Česko v lodní turistice stále zaostává za jinými evropskými státy
V České republice je oficiálně registrováno dvanáct tisíc plavidel. Celkem by ale české vody mohlo brázdit až třicet tisíc lodí, ty menší totiž registraci nepodléhají. Přesto se vodní turistika v Česku rozvíjí mnohem pomaleji než v ostatních evropských státech, upozorňuje Asociace lodního průmyslu.
Rekreační plavbu si mnohem víc oblíbili například v Německu, kde je nejen víc lodí, ale i uvolněných ploch pro plavbu.
Stejně tak třeba Nizozemí je místem, kde se dovolená tráví na vodních kanálech. Stovky kilometrů takzvaných grachtů dávají možnost projet takřka celou zemi na lodi.
Bývalý šéf holandské národní centrály pro cestovní ruch v České republice Daniël Hagen byl hostem Ranního interview
Sezóna v Nizozemí začíná oficiálně 1. dubna a trvá až do 31. října, je tedy delší než v Česku.
Majitelé lodí sice mohou vyplout i mimo toto období, říká bývalý šéf holandské národní centrály pro cestovní ruch v České republice Daniël Hagen, musí se ale smířit s velmi omezenou otevírací dobou mostů a zdymadel.
Upozorňuje také, že na většinu vnitroevropských plaveb po Evropě už nejsou potřeba kapitánské zkoušky.
„Holandsko je v tomto případě asi tím nejrozumnějším. V Holandsku platí to, že pro lodě do délky 15 metrů, pro lodě do 15 osob na palubě a do maximální možné rychlosti 15 kilometrů za hodinu nepotřebujete vlastně vůbec žádné papíry,“ uvádí Hagen.
Nedostatečná infrastruktura
Zásadním nedostatkem v České republice je podle něj infrastruktura. Často totiž není, jak se s lodí k řece dostat, chybí také přístaviště a další zázemí. Považuje proto za důležité, aby zodpovědná místa rozhodla a začalo se více investovat do rozvoje říční dopravy. Potenciál přitom Česká republika má, dodává Hagen:
V Čechách se začíná rozvíjet vodní turismus. Plánuje se například výstavba lodního výtahu
Číst článek
„Problémem je v podstatě to, že nikdo nechce. Ani místní samosprávy nejsou zrovna dvakrát vstřícné vůči loďařům, pronajímatelům, budoucím majitelům přístavišť a marin. Takže tam je potřeba začít. Potom samozřejmě se může tento průmysl, mimochodem poměrně zajímavý pro českou ekonomiku, rozvíjet.“
Nejzajímavějšími lokalitami jsou podle něj Baťův kanál nebo Vltavská kaskáda mezi Prahou a Týnem.
Tisíce Němců tráví dovolenou na hausbótech. Doplout mohou z Berlína až k moři
Číst článek
Viceprezident Asociace lodní dopravy Vladimír Toman potvrzuje, že se Češi ještě nenaučili trávit dovolenou nebo volný čas na lodích, což je podle něj velká škoda.
Pro mladé i starší
„Plavba a lodě jsou určené pro úplně širokou škálu obyvatel a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska věkového. Jedná se o lodě počínaje rybářskými pramicemi a nafukovacími čluny až po luxusní lodě, které jsou větší a dražší. A současně tato rekreace je určena pro rodiny s dětmi až po důchodce, kteří na tom tráví důchod,“ vysvětluje.
Češi moc nevyužívají ani možnost ubytovaní na lodích. „S ubytováním na lodích je to skutečně problém, protože pokud bereme lodě typu Florentina, tak si troufám tvrdit, že je to v podstatě výjimka. Pokud bereme jako ubytování například hausbóty nebo něco podobného, tak se to samozřejmě využívá,“ říká ředitel Stavební plavební správy Jaromír Kalousek.
On sám vidí největší překážku rozvoje lodní dopravy v tom, že není vybudováno vodní dílo Děčín. Větší lodě se tak podle něj nemohou do Česka dostat:
„Protože plavební hloubky v úseku regulovaného Labe nejsou zajištěny trvale. Nejvíce tomu brání asi obstrukce ze strany různých ekologických iniciativ. Vymýšlí se neustále nové a nové podmínky, které musí ta stavba splňovat.“
