Česká pirátská strana i IFPI vítají, že má smlouvu ACTA posoudit Ústavní soud
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba dnes zdůraznil, že obsah kontroverzní dohody ACTA sice projednává Evropský soudní dvůr, jeho stanovisko ale nebude pro Českou republiku jediným kritériem. Smlouvu o ochraně duševního vlastnictví by měl před případnou ratifikací posoudit Ústavní soud. Kabinet podepsal dokument 26. ledna, po následné kritice ale ratifikaci odložil.
„Jsme rádi, že po třech letech, které ACTA věnujeme, se nám konečně podařilo alespoň částečně uspět. Že minimálně formální požadavky budou naplněny – ACTA bude posuzovat Ústavní soud a ne ministerstvo průmyslu a obchodu, z hlediska lidských práv,“ říká místopředseda České pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.
Ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská a místopředseda České pirátské strany Mikuláš Ferjenčík diskutovali o dohodě ACTA
Nemyslí si, že Evropský soudní dvůr dohodu k ratifikaci doporučí. Každopádně je podle Ferjenčíka dobře, že ACTA rozpoutala debatu o budoucnosti kopírovacího monopolu na internetu a upozornila, že lidé reagují negativně na případné omezení svobody.
Zapojení Ústavního soudu do procesu přijímání dohody ACTA vítá i ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská: „Chápu pozici pana ministra, že sám, aniž by byl právník, cítí potřebu, aby to kontrolovala nějaká vyšší instance, jako je u nás třeba Ústavní soud. Určitě tomu kroku rozumím a nemám s ním žádný problém.“
Smlouva ACTA je podle Žikovské značně zpolitizovaná, ve skutečnosti prý totiž neobsahuje nic, co by nad rámec evropské a české legislativy ohrožovalo svobody občanů a co by změnu právního systému vynucovalo.
Odpovědnost na internetu
Česká pirátská strana soudí, že ACTA představuje významný krok směrem k omezování internetu, a to pod tlakem Mezinárodní federace hudebního průmyslu a dalších organizací. Dokument údajně nutí poskytovatele připojení, aby nad rámec zákona cenzurovali své uživatele.
Mezinárodní federace hudebního průmyslu by si prý ovšem raději přála takovou právní úpravu, podle které by za své činy byli jednoznačně odpovědní poskytovatelé internetových služeb vydělávající na nelegálním obsahu, zatímco ti neutrální budou bez postihu.
„V tuhle chvíli by bylo ideální, aby se spíše změnilo nastavení odpovědnosti na internetu. Než abychom postihovali koncové uživatele, kteří vždycky budou takové ty malé ryby, tak bychom byli rádi, aby se změnila legislativa tak, aby se jednoznačně zaměřila na ty velké ryby,“ vysvětluje Žikovská.
Ministr Kuba chce, aby smlouvu ACTA projednal Ústavní soud
Číst článek
Snahu přenést odpovědnost z konkrétního člověka na poskytovatele služby označuje Ferjenčík za nepřijatelnou. Systém ochrany autorských práv a duševního vlastnictví je podle něj navíc zastaralý a v éře internetu jen obtížně udržitelný.
„Vznikl v době, kdy byl velmi přesně vymezený způsob distribuce děl. Kdy byl prostě řetězec autor, nakladatel a potom zákazník. Bylo možné kontrolovat nakladatele a autorská práva vznikla, aby chránila autory před nakladateli. Rozhodně nevznikla proto, aby chránila nakladatele před jejich uživateli, před jejich fanoušky. To prostě nedává žádný smysl,“ podotýká Ferjenčík. Čas na změnu přístupu podle Žikovské skutečně nastal, jenže opačným směrem.
