži tedy chtěli strhnout billboard, podařilo se jim to a v tu chvíli, kdy se jim to podařilo, se dva další muži na jednoho z nich vrhli. 
Ano, v podstatě na něj zaútočili. 

Proč chtěli billboard strhnout? 
Protože to byl billboard, který stál – a možná, že dnes opět stojí – nelegálně v ochranném pásmu silnice. Je to jeden z mnoha nelegálních billboardů, které lemují české silnice a ulice měst. Domluvili se v internetové skupině lidí, kteří se snaží vystupovat proti nelegální reklamě, že tento konkrétní billboard společně odstraní. Byl to Jan Vavřín s jistým Janem Blamákem, kteří se seznámili v této skupině. Blamák ho dlouhodobě hecoval, že budou na billboardy útočit, že je budou zapalovat, ničit a tak dále. Skončilo to tím, že se domluvili na odstranění tohohle jednoho billboardu. Nakonec se ale ukázalo, že Jan Blamák je jenom falešný profil a že za ním ve skutečnosti stojí Tomáš Plánský – člověk, který nelegální billboardy staví. 

To znamená, že to byla past?
Byla to past a byla to svým způsobem i provokace. Dlouhodobě ho vyzýval k tomu, aby billboardy ničili. Snažil se ho přesvědčit, aby se už konečně vrhli do akce a odjeli tam spolu. A ve chvíli, kdy společně začali billboard kácet, se jeho role změnila a přidal se k mužům, kteří na Jana Vavřína útočili.

Pojďme to shrnout – dva muži strhnou billboard, další dva muži v tu chvíli vystartují. Jenom na jednoho z nich, protože ten druhý v podstatě popíchl toho, na kterého ti dva zaútočili, aby billboard shodil. Seznámili se na sociálních sítích, ve skupině proti nelegálním billboardům. A ukázalo se, že právě ten člověk, který popíchl toho, na kterého ti dva zaútočili, tak je jedním z mužů, kteří spolupracují s těmi, kteří nelegální billboardy kolem silnic staví. 
Ano, je to přesně tak. 

Jak to, že o tom tolik víme? 
Oni sami mi to popsali. To je už poměrně stará záležitost, se všemi jsem od té doby mluvil a každý si to samozřejmě vykládá jinak. Jan Vavřín to nebere nijak útrpně. Skončil na zemi s rozbitým obličejem, měl roztržený ret, tekla mu krev, kterou měl po celém obličeji, drželi ho násilím. Nevzniklo mu ale žádné větší zranění. Bere to jako takovou partyzánskou akci, ke které se nechal vyhecovat, protože ho nelegální billboardy dlouhodobě zlobí. Tomáš Plánský je podobně starý muž, je mu asi 25. Je to bývalý zaměstnanec security služby a člověk, který spolupracuje s Antonem a Oliverem Fischerovými. Figuruje i v jejich firmách.

Rodina Fischerů

Co jsou Fischerové zač?
Anton Fischer je padesátiletý Slovák, který už dvacet let žije v ČR. Prodával tady Hyundai. Usadil se v Českých Budějovicích a podnikal tam s kdečím, provozoval například diskotéku a s ní spojenou security službu. Sám sebe prezentuje jako velmi úspěšného podnikatele a i takového mafiána. Má fotky, kde sedí v autě v kukle se zakrytým obličejem, rád na sociální sítě dává fotky z luxusních dovolených s drahými nápoji a auty, jezdí v autě s SPZ, na které má napsáno „Fischer“ a tak dále.

Druhý Fischer je jeho syn…?
Ano, Oliver je jeho syn. Tomu je asi 25 let a podniká společně s otcem. Anton Fischer má soudem zakázáno podnikat, takže oficiálně tuhle zodpovědnost převzal jeho syn.

Takže známe identitu těch dvou útočníků? 
Ano, byli to otec a syn a i se k tomu v podstatě přihlásili. Zveřejnili fotky Vavřínova zakrvaveného obličeje a udělali z toho takovou výhrůžku pro všechny, kdo by chtěli nelegální billboardy strhávat. Snažili se tímhle případem zastrašit a v podstatě se tím sami pochlubili. 

Tohle nebyl jediný případ, kdy došlo k útoku na někoho, kdo se pokusil strhnout jeden z nelegálních billboardů, je to tak?
Takových případů je víc. Vím o několika z nich, byly i medializované. Tehdejší místostarosta Brandýsa nad Labem (Piráti) Patrick Zandl je jedním z těch, kteří skončili násilně zadržení od Fischerů. V Čestlicích zadrželi jiného muže, který tak dlouho jezdil domů kolem nelegálního billboardu, až se rozhodl, že ho strhne. Tak si na něj počíhali. Případů bude možná víc, ne všechny ale budou takto známé. Ve chvíli, kdy jim lidé nebo úřady začali billboardy strhávat, do některých z nich umístili AirTagy – čidla na pohyb – které upozorní na to, že se s billboardem něco děje. I když třeba větrem odlítne, tak pořád přesně vědí, kde billboard je. A u některých billboardů, u kterých zjistili, že je lidé třeba strhávají opakovaně, vyloženě číhali v autě a počkali si na toho člověka, aby ho mohli zpacifikovat.

Jak to, že můžou mít nelegální billboardy? Jak je možné, že můžou mít něco nelegálního?
Na těchto billboardech dlouhodobě provozovali přes firmu Eurobillboard pronájem reklamních ploch. Měli to ošetřené takovou kličkou – samotné konstrukce billboardů formálně patřily jiným firmám, napsaným na bílé koně. Většinou to byli třeba bezdomovci nebo zaměstnanci jejich firem. A Fisherové tvrdili, že jim billboardy vlastně nepatří, že mají jenom firmu, která zprostředkovává reklamní plochu. Tímto způsobem po Čechách rozeseli několik stovek takových billboardů. Jsou to lehké železné konstrukce ve tvaru písmene „A“, vysoké zhruba tři až pět metrů. Většinou je na nich jedna větší plocha a nad ní ještě jedna menší a jsou oboustranné. Pronajímají je za tuším tři nebo pět tisíc korun, podle velikosti. 

Měsíčně? 
Ano, měsíčně, každou stranu většího billboardu. 

Porušení několika zákonů

Ptám se na to z toho důvodu, že v Česku se v posledních letech několikrát měnila pravidla pro billboardy, naposled letos v lednu s novelou zákona o pozemních komunikacích. Tohle se v ní neřeší? Možnost, že by se někdo snažil obcházet zákon a vystavěl si nelegální billboard? 
Vlastně jsem neodpověděl na tu otázku, proč je to nelegální. Nelegální je to z toho důvodu, že to porušuje několik zákonů. Především silniční zákon, který zakazuje umístění jakéhokoliv takového objektu v ochranném pásmu silnice, což je pro silnice druhé a třetí třídy asi 15 metrů, u silnice první třídy je to 50 metrů. A oni to často staví do nejtěsnější blízkosti, třeba i půl metru od silnice. To může být nebezpečné, třeba to povalí vítr a billboard shodí přímo do vozovky. Mimo to je většinou staví na obecních nebo státních pozemcích a neplatí žádný nájem, nemají ani žádnou smlouvu s majitelem pozemku. V tomhle smyslu to tam staví načerno.

Legislativa už se s tím v minulosti vypořádala. Úřady to vždycky řešily, většinou na podnět nějakého občana. Vedly tedy řízení, vyzývaly majitele, aby to odstranil, majitel si výzvu třeba dlouho nepřebíral. Potom zahájily odstraňování a skončilo to tím, že Fischerové billboard posunuli o pár metrů na jiný pozemek. To může být klidně i jen pět metrů. Přestože má třeba i stejného majitele, v katastru je pozemek jinak označený. Celé řízení tak muselo začít nanovo, čímž všechno zdržovali i o mnoho měsíců. Fakticky takhle fungovali bez větších problémů a i v případě, že byly úřady hodně aktivní a podařilo se jim billboard odvézt do nějaké deponie, tak si ho tam prostě vyzvedli, zaplatili pár stovek a přes noc ho dali klidně i na to stejné místo. 

Takže de facto využívají mezer a pomalosti systému při likvidaci billboardů?
Přesně tak. Potom záleží na aktivitě jednotlivých úředníků, kteří samozřejmě můžou být zaneprázdněni, můžou být zahlcení prací, v některých případech můžou být podplaceni a tak dále. Teď nemluvím konkrétně o Fischerech, že by někoho podplatili. Nový zákon platný od 1. ledna to zjednodušuje v tom, že majitel pozemku to musí odstranit okamžitě. Nekomunikuje s majitelem billboardu, prostě musí nelegální billboard odstranit, uskladnit a tam případně za poplatek majiteli vydat. Tímhle se to výrazně zrychluje. 

Kolik takových nelegálních billboardů mají Fischerové po republice?
Podle mě to jsou vyšší stovky. Anton Fischer v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdí, že jich má 1500. Když jsem se před delší dobou díval na jejich online nabídku, tak jich nabízeli asi 300. Od té doby jich určitě spoustu postavili. Nejvýraznější jsou podél silnic. Fischer bývá možná označován za hlavu billboardové mafie, nebo něco v tom smyslu, protože jsou hodně na očích. Jednak jich je hodně a jednak jsou snadno rozpoznatelné. Jsou to na první pohled trochu laciné, často zrezlé konstrukce. Není to takový ten velký billboard nebo bigboard u silnice, který vypadá solidně. Což neznamená, že by všechny větší billboardy stály legálně, naopak. 

Příběh Tomáše Holuba

Billboardová mafie, to mě pochopitelně zaujalo. Říká se tomu tak třeba i mezi policisty? Teď na Fischerovi padlo obvinění z vydírání, loupeže, výtržnictví a omezování osobní svobody. 
Jak ho nazývají policisté, to nevím. Je ale pravda, že obvinili konkrétně tři lidi – Antona Fischera, jeho syna Olivera Fischera a jejich spolupracovníka Tomáše Plánského, a to ze všech věcí, které jsi vyjmenoval. Vydírání se týká několika lidí, mezi nimiž je i starosta Radonic, které leží kousek na východ od Prahy, Stanislav Němec (ODS). Je mezi nimi i náměstek primátorky Českých Budějovic Michal Šebek (ODS). Oba se snažili vystupovat proti nelegálním billboardům, případně je přímo odstraňovat. Tím nejzávažnějším případem je případ mladého skauta Tomáše Holuba a jeho matky, které podle policie Fischerovi vydírali. 

Jak to vydírání mělo vypadat?
Tomáš Holub dlouhodobě hlásil úřadům, kde nelegální billboardy stojí, aby je odstraňovali. Fischerové ho kontaktovali, snažili se ho osobně konfrontovat, hledali ho u něj doma, psali mu i vzkazy na sociálních sítích.

Snažili se ho přesvědčit, aby se osobně sešli, aby se domluvili na tom, že s podle nich udavačskou aktivitou přestane. A když se jim to nedařilo, nasadili drsnější způsoby. Například, poslali partičku čtyř vyhazovačů na skautskou akci, kde měl Tomáš být jako vedoucí. Ten den tam ale nebyl, takže ho nezastihli, ale prostě ho hledali čtyři vyhazovači. Policie případ prokázala. Sice to při prvním výslechu všichni popřeli, ale když je policie při druhém výslechu konfrontovala s tím, že lokalizovala jejich telefony, a zároveň měla výpis hovorů s Antonem Fischerem, Oliverem Fischerem i Tomášem Plánským přesně z té doby, tak si někteří vzpomněli, že na akci byli. 

Potom Fischerové zorganizovali i pronásledování jeho matky. Fyzicky ji sledovali v autě nebo například poslali poslíčka s květinami k ní domů, aby získali její telefonní číslo, na které jí pak mohli psát a volat a vydírat Tomáše přes jeho matku. Psali falešné dopisy jménem Tomáše i jeho matky a další falešné anonymy zaměstnavateli, v nichž oba pomlouvali. O Tomášovi třeba tvrdili, že měl pohlavní styk se svojí kolegyní, která otěhotněla a on ji pak opustil. Tím vším se ho snažili očernit. Vygradovalo to v monstrózní akci přímo před matčiným domem. Přijeli tam s vlekem a na něm byla velká reklama, na které byl portrét Tomáše Holuba i jeho matky, jeho telefonní číslo a nějaké nápisy v tom smyslu, že je udavač a že tahle jeho aktivita musí skončit, z amplionů vyřvávali různé výzvy. Byl to psychický nátlak na jeho matku.

Celé to skončilo tím, že ji přinutili, aby na místě zavolala svému synovi, který byl v tu chvíli v Praze. Po telefonu jim nakonec slíbil, že s aktivitou přestane, a protože je to skaut, tak to dodržel. 

Na tohle všechno má policie důkazy a na základě toho padlo obvinění?
Anton Fischer mi řekl, že minimálně jednu věc bude rozporovat, a to jsou myslím ty falešné dopisy. Tvrdí, že to sice odešlo z jeho počítače, ale že přístup k němu měl někdo jiný a že on v tu chvíli u počítače nebyl. Takže ano, tohle tvrdí policie a obvinění budou minimálně část rozporovat. 

Se vším ostatním souhlasí? Přiznávají, že se to tak stalo?
Co se týče zadržení u billboardů, to od začátku vykládají tak, že chrání soukromý majetek. Jsou zaměstnanci firmy Eurobillboard, která byla najatá na to, aby schránkové firmě chránila jejich majetek. Takže na místě zadrželi člověka, který porušoval zákon tím, že se snažil billboardy poškodit. Nacenili je tak, aby to byl trestný čin. Oni sami v těchto případech volali policii i na policisty tlačili v tom smyslu, aby je zadrželi a potrestali. A musím říct, že minimálně v některých případech byli úspěšní – obecní úřady strhávání billboardu někdy řešily jako přestupek. Takže aktivisté nemusí vždycky vyhrát. Ale myslím si, že tohle zadržení na místě policie většinou kvalifikovala jako výtržnictví. Nicméně mnohem závažnější věc je to vydírání.

Možné tresty

Jaký trest jim za to hrozí?
To je otázka. Mezi obviněními je například loupež, což se týká bývalého místostarosty Zandla. V podstatě mu prošacovali kapsy, vyndali mu z nich telefon, nějaký nožík a tak dále. Asi se nedá říct, že mu věci ukradli, prostě mu je vyndali. Každopádně tohle policie kvalifikovala jako loupež, za kterou hrozí dva až deset let. Je to poměrně závažný zločin. Otázka ale je, jestli s tím policie uspěje. 

Ještě k těm billboardům – nynější obvinění se billboardů vůbec netýká. Předpokládám, že Fischerovi nepřiznávají, že by je měli stavět nelegálně?
Máš pravdu, tohle se tam v první řadě neřeší. Od začátku většinou tvrdí, že nejsou jejich. Je pravda, že Anton Fischer v jednom nedávném rozhovoru přiznal, že jsou billboardy jeho, že jsou v tuhle chvíli většinou nelegální a že je zlegalizuje. Ale před úřady vždycky vystupovali tak, že jim billboardy nepatří. A pokud vím – a mám takové informace od některých lidí – tak se policie zabývá i dalšími věcmi. Především je to asi krácení daní, protože to celé fungovalo velmi pochybným způsobem přes firmy, které vždycky na někoho napsali. V minulosti padl rozsudek, který popisuje, jak Anton Fischer prodal svoji diskotéku, asi za 20 tisíc korun, nějakému bezdomovci. S ní prodal i milionový dluh, kterého se tak zbavil. Takže tohle je způsob, jakým funguje. Vždycky firmu napíše na někoho jiného, a potom ji nechá zlikvidovat. Na to má zase další trik – firma nevede účetnictví a nezveřejňuje účetní závěrku, a když na to někdo anonymně upozorní, tak úřady pošlou firmu do likvidace. 

Takže nynější obvinění billboardy neřeší a jestli je má někdo dál řešit, tak je to stát. Bude je řešit? 
Pokud vím, policie se tím zabývá a myslím, že z tohohle podnikání s billboardy – což dělají v organizované skupině – obvinění někdy padne. Stát se nelegálními billboardy sice zabývá, ale většinou je to zodpovědnost různých úřadů. Typicky je to Krajská správa a údržba silnic, která má zajišťovat to, aby v ochranném pásmu silnic nic takového nestálo. Ale řeší se to na mnoha různých úrovních, v mnoha různých případech a s různými výsledky.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Prima, archiv Vojtěcha Gavriněva, Budějcká drbna a SeznamZprávy.