Vědci naměřili nejvyšší koncentraci oxidu uhličitého v historii, země vyhlašují stav klimatické nouze
Vědci hlásí rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře. Observatoř na Havajských ostrovech naměřila v ovzduší více než 415 částic na milion. Tolik částic skleníkového plynu podle badatelů v atmosféře nebylo za celou historii lidstva. Několik zemí tento měsíc dokonce vyhlásilo stav klimatické nouze.
Přibývání částic oxidu uhličitého potvrzuje neblahý trend. Množství tohoto skleníkového plynu kvůli lidským aktivitám v atmosféře roste čím dál rychleji a láme rekordy.
‚Musí následovat činy.‘ Irsko jako druhá země na světě vyhlásilo stav klimatické nouze
Číst článek
V posledních dnech překonala hustota hranici 415 částic na jeden milion, jak ukázala data naměřená v observatoři na havajské sopce Mauna Loa.
Hranice 400 částic přitom padla teprve před šesti lety. Podle badatelů z univerzity v San Diegu, kteří měří hodnoty CO2 v atmosféře od roku 1956 v rámci programu jménem Scripps CO2, kdy byla hodnota na úrovni 317 částic – tedy skoro o sto méně.
Nejde jen o mezník v historii měření ale celé historii lidstva. Bezprecedentní nárůst emisí potvrzuje i ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky profesora Michala V. Marka.
„U Pelhřimova máme vztyčenou 300 metrů vysokou věž na měření koncentrací skleníkových plynů. Měří, myslím, od roku 2010 a posledních pět let běžně měříme 400 či 410 částic. Je to bohužel realita. Když jsem začínal svůj výzkum v roce 1980, tak pozaďová koncentrace byla 340. Za třicet let už je přes 400. Trend zvyšování je jasný,“ popsal Radiožurnálu.
Jako v pliocénu
Jak se shoduje většina vědců, emise CO2 podněcují skleníkový efekt a vedou k růstu průměrné globální teploty, která už je nyní o zhruba jeden stupeň vyšší než v době před průmyslovou revolucí.
Milion druhů živočichů a rostlin je v ohrožení, píše OSN. Problémem je zemědělství i změna klimatu
Číst článek
Obdobné množství částic oxidu uhličitého bylo podle vědců v naší atmosféře v pliocénu, tedy před více než třemi miliony let. Teplota tehdy byla o zhruba tři až čtyři stupně vyšší, mořská hladina omývala břehy o asi 25 metrů výše a na Zemi tehdy panovalo větší horko a vlhko.
Mnohé nasvědčuje, že vzhledem k rychlé kumulaci skleníkových plynů mění lidstvo planetu do podobného stavu. Lze tak očekávat extrémní horka a další projevy počasí – sucha, bleskové povodně, tání ledovců, vymírání organismů, změnu ekosystémů, růst mořské hladiny či masivní blednutí korálových útesů. To jsou jen některé změny v přírodě, od kterých se můžou odvíjet velké změny napříč lidskými společnostmi.
Klimatická nouze
Jak upozornila loňská zpráva Mezivládního klimatického panelu pro změny klimatu, situaci lze zvrátit za cenu velkých změn napříč všemi segmenty společnosti. Jde zejména o rychlý odklon od spalování fosilních paliv v průmyslu i dopravě, snižování emisí skleníkových plynů, které ve velkém vytváří i živočišná výroba. Pomoci může i výsadba stromů a technologie na ukládání skleníkových plynů a další inovace. To se ovšem podle vědců musí dít velice rychle. Znatelné pokroky podle nich musejí být do jedenácti let.
Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem
Číst článek
Některé státy už kvůli těmto zjištěním dokonce vyhlásily stav klimatické nouze. První byla Velká Británie na začátku měsíce v reakci na velké demonstrace hnutí, jakými jsou Fridays for Future nebo Extinction Rebelion.
Druhou zemí se stalo Irsko, kde také parlament přijal dodatek ke klimatickému zákonu. V praxi tak vyzval vládu, aby přitvrdila klimatickou politiku. V pondělí schválil parlament švýcarského kantonu Curych v reakci na studentské protesty výzvu vládě, aby také vyhlásila klimatickou nouzi.
Stav klimatické nouze nemá nějakou ustálenou definici a nevyplývají z něj nějaké jasné závazky. Ale přinejmenším na rétorické rovině má dávat na vědomí, že země bere problém vážně. Jestli skutečně radikálně omezí emise skleníkových plynů, je ale věc druhá.