Češi se zlepšují v recyklaci použitých baterií
Třídění plastu, papíru i skla se už stává běžnou součástí životního stylu mnoha českých domácností. Větší problém stále představují drobné elektrospotřebiče a také baterie. Vyhodit použité baterie do koše není vzhledem k jejich velikosti problém, toto řešení ale není k přírodě šetrné. Třídit a znovu zpracovávat by se měly baterie především kvůli obsahu těžkých kovů.
Olovo, mangan nebo nikl obsažené v bateriích totiž představují zátěž pro životní prostředí. Některé kovy by se ale už v bateriích neměly objevovat.
„Z užití jsou postupně zcela vyřazovány všechny baterie, které obsahují rtuť a kadmium ve formě kovů anebo sloučenin. Rtuť a její sloučeniny se pro výrobu baterií třeba v Evropské unii už nepoužívají, ale dostávají se k nám baterie i od jiných výrobců mimo Evropu,“ vysvětluje Miroslav Richter, děkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Pokud použité baterie skončí ve směsném odpadu a dostanou se do spalovny, jejich obsah se částečně vrátí do ovzduší.
Redaktorka Eva Rajlichová se zajímala o to, jak Češi recyklují použité baterie
„Část kovů přejde jednak do těch popílků, které se potom ukládají na skládky nebezpečných odpadů, anebo přejdou do zkrápěcích kapalin, které zase musí projít čistírnou průmyslových odpadních vod, kde se sráží buď v alkalickém prostředí nebo pomocí sulfidu sodného do nerozpustných sloučenin, které po odfiltrování nebo odstředění zase skončí na skládce,“ říká Richter.
Těžké kovy zároveň ohrožují vodní zdroje, dají se přitom znovu využít.
„V komunálním odpadu vždycky je kyselé prostředí. Tam je směs karboxylových kyselin, které vlastně mohou způsobit rozpouštění kovových částí baterií a tím se dostávají vlastně ty těžké kovy do výluhových vod nebo průsakových vod, které samozřejmě nemohou jít do recipientu, ale musí se zase čerpat na čistírny odpadních vod,“ dodává Richter.
700 tun
V posledních dvou letech se ale Češi ve sběru použitých baterií zlepšili, loni jich odevzdali k recyklaci úctyhodných 700 tun.
„V České republice se stále ještě nejvíce používají ty nejobyčejnější zinkové baterie, ale narůstá nám množství alkalických baterií, které vydrží déle, jsou tím pádem ekologičtější. Takže i Češi už postupně investují peníze do těch lepších druh baterií,“ upřesňuje Petr Kratochvíl z neziskové společnosti Ecobat.
Z evropských zemí si v recyklaci starých baterií dobře vedou například Švýcaři nebo Němci, srovnatelné výsledky s Českou republikou mají třeba početně mnohem silnější Poláci.
Ke zlepšení sběru baterií v domácnostech se snaží přispět i projekt Ecocheese. Jméno získal podle papírové nádoby s elegantním designem, jejíž horní děrovaná část připomíná ementál. Sběrná nádoba má pomoct, aby baterie nekončily mezi dalším odpadem.
„O krabičku Ecocheese si může napsat na náš mail kdokoliv a my zdarma do týdne zašleme tuto krabičku zájemcům,“ říká Kratochvíl.