Cígler: Praha má skvělé plány, které se složitě prosazují. Všichni rozhodují o všem a nikdo o ničem
Na obchodním domě Máj v Praze přistáli motýli Davida Černého. A budí emoce. Otevírají ale také diskusi o tom, co všechno si může umělec nebo architekt dovolit u památkově chráněné budovy ve městě, jehož centrum je zapsané na seznamu UNESCO. „Je to velice široký dialog s památkáři a stavebními úřady až po správce sítí. Není to tak, že architekt něco navrhne a prosazuje, ale ten původní návrh se postupně vyvíjí,“ popisuje architekt Jakub Cígler.
„Jednou z funkcí architekta je najít konsenzus mezi investorem a státní správou a samosprávou. Je to mnohaletá práce a někdy jsou názory vzdálenější, jindy bližší, ale dílo vznikne jedině, když se na něm všichni shodnou,“ dodává pro Český rozhlas Plus autor Quadria, které s Májem sousedí.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Jakub Cígler, architekt
Stěžuje si ovšem, že celý proces bývá velmi zdlouhavý a složitý. Například návrh na přeměnu Václavského náměstí, s nímž v soutěži zvítězil v roce 2005, se realizuje až v posledních třech letech. „17 let se nekoplo, přestože jde jen o to rozšířit chodníky a přidat pár stromů, když to řeknu takto,“ poznamenává.
„Demokracii vnímáme tak, že všichni rozhodují o všem a současně nikdo o ničem. A to je ten problém. Praha má skvělou koncepci a plány, které se ale strašně složitě prosazují. Jedna paní z Prahy 4 vám dokáže zablokovat trasu metra D na základě toho, že tam jsou tři stromy, které chce zachránit,“ uvádí architekt.
Maso kolem monumentů
Pohled na to, co je dobrá architektura, je podle Cíglera subjektivní. Z vlastní zkušenosti také ví, že se názory časem vyvíjí a často i radikálně mění.
Motýli ze spitfirů už přistávají na obchodním domě Máj. Černý je označil za symbol boje za svobodu
Číst článek
„Jako student jsem byl zastáncem architektury stylu high-tech díky Janu Kaplickému, dnes se přikláním k architektuře, která by měla mít prvky udržitelnosti, bojuji za objekty postavené ze dřeva, takže naprosto jiný přístup,“ popisuje.
Časem se mění i názory na konkrétní stavby, které zpočátku mohou ve veřejném prostoru působit překvapivě, postupem doby v nich ale lidé mohou najít něco zajímavého. Příkladem může být i obchodní dům Máj, který stále vzbuzuje emoce, přesto podle Cíglera úspěšné zarůstá do svého okolí a celý prostor se oproti původnímu stavu výrazně zlepšil.
Zatímco například Paříž tvoří síť monumentálních staveb, které jsou pravidelně rozprostřeny, v Praze se v posledních letech výstavba omezuje na administrativní a obytné budovy, které tvoří maso města, ale nejsou přehlídkou architektury.
„Do hlavního města by se měly vkládat monumenty a Vltavská filharmonie by měla být tím významným objektem, jako je Národní divadlo, Rudolfinum nebo Obecní dům. Je to velice potřeba, ale jak jsem říkal u příkladu Václavského náměstí, je to velmi složitý proces,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
