Exkluzivní průzkum: Česko by mělo prohlubovat vztahy s Tchaj-wanem, myslí si dvě třetiny lidí
Češi jasně chtějí, aby země dál prohlubovala vztahy s Tchaj-wanem. V exkluzivním průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se pro to vyslovily přes dvě třetiny dotázaných. Většina lidí si také myslí, že by Česko mělo ekonomicky dál spolupracovat s Čínou, ale ne za cenu politických podmínek.
Nejvýraznějším zastáncem česko-tchajwanské spolupráce byl nedávno zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Na plánovanou cestu na východoasijský ostrov, kvůli které ho kritizovala Čína a prezident Miloš Zeman, už odjet nestihl. Jestli a jak na jeho politiku naváže nové vedení horní komory, by mohlo být jasné už za dva dny. Ve středu si senátoři budou volit Kuberova nástupce.
Ať už do čela Senátu usedne Miloš Vystrčil z ODS, anebo Jiří Růžička za TOP 09 a STAN, vypadá to, že zahraničně politické směřování horní komory se výrazně nezmění. Oba kandidáti na předsedu chystanou cestu na Tchaj-wan schvalovali. Podle Jiřího Růžičky je ostrovní země pro Česko ekonomicky důležitá.
Země, kde platí právo
„Tchaj-wan je pro nás mimořádně významný obchodní partner s daleko větším objemem investic, než Čínská lidová republika. Zároveň – Tchaj-wan je zemí, kde platí zákony, platí právo, je tam předvídatelné prostředí,“ vysvětluje Růžička pro Radiožurnál.
Dodává, že by se Česko podle něj mělo v ekonomice soustředit i na další asijské země. „Představme si takovou Indonésii, Malajsii, to jsou země, kde žijí stovky milionů lidí a my pořád mluvíme jen o Číně.“
Podobně to vidí i Miloš Vystrčil. Jestli by on sám, potenciálně v roli předsedy, na Tchaj-wan jel, ale jasně neříká.
Odveta za smlouvu s Tchaj-pejí, Šanghaj přerušila vztahy s Prahou. ‚Chceme apolitické partnery,‘ říká Hřib
Číst článek
„Jakékoli zahraniční cestě má předcházet důkladná příprava a já jsem ji neabsolvoval. Třeba ani nebudu předsedou Senátu, takže dopředu říkat, co bych dělal, když nejsem připraven, nepovažuji za zodpovědné.“
Senát by měl podle Vystrčila postupovat v souladu se zahraniční politikou vlády a ministerstva zahraničí. „Politika jedné Číny je v tomto směru uznávána, to ale neznamená, že Česká republika bude dělat ve vztahu k Číně jen to, co si přeje čínská vláda,“ doplňuje.
Vypadá to, že upevňování vztahů s Tchaj-wanem je nakloněná i česká společnost. V exkluzivním průzkumu agentury Median pro Český rozhlas tak odpověděly víc než dvě třetiny dotázaných.
Pojede Zeman do Číny?
„67 procent respondentů se vyslovilo pro rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, a to navzdory kritice ze strany Číny,“ říká sociolog Medianu Michal Geisler.
Pro jsou spíš muži a lidé s vyšším vzděláním. „U vysokoškoláků je to 77 procent a je také rozšířená u voličů Pirátů a pravicové opozice, tam se jedná o podporu přibližně v úrovni tří čtvrtin voličů těchto stran.“
Průzkum, ve kterém na konci ledna odpovídalo 1045 lidí, zjišťoval také to, jak se Češi staví ke spolupráci s Čínou. Podle 55 procent dotázaných by země měly ekonomické vztahy i dál rozvíjet, ale jen když nebudou politicky podmiňované.
Nadpoloviční většina respondentů schvaluje taky to, že se Miloš Zeman nechce zúčastnit summitu Číny a zemí střední a východní Evropy. Podle českého prezidenta totiž Čína nedodržela své sliby o investicích.
„Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ sdělil Zeman v lednu serveru Blesk.cz s tím, že je rozhodnutý, že do Číny pošle místo sebe ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD.
Ten ale v sobotu Mf Dnes řekl, že věc ještě není uzavřená a je možné, že Zeman svůj postoj přehodnotí. Deníku to potvrdil i Hrad.
