Blažkovy bitcoiny jsou z právního hlediska v pořádku, míní Dimun. Čaban: O právní aspekt tu nejde
Odstoupením ministra Pavla Blažka (ODS) bitcoinová kauza nekončí. Opozice žádá odstoupení vlády, stále není jasné, kdo a do jaké míry o kauze věděl. „Pokud soudy neprokázaly, že ty peníze pochází z trestné činnosti, platí, že ‚legální‘ prostě jsou,“ tvrdí v pořadu Pro a proti Petr Dimun z Info.cz. „Já ten právní argument nepovažuji za klíčový. Kauza má primárně rozměr politický a etický,“ reaguje komentátor Martin Čaban ze serveru Seznam Zprávy.
Pane Dimune, vy jste na Info.cz přinesli rozhovor se soudním znalcem Vladimírem Smejkalem. Zároveň jste teď přinesli i rozhovor s končícím ministrem Pavlem Blažkem (ODS), který vysvětluje, proč tu dohodu vlastně uzavíral. A pan profesor Smejkal mluví o tom, že v přijetí daru od odsouzeného obchodníka s drogami nevidí právním pohledem žádný problém. Jak to? Můžete nám to dovysvětlit?
Petr Dimun: Já jsem mu položil úplně nezávislé objektivní otázky, které mimochodem vyplývaly z toho, že jsem byl před dvěma měsíci na mezinárodní konferenci na právnické fakultě, kde pan profesor Smejkal vystupoval se šéfem trestního kolegia Nejvyššího soudu Františkem Púrym.
Má vláda Petra Fialy padnout kvůli kauze bitcoinů? Debatují Petr Dimun a Martin Čaban
Zabývali se tam také problematikou kryptoměn a poukazovali na to, že orgány činné v trestním řízení tuto situaci podceňují a v podstatě nejsou schopny detekovat takzvané kryptoměny, například bitcoiny, a spojit je se zdrojovou trestnou činností.
To v praxi vytváří problém. Je to způsobeno dílem neznalostí, dílem technickou nedokonalostí toho, co mají policisté k dispozici, a také samozřejmě dílem nezkušeností.
Vy se, pane Dimune, specializujete na právo a justici dlouhodobě. Řekněte mi, je z právního úhlu pohledu problematické, že Pavel Blažek tento dar přijal?
Dimun: Problematické to určitě je z pohledu policie nebo orgánů činných v trestním řízení, které mají podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Právníci a odborníci na toto téma, se kterými jsem se bavil, v tom právní problém nespatřují, ale to nechť posoudí orgány činné v trestním řízení.
My také ty informace známe kusé a z médií, byť někteří novináři očividně disponují poměrně plastickými informacemi od policie. A stále nemáme celý ten příběh poskládán. Například v rozhovoru s panem ministrem Blažkem jsme narazili na jednu z podstatných věcí, na které stále nemáme odpověď.
Soudní znalec tu techniku, na které měly být uloženy bitcoiny, rozklíčovával 30 hodin a podle všeho u toho byl sám s panem Jiřikovským. Se člověkem, který ten dar poskytl. To je moment, který dosud nebyl znám a pro mě je tedy velká otázka, co se za těch 30 hodin událo.
Politický a etický rozměr
Často je tu ta právní námitka, že není úplně doložené, že peníze z toho daru pochází z nelegální činnosti. Jak důležitý argument to je?
Martin Čaban: Já ten právní argument nepovažuji za klíčový v debatě, která se teď vede. Myslím, že kolega Dimun má naprostou pravdu, že nám chybí informace k tomu, abychom mohli vynášet zásadní právní soudy. A samozřejmě má pravdu i v tom, že vynesení soudu je na orgánech činných v trestním řízení.
Benda: Premiér i Stanjura věřili, že v bitcoinové kauze ministerstvo spravedlnosti postupuje správně
Číst článek
Za mě má ta kauza primárně rozměr politický a etický. Tam už nějaké soudy vynášet můžeme, protože se zkrátka ukazuje, že původ těch bitcoinů, ač nebylo prokázáno, že pocházejí z trestné činnosti, je velmi nejasný.
A ve chvíli, kdy se ukázalo, že část bitcoinů přišla do peněženky ministerstva spravedlnosti z peněženky, která měla být navázána na obří dříve fungující nelegální tržiště Nucleus, tak tam už bych byl skutečně velmi opatrný.
Ta zpráva se objevila poměrně brzy po tom, co ministerstvo tu smlouvu uzavřelo, takže si myslím, že tam byl ještě nějaký čas vzít ten podpis zpět, rozmyslet si to a provést nějaké kroky.
Pavel Blažek si ale jaksi vystačil s tím postojem, že zkrátka není prokázáno, že by to bylo z trestné činnosti, tudíž je to v pořádku.
Co se týče práva, nejsem si jistý, jak to chtějí orgány činné v trestním řízení uchopit, aby se dostaly k té konkrétní skutkové podstatě praní špinavých peněz nebo legalizace výnosů. A to je jejich práce.
Ale že to je politicky nešťastné, že se ministerstvo spravedlnosti ocitlo v blízkosti člověka, který si odseděl svůj trest za kriminální činnost, že se ocitlo také v blízkosti peněz, které jsou svázány s nelegálním internetovým obchodem – to je za mě politický problém, který musel mít důsledky.
A teď k těm důsledkům. Je rezignace Pavla Blažka dostatečná, nebo by, jak žádá opozice, měla rezignovat a podat demisi celá vláda?
Čaban: Demisi Pavla Blažka v tomto případě považuji za velmi správný první krok. To, co by podle mě mělo následovat i vzhledem k tomu, že se pohybujeme v těsně předvolebním období, jsou vysvětlování a odpovědi na otázky, které jak novináři, tak opozice oprávněně kladou.
Havlíček: Vláda legalizuje peníze z trestné činnosti. V této situaci by si sami měli říct o důvěru
Číst článek
Uvidíme, jestli po jednání vedení ODS na něco takového dojde. Pokud by se ale premiér Petr Fiala (ODS) zatvářil tak, že odchodem Pavla Blažka z ministerstva je celá ta kauza vyřešená, tak by to podle mě byla chyba.
Potřebujeme odpověď, co všechno o té transakci věděl premiér, jestli byl dostatečně informován, jestli na ty informace nereagoval, nebo jestli je neměl a tak dále. Myslím si, že tady je opravdu pořád co vysvětlovat.
Jak vnímáte ty právní, etické a politické aspekty vy? Exministr Blažek u vás řekl, že hlavní motivací bylo, že sežene peníze navíc pro resort. Že bude jedním z mála ministrů, kteří peníze přinesli a ne je utratili.
Dimun: Já nechci hodnotit výroky pana ministra Blažka, to nechť posoudí jiní. Já budu do jisté míry reagovat na pana kolegu Čabana. Ona ta rovina právní je do jisté míry spojena i s etickou rovinou a následně i politickou. Ale primárně si musíme uvědomit jednu věc.
Stát každý den čerpá peníze od pachatelů trestné činnosti. Dělá to způsobem zabírání majetku nebo propadnutí majetku z trestné činnosti, peněžitými tresty a tak dále. Nekouká se na to, odkud jsou, nerozlišuje to.
Dobře, ale to je jiné, než když si je vezme darem, ne?
Dimun: No, do jisté míry ano. Ten dárce z pohledu soudu trest vykonal a stát měl možnost mít nulu, anebo mít miliardu, to je realita.
Když se na to díváme čistě puristicky, nevidím problém v tom, že stát přijme na bohulibé účely peníze z trestné činnosti, protože to dělá každý den.
Co se týče té interpretace rozhodnutí soudů, že neřekly, že ty peníze byly čisté, to je vždycky debata. Zkrátka jestli je sklenice poloprázdná, nebo poloplná.
Jestliže soudy řeknou, že nebylo prokázáno, že peníze pochází z trestné činnosti, tak se dá říct, že je stále možné, že z trestné činnosti pochází.
Můj pohled je opačný. Já říkám, že pokud soudy neprokázaly, že peníze pochází z trestné činnosti, tak platí, že ty peníze jsou prostě „legální“.
A jak by se to tedy potom mělo projektovat do politické úrovně? Podle vás stačí rezignace Pavla Blažka? Nebo by to mělo být vyvozeno směrem k celé vládě?
Dimun: Já mám stále nejasno v tom, kdo o tom kdy věděl a co o tom věděl. Pro mě je překvapující jedna věc: že o tom byl informován ještě v průběhu března Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
‚Fiala je hlava mafie, ODS zločineckou organizací.‘ ANO podle Babiše vyvolá hlasování o nedůvěře vládě
Číst článek
A to snad už před uzavřením té smlouvy, protože se řešilo, jakým technologickým způsobem budou bitcoiny převedeny.
Úřad k tomu přizval svého nezávislého znalce. Věděli o tom úředníci z ministerstva financí. Podle mě ti se měli zabývat tím, odkud ty peníze jsou, protože pro ně jako příjemce státních financí je samozřejmě důležité vědět, odkud je přijímají.
Potažmo o tom věděl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Byl o tom informován i Finanční analytický úřad, který zhruba od poloviny března, jak pan ministr Blažek prohlásil v našem podcastu, nekonal. Konal až polovině dubna.
Byl státní aparát na podobnou situaci připravený? A bylo by horší si teď peníze za bitcoiny ponechat, nebo je vrátit? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.