Čas už neodbíjí jen zvony. V některých obcích vyzvánění pouští ze záznamu
Zvonění v celou, ve čtvrt i v půl se nese z kostelů mnoha českých radnic nebo kostelů. Málokde ho ale už obstarávají zvoníci. Věžní hodiny a zvony dnes většinou ovládají elektromotory. Vše řídí elektronika, která se stará o přesný chod a třeba i změnu na letní a zimní čas. A najdou se i takové případy, že zvuk zvonů zní jen ze záznamu. Místo srdce zvonu oznamuje čas amplion.
„Každou hodinu zvoní čtyřikrát - každou čtvrthodinu jednou. Dá se podle toho orientovat, většinou jdou přesně,“ říká Denisa Vrabcová.
Stejně jako další obyvatelé obce si myslí, že ve věži kostela svatého Václava v Cerekvici nad Loučnou zvoní zvony. Zvonění je však nahrané a zní jen z reproduktoru na kostelní věži.
Zvony na věži sice jsou, od rekonstrukce v roce 2007 už ale neodbíjí.
„Vraceli jsme na věž hodiny a to byla součást nabídky, takže jsme na to kývli a dá se říct, že je to bezstarostné a automatické,“ vysvětluje starosta Cerekvice Josef Abraham.
Protože odbíjení rušilo rodiny s malými dětmi, v noci jsou reproduktory nastavené na menší výkon.
V Horním Újezdě chodí každý večer zvonit ručně klekání. Už po několik generací má tuto práci na starost rodina Boštíkova.
Alena Boštíková i její syn Pavel tuto práci dělají zadarmo, přesto by o ni neradi přišli. „Byly nápady, že by se to udělalo automaticky, přes elektriku, přes přístroje, ale od toho jsme upustili a chodíme každý den zvonit,“ svěřuje se Pavel.
„Tradovalo se, že když se zvoní tučně, tak se zvon opotřebovává jinak, než když se zvoní elektřinou - to jsou pořád stejné údery,“ dodává Alena.
Kompromis mezi elektronickým řízením a úplně ručním zvoněním mají v Sopotnici u Ústí nad Orlicí. Starý hodinový stroj už Jaroslav Kubíček ukazuje jen jako památku. Jeho natažení trvá 20 minut. Ten novější natahuje elektromotor. Hodiny ale stále ovládá kyvadlo. To určuje, i kdy budou znít zvony.
