Může návštěva Pellegriniho usmířit vztahy mezi Českem a Slovenskem? V pořadu Pro a proti diskutují bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer a bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
Po měsících příprav se v Praze sejdou ministři zahraničí Severoatlantické aliance. Chybět nebude šéf americké diplomacie Antony Blinken nebo generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Malťané o vstupu do Unie rozhodli v referendu v březnu roku 2003. Hlasování bylo unikátní vysokou účastí, a naopak velmi nízkou podporou obyvatel pro vstup do Evropské unie.
Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. EU se podle něj musí zbavit obranné závislosti na USA a zesílit vazby na Británii.
Navzdory tomu, že se veřejná prostranství plní demonstranty, vládní nacionalisté upevňují své plány na trvalou okupaci Pásma Gazy, píše izraelský list Haaretz.
Podle deníku El País se zástupci členských zemí při jednáních, jež se uskutečnila tento týden v Bruselu, nedohodli na prodloužení mise po 18. květnu, kdy její mandát končí.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zákaz dovozu ruského obilí nijak neohrozí potravinovou bezpečnost v Evropě. Vítá i kroky Evropské komise ke zmírnění jejích ekologických požadavků.
Podle Šedivého je shoda na nevyslání vojsk zřejmá. V pondělí tuto myšlenku potvrdil i nynější generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V případě instruktorů je ale situace jiná.
Český velvyslanec v USA Miloslav Stašek loni řekl, že USA hlavně díky podpoře Ukrajiny berou Česko společně s Polskem jako své klíčové partnery ve střední Evropě.
Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat o budování dlouhodobých kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků.
Dánsko dnes oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun. Zahrnuje mimo jiné finance na pořízení 15 000 dělostřeleckých granátů.
Operaci Evropské unie Aspides, která začala v Řecku, ministři zahraničí zemí Evropské unie schválili na jednání v Bruselu. Cílem mise v Rudém moři je zajištění bezpečí obchodních námořních tras.
„Za Česko považuji za důležité, že se klade důraz na mezinárodní humanitární právo i že uznáváme právo státu Izrael na sebeobranu,“ uvedl ministr Lipavský.
„Pokračování v podpoře Ukrajiny je v zájmu bezpečnosti samotných členských zemí NATO,“ řekl po jednání se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem Jens Stoltenberg.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un dal jasně najevo, že to provede svým „drahocenným mečem“, tedy zvětšujícím se arzenálem jaderných zbraní, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do aliance požádalo v květnu 2022 společně s Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.
„Opakovaně změnili volební zákon a došlo tam k masivní centralizaci mediálního trhu. Politická debata tam probíhá podobně jako v Československu před rokem 1989,“ popisuje europoslanec Peksa.
Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty.
Nově zvolený prezident William Laj veří v další podporu a prohloubení spolupráce se Spojenými státy. Řekl to v pondělí na povolební schůzce s americkou delegací v Tchaj-peji.
V Izraeli by měl Pavel navštívit také jednu z napadených vojenských základen u Pásma Gazy. Izrael s ČR by zároveň měly podepsat memorandum o kybernetické spolupráci.
Evropská komise v této věci zahájila řízení proti Praze už v roce 2012 a vůči Varšavě o rok později. Obě země tehdy uvedly, že jejich pravidla jsou v souladu s evropským právem.
Český prezident do Paříže přiletěl ve středu dopoledne na plánovanou dvoudenní návštěvu. Ve francouzské metropoli, před českým velvyslanectvím, mimo jiné odhalil lavičku Václava Havla.
Poprvé v dějinách klimatických konferencí všechny země světa projevily ochotu řešit hlavní příčinu člověkem způsobené změny klimatu, tedy spalování ropy, uhlí i plynu bez rozdílu.
„Existuje dynamika zemí Jihu, které chtějí stvrdit svou identitu a zároveň profitovat z výhodných ekonomických vztahů,“ všímá si politolog Bertrand Badie.
„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. „Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta,“ dodal prezident.
Johanssonová také varovala před aktuálním rizikem teroristických útoků. Komisařka uvedla, že nyní jsme v období, kdy je riziko terorismu v Evropě velmi vysoké.