Českým úřadům se daří lépe vymáhat peníze na výživné z ciziny. Loni získaly na 16 milionů korun, což je skoro o pět milionů víc než před třemi lety. Přesto brněnský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí stále bojuje s některými jihoevropskými zeměmi, které nejsou příliš ochotné spolupracovat.

19:23 3. srpna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ve srovnání s jinými svými kolegy v jiných zemích urgujeme platby častěji, vstupujeme do upomínkových řízení, jestli se tomu tak dá říct, častěji, než je obvyklé a než je – řekněme – slušné v podmínkách mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje úspěch při vymáhání alimentů ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.

Vše podle jeho slov záleží na „faktických předpokladech spolupráce“, což znamená, že jiné státy musejí být ochotné s českou stranou spolupracovat.

„Bohužel, míra ochoty některých států je velmi nízká,“ doplňuje Zdeněk Kapitán.

Ze zemí Evropské unie jsou podle něj nejproblematičtější tři jihoevropské státy – Itálie, Řecko a Španělsko. Naopak o Spojených státech amerických říká, že přistupují k vymáhání výživného velmi efektivně.

„V posledních letech se snažíme klást důraz na dohodu mezi rodiči, protože díky zprostředkování takové dohody bez intervence soudů, bez intervence nucené exekuce jsme schopni dosáhnout na větší částky vymoženého výživného,“ říká Zdeněk Kapitán.

Veronika Sedláčková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít