Světoznámou architektku Evu Jiřičnou v pondělí na Pražském hradě medailí Za zásluhy ocenil Petr Pavel. Zlínská rodačka žije a pracuje střídavě v Praze a v Londýně, kam v roce 1968 nuceně emigrovala.
„Projekt Architektura ČSSR 58–89 není primárně o prefabrikovaném typu architektury, není o panelácích, ale víc o stavbách kreativních, solitérních až ikonických,“ vysvětluje Vladimír 518.
Město Plzeň začalo chystat muzeum v domě číslo 19 na Klatovské třídě. Vojenské německé velitelství tu 6. května 1945 podepsalo kapitulaci. V pozdějších dobách na místě sídlila Městská vojenská správa.
Opravy kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele v Českých Budějovicích skončí v prosinci roku 2025. Celková investice přesáhne 30 milionů korun, většinu nákladů pokryje dotace.
Aby vilky nebyly uniformní, lidé si je měnili podle svého. „Někteří si řekli: Proč kolečka, proč ne čtvereček, obdélníček, áčko, háčko, elko, trojúhelníček… Ti odvážnější zvolili kosočtverec.“
Na proměně New Yorku se z velké části podílí i občanské iniciativy. „Někteří lidé se zajímají o architekturu, jiní o ekologii a některým jde prostě jen o to, co se děje v okolí,“ přibližuje Hanhardt.
Pokud byste v centru Prahy chtěli někde na chvilku v klidu a tichu spočinout, můžete nedaleko Nuselského mostu projít Horskou ulicí a vejít do romantické Zahrady Ztracenky.
Nově zrekonstruované obchodní centrum Máj budí ve společnosti diskuze nejen o hranici umění a kýče, ale také o tom, jak přistupovat k ochraně kulturních památek.
Znovuotevření obchodního domu Máj na pražské Národní třídě provázela srovnání s Matějskou poutí a Las Vegas nebo slova o zničení památkově chráněné budovy. Rekonstrukce domu stála 4,5 miliardy korun.
Montovaný dům byl postavený na přelomu 50. a 60. let. Navržený byl jako prototyp zamýšleného, ale nerealizovaného projektu levného, dostupného a kvalitního domu pro nejširší vrstvy obyvatel.
Kdo jen trochu zabloudí mezi činžovní domy v centru Helsinek, možná narazí na podivný vchod do skály. Kostel Temppeliaukio, kterou navrhli bratři Suomalainenovi, slouží místním už asi 55 let.
Dům, který koupili v pražském Hloubětíně, s tím, že ho zbourají, nakonec architekti před deseti lety opravili a kolmo k němu přistavěli další dům pro své studio. Podívejte se dovnitř.
„Tyto vilky střídmým architektonickým jazykem i vyváženou hmotovou kompozicí výstižně demonstrují stavební kulturu první poloviny 20. století,“ vysvětluje Panoch.
„Demokracii vnímáme tak, že všichni rozhodují o všem a současně nikdo o ničem. A to je ten problém. Praha má skvělou koncepci a plány, které se ale strašně složitě prosazují.“
Stometrová výška věží v původním návrhu se nelíbila komisařům organizace UNESCO, kterým nakonec po pěti letech vyšli autoři vstříc a válcovitou věž s vlnitou fasádou navrhli menší a jenom jednu.
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
Na přesném harmonogramu prací nyní DPP pracuje se stavební firmou Eurovia CS, která vzešla ze soutěže. Práce potrvají tři roky a vyjdou podle výsledku tendru na 1,24 miliardy korun bez DPH.
Muzeum města Brna po dvouleté památkové obnově otevřelo návštěvníkům secesní Arnoldovu vilu. Je nejstarší z trojice slavných vil brněnských průmyslníků.
Hotový je už hotelový salonek a také bar Avion. Teď, za provozu, lakýrníci vrací koženkové obložení stěn v restauraci do původní okrové barvy ze 70. let.
Pětadevadesátiletý architekt Václav Krejčí zasvětil Mostu celý život. Bylo mu lehce přes třicet, když na konci 50. let minulého století vyhrál soutěž na podobu centra nového města.
Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.