„Každý architekt si navrhoval chatičku nebo chalupu, takže jsme říkali: fajn, pojďme vybrat to, co je zajímavé,“ říká teoretik architektury Radek Váňa.
Světoznámou architektku Evu Jiřičnou v pondělí na Pražském hradě medailí Za zásluhy ocenil Petr Pavel. Zlínská rodačka žije a pracuje střídavě v Praze a v Londýně, kam v roce 1968 nuceně emigrovala.
„Projekt Architektura ČSSR 58–89 není primárně o prefabrikovaném typu architektury, není o panelácích, ale víc o stavbách kreativních, solitérních až ikonických,“ vysvětluje Vladimír 518.
Město Plzeň začalo chystat muzeum v domě číslo 19 na Klatovské třídě. Vojenské německé velitelství tu 6. května 1945 podepsalo kapitulaci. V pozdějších dobách na místě sídlila Městská vojenská správa.
Opravy kostela svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele v Českých Budějovicích skončí v prosinci roku 2025. Celková investice přesáhne 30 milionů korun, většinu nákladů pokryje dotace.
Aby vilky nebyly uniformní, lidé si je měnili podle svého. „Někteří si řekli: Proč kolečka, proč ne čtvereček, obdélníček, áčko, háčko, elko, trojúhelníček… Ti odvážnější zvolili kosočtverec.“
Na proměně New Yorku se z velké části podílí i občanské iniciativy. „Někteří lidé se zajímají o architekturu, jiní o ekologii a některým jde prostě jen o to, co se děje v okolí,“ přibližuje Hanhardt.
Pokud byste v centru Prahy chtěli někde na chvilku v klidu a tichu spočinout, můžete nedaleko Nuselského mostu projít Horskou ulicí a vejít do romantické Zahrady Ztracenky.
Nově zrekonstruované obchodní centrum Máj budí ve společnosti diskuze nejen o hranici umění a kýče, ale také o tom, jak přistupovat k ochraně kulturních památek.
Znovuotevření obchodního domu Máj na pražské Národní třídě provázela srovnání s Matějskou poutí a Las Vegas nebo slova o zničení památkově chráněné budovy. Rekonstrukce domu stála 4,5 miliardy korun.
Montovaný dům byl postavený na přelomu 50. a 60. let. Navržený byl jako prototyp zamýšleného, ale nerealizovaného projektu levného, dostupného a kvalitního domu pro nejširší vrstvy obyvatel.
Kdo jen trochu zabloudí mezi činžovní domy v centru Helsinek, možná narazí na podivný vchod do skály. Kostel Temppeliaukio, kterou navrhli bratři Suomalainenovi, slouží místním už asi 55 let.
Dům, který koupili v pražském Hloubětíně, s tím, že ho zbourají, nakonec architekti před deseti lety opravili a kolmo k němu přistavěli další dům pro své studio. Podívejte se dovnitř.
„Tyto vilky střídmým architektonickým jazykem i vyváženou hmotovou kompozicí výstižně demonstrují stavební kulturu první poloviny 20. století,“ vysvětluje Panoch.
„Demokracii vnímáme tak, že všichni rozhodují o všem a současně nikdo o ničem. A to je ten problém. Praha má skvělou koncepci a plány, které se ale strašně složitě prosazují.“
Stometrová výška věží v původním návrhu se nelíbila komisařům organizace UNESCO, kterým nakonec po pěti letech vyšli autoři vstříc a válcovitou věž s vlnitou fasádou navrhli menší a jenom jednu.
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
Na přesném harmonogramu prací nyní DPP pracuje se stavební firmou Eurovia CS, která vzešla ze soutěže. Práce potrvají tři roky a vyjdou podle výsledku tendru na 1,24 miliardy korun bez DPH.
Muzeum města Brna po dvouleté památkové obnově otevřelo návštěvníkům secesní Arnoldovu vilu. Je nejstarší z trojice slavných vil brněnských průmyslníků.
Hotový je už hotelový salonek a také bar Avion. Teď, za provozu, lakýrníci vrací koženkové obložení stěn v restauraci do původní okrové barvy ze 70. let.