Nejíst maso a nelétat? Zjistěte, jak můžete omezit svou uhlíkovou stopu
Klimatická změna se v politice i ve společnosti stává čím dál důležitějším tématem. Podle odborníků proti ní má smysl bojovat i individuálně - omezením vlastní uhlíkové stopy.
Uhlíková stopa - tedy součet skleníkových plynů, které člověk, firma nebo třeba výrobek vypustí - je jedním z hlavních ukazatelů zatížení životního prostředí. Individuální stopu si lze alespoň přibližně spočítat pomocí řady specializovaných kalkulaček.
Odborníkem, jenž v Česku na takové kalkulačce pracuje, je Viktor Třebický z organizace CI2, která se věnuje udržitelnému rozvoji. „Mezi velikostí uhlíkové stopy a dopady každého z nás na klima a jeho změny existuje přímá úměra,“ říká pro iROZHLAS.cz. „Čím větší je vaše osobní stopa, tím vyšší je váš příspěvek ke změně klimatu. Ta spolu s úbytkem biodiverzity tvoří dva vůbec největší problémy v oblasti životního prostředí.“
Podle Třebického má individuální snaha o snížení uhlíkové stopy smysl i přesto, že důležitá rozhodnutí jsou v rukou firem a politiků. Český premiér Andrej Babiš (ANO) je jedním z těch, kteří k věci přistupují skepticky - na nedávném summitu Evropské unie odmítl plán na dosažení emisní neutrality k roku 2050.
„Nemyslím si, že vše je jen na politicích. Aby na téma změnili názor, musí cítit tlak zespoda,“ podotýká Třebický. „Podobně to funguje i na trhu: čím víc lidí bude chtít elektřinu z obnovitelných zdrojů, tím více jí firmy budou poskytovat.“ Podíl osobní a firemní uhlíkové stopy je v Česku podle něj zhruba půl napůl.
Co děti?
Podle některých aktivistů lze kromě omezení létání nebo konzumace masa proti uhlíkové stopě bojovat i radikálněji - vlastní bezdětností. Podle výpočtu Viktora Třebického dítě skutečně zásadně zvyšuje uhlíkovou stopu. Podle optimistických předpokladů, které počítají s tím, že se spotřeba jednotlivců bude postupně snižovat, bude jeho osobní stopa za celý život 50 tun, podle pesimistických až 425 tun.
Sám ale zastáncem tak radikálního přístupu není. „Vzděláním jsem přírodovědec a přírodovědný pohled je jednoduchý. Pokud bude míra plodnosti menší než 2,05, vymřeme - a nemyslím si, že cílem enviromentální politiky by mělo být naše vyhynutí. Nemít děti kvůli životnímu prostředí je mediálně zajímavé, ale řešení v tom nevidím.“
Čeho se chceme vzdát?
O tom, čeho všeho jsme ochotni se kvůli planetě vzdát, bude mimo jiné další veřejná debata Českého rozhlasu Plus.
V Papírně Plzeň budou ve středu 26. června od 18.30 diskutovat předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, zpěvák a herec Tomáš Klus, kněz, přírodovědec, teolog a spisovatel Marek Orko Vácha, ekonom Aleš Michl z České národní banky a klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Debatu lze sledovat přímo na místě, případně v přímém přenosu na Plusu nebo na Facebooku a webu.
