Čeští prvňáčci mluví čím dál tím hůř. Přibývá závažných poruch výslovnosti
České děti mluví čím dál tím hůř. Záleží ale, co už považujeme za poruchu a co za běžné potíže. Logopedové se většinou shodují, že minimálně čtvrtina dětí má v první třídě základní školy problémy s výslovností. Péči logopeda možná potřebuje dokonce každé druhé.
Logopedové pracují nejčastěji s obrázky, pomocí kterých dítě tvoří věty, které jsou pro ně problematické. Domácímu cvičení chybí podle logopedů pravidelnost. Přiznává to i matka šestiletého Ondřeje.
„Samozřejmě, aby ten úspěch tam byl, tak to znamená cvičit každý den. Sice krátce, ale každý den. Abych řekla pravdu, nestíháme. Cvičíme jednou, dvakrát do týdne.“
Nejvíce problémů je s výslovností, následuje koktavost a přibývá problémů takzvaných ADHD.
„To je zkratka pro ty neklidné, nepozorné děti, kterých je hodně a důsledky jsou potom i na vývoji řeči. Většinou se to shrnuje pod název dysfázie,“ vysvětluje klinická logopedka Dana Kutálková z logopedické společnosti Miloše Sováka.
Za problémy může podle Dany Kubálkové krize dialogu:
„Já se zeptám, co je na obrázku a dítě mi řekne tamhle je sluníčko. Maminka ho zavolá pojď se najíst a dítě nereaguje. To není, že by neposlouchalo jako ve smyslu výchovném, ono to prostě nevnímá. Děti prosedí hodiny u televize, u DVD, počítačů, médií a učí se tam, že když si odběhnou a budou si chvilku hrát, že se nic nestane.“
Navštívit logopeda až v první třídě na základní škole je už pozdě. Dítě by si mohlo mezi ostatními připadat jako méněcenné. Pokud poruchu neodhalí rodiče, neměla by ujít učitelkám ve školce. Logopedové se snaží přesvědčit, že chodit k nim, u běžných poruch třeba jednou za tři neděle nebo za měsíc, není žádné trápení. Péči zatím hradí zdravotní pojišťovna.
