Právník Gřivna: Do spisů lze nahlížet i před zahájením řízení. Policie ani GIBS nemůže odmítat bez důvodu
Inspekce bezpečnostních sborů podle Ústavního soudu chybovala, když otci oběti střelby na filozofické fakultě nezpřístupnila spis. Kde má být hranice práva pozůstalých na informace z vyšetřování? „Policie nebo GIBS nebo příslušný orgán nyní nemohou bez dalšího rozmýšlení říct, že do spisu nikoho nepustí. Budou vázáni nosnými důvody, které jsou v nálezu Ústavního soudu. To je to novum,“ popisuje pro Radiožurnál advokát otce oběti Tomáš Gřivna.
Soudce zpravodaj Jiří Přibáň potvrdil, že Ústavní soud přikázal GIBS, aby spis zpřístupnila. Inspekce vzkázala, že rozhodnutí plně respektuje. Znamená to, že na základě toho úterního nálezu mohou do spisu nahlédnout i další pozůstalí?
V zásadě to tak je, i když se dosud třeba nahlédnutí do spisu nedomáhali.
Nejde o individuální odpovědnost, ale jestli postupy policie měly mezery. Jak postupovat příště, se ze spisu asi nedozvíme, říká právník Tomáš Gřivna
Ale proto, že Ústavní soud konstatoval právo samotné, které svědčí i ostatním pozůstalým, tak aniž by teď museli absolvovat tuto složitou proceduru až k Ústavnímu soudu, nachází se v analogické situaci, že jsou pozůstalí po obětech střelby na filozofické fakultě, a s odkazem na nosné závěry nálezu Ústavního soudu mají podle mého názoru právo bez dalšího požádat o nahlédnutí do spisu.
Což zatím neučinili, pokud vím.
Co je myšleno větou, že otec oběti má právo na tzv. dodatečné účinné vyšetřování?
Situace oproti dosavadním je odlišná v tom, že nejde o základní linii toho, že se střílelo na fakultě, ale o druhou linii, jestli byl ze strany policie dostatečný postup, aby tomu bylo zabráněno nebo důsledky zmírněny.
Čili nejde o to zjistit, kdo byl pachatelem střelby, ale jde o to, jestli k tomu nepřispěla svou liknavostí či nedbalostí policie nebo orgány státu, které to mají na starosti. To je to dodatečné vyšetřování k tomu původnímu.
My už ale víme, že inspekce dospěla k závěru, že policie nemohla tragické události zabránit. Jaké informace mohou ve spisu podle vás pozůstalí zjistit nad rámec známých skutečností?
To je těžká otázka, protože dokud nevidíte spis, nevidíte, jaké tam jsou založené dokumenty. Pozůstalí neměli možnost vidět ten spis plně. Obávám se, že ani poslanci neviděli třeba celý spis, čili vycházeli z informací, kterých se jim dostalo, na základě toho, co jim bylo předloženo.
Pořád je třeba si uvědomit, že Generální inspekce bezpečnostních sborů je stát a že stát může někdy chránit sám sebe, a tudíž je na místě se skutečně podívat, jestli spis neobsahuje něco jiného, co by mohlo vést k jiným závěrům, než tvrdila a předložila policie, než viděli poslanci, než se k tomu vyjadřovali.
Hranice nahlížení
Soud připomenul, že právo nahlížet do spisu není bezbřehé. Dá se jasně stanovit hranice, kam sahá právo pozůstalých nahlížet do vyšetřovacího spisu, konkrétně tady Inspekce bezpečnostních sborů?
Ústavní soud to naznačil v jednom z odstavců rozhodnutí, které je veřejně k dispozici ke stažení na jeho webových stránkách. Tam je bod 35, ve kterém Ústavní soud říká, že součásti spisu, které obsahují utajované informace dle zvláštního zákona, tam nebude umožněno nahlédnout mému klientovi nebo mně, jeho jménem.
2:54
Inspekce pochybila, když otci oběti střelby na fakultě odmítla nahlédnout do spisu, rozhodl Ústavní soud
Číst článek
Pak to jsou pracovní materiály a vnitřní pomůcky orgánů činných v trestním řízení, čili GIBS, kde opět se uvádí, že by nám nemuselo být umožněno do nich nahlédnout.
Nepředstavuji si to tak, že by nám byly předloženy prázdné složky, ve kterých nejsou žádné dokumenty nebo všechno začerněno, protože pak by byl popřen samotný smysl práva nahlížet do spisu a seznámit se s rozhodnými skutečnosti.
To bylo první, co mě napadlo, když jsem četl, že je právě na GIBS, aby posoudila, které části nelze poskytnout. Napadlo mě, jestli to není Hlava XXII, že to může být zneužitelné.
Zneužitelné může být leccos. Pak by to vyvolalo naše další kroky, abychom argumentovali, že nám právo sice umožnili, švejkovským způsobem: nahlédněte do spisu, ve kterém nic není.
Ale jak říkám, v konečném důsledku by to popřelo samotné právo na účinné vyšetřování a takový postup není možný.
Navíc, pokud jde o utajované informace, ty jsou utajované dle zvláštního zákona. Je tam procedura, jak se to utajuje, je tam i procedura, jak je odtajnit a někde musí být záznam, kdy byly utajeny. Čili pokud by se řekněme dodatečně stanovilo, že něco je utajovanou informací a nebylo, už to bude vzbuzovat zájem, proč se tak stalo, jestli nejde o obstrukci ze strany GIBS.
Ale budu celkem optimistický: že by při takto dnes sledované kauze došlo k obstrukci, kdy nám nepředloží nic nebo něco, co nám je zhola k ničemu, to nepředpokládám. Ale možná budu překvapený.
Odpovědnost policie
Helena Válková z ANO přivítala včerejší rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že je to podle ní, cituji: „Zdvižený ukazováček pro ostatní policisty a GIBS, že mají postupovat podle zákona a ne si vykládat zákon tím způsobem, že zužují práva poškozených.“ To je citace. Má pravdu v tom, že se to děje, jak ona tvrdí, poměrně často?
Určitě to není zcela výjimečné. Já bych řekl, že ta situace je pouze výjimečná v tom, že se podařilo prošlapat cestičku směrem do fáze před zahájením trestního stíhání, kde spisy mají režim vedený podle speciálních zákonů: o GIBS, o Policii ČR atd.
Proto si myslím, že v tomto směru je to instruktáž, jak postupovat v budoucnu. Policie nebo GIBS nebo příslušný orgán nyní nemohou bez rozmýšlení říct, že do spisu nikoho nepustí, ale budou vázáni nosnými důvody, které jsou v nálezu Ústavního soudu. To je to novum – a v tom je Helena Válková poměrně dost přísná.
4:49
Z podílu na sebevraždě matky oběti střelby na fakultě je podezřelý bývalý policista, sazba je až 12 let
Číst článek
Promiňte, ona ještě pokračuje. Podle ní by měla být vyvozena osobní odpovědnost vůči tomu, kdo, jak říká, zabránil poškozeným v přístupu do spisu. Souhlasíte?
Byl bych tady opatrnější. Přestože jinak podporuji paní profesorku Válkovou, známe se léta, tak si myslím, že tady je to opravdu novum.
Jakékoliv další obdobné případy, pokud by docházelo ke stejnému postupu, tam už by to opravdu bylo na dovození osobní odpovědnosti.
Ovšem jsou v praxi případy jiné, kdy je odmítáno nahlížení do spisu bez hlubšího zdůvodnění. Cesta, jak se domoci nahlížení do spisu po zahájení trestního řízení, je také někdy složitá. Tam si myslím, že pokud se odmítá nahlížení do spisu, bez závažných důvodů, jak praví trestní řád, pak už je to přímo proti liteře trestního řádu a tam už bych zase osobní odpovědnost viděl.
Znamená tedy pro judikaturu tento nález nějaký významný posun?
Už jsem to zmiňoval. Znamená, protože říká, že lze nahlížet do spisu i před zahájením úkonu trestního řízení, to znamená i mimo režim trestního řádu. Ne v každé situaci, ale v situacích obdobných, jako je tato.
Jaká další ponaučení z případu o střelbě na Filozofické fakultě UK plynou a nakolik mohou být ve vyšetřovací zprávě Generální inspekce bezpečnostních sborů? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
