Vymysleli si pseudokauzu a pak u mě rybařili, stěžuje si Rittigův advokát u Ústavního soudu
Advokát David Michal chce, aby policie zničila odposlechy z jeho kanceláře, na základě nichž ho obvinila z krácení daně. Někdejší advokát lobbisty Ivo Rittiga kvůli tomu podal Ústavní stížnost. Podle ní jsou nahrávky nezákonné, protože je soud povolil na základě smyšleného případu postaveném na informacích ze starších Michalových kauz. Stěžuje si i na to, že policisté také otevírali advokátní poštu, na niž se vztahuje advokátní mlčenlivost.
„Zejména policie, avšak také státní zástupce, nemohou rezignovat na kriminalistickou práci a odhalovat případnou trestnou činnost rybařením,“ poukazuje Michalova ústavní stížnost z konce loňského roku. Naráží na to, že policisté podle něj nasadili odposlechy a až na základě nich objevili údajnou trestnou činnost. Správně to má být naopak.
Nový proces v kauze Oleo Chemical nebude. Odposlechy nepřinesly nic nového, rozhodl soud
Číst článek
Chtěli sledovat poštu
Michal dříve zastupoval lobbistu Rittiga, oba stojí jako obžalovaní před soudem v kauze pražského dopravního podniku a zpovídali se i v případu petrochemického podniku Oleo Chemical. Před čtyřmi lety však policie proti Michalovi zahájila třetí trestní řízení, v rámci něhož pak státní zástupce Adam Borgula (má na starosti také kauzy dopravního podniku i Olea) požádal soud o povolení ke sledování Michalovy advokátní kanceláře MSB Legal a také její pošty.
Okresní soud Praha–západ žádosti vyhověl a policie tak rok Michalovu kancelář odposlouchávala a měla přístup k její poště. Kriminalisté například nahráli poradu k obhajobě v kauze Oleo. Na základě těchto záznamů pak Borgula neúspěšně žádal o obnovu kauzy týkající se petrochemické společnosti, v níž soudy Michala pravomocně osvobodily. Díky dalším záznamům však státní zástupce advokáta obvinil z daňových úniků ve výši skoro 40 milionů korun při transakcích s pozemky v Praze-Hodkovičkách. (DETAILY K PŘÍPADU NAJDETE ZDE).
Michal se snaží, aby Ústavní soud policii nařídil zbavit se klíčového důkazu. Tvrdí totiž, že státní zástupce si třetí kauzu před čtyřmi lety vymyslel, aby mohl o nasazení odposlechů požádat. Podle advokáta přitom použil informace ze starších Michalových kauz.
Tři Michalovy kauzy
- Kauza pražského dopravního podniku: V kauze je včetně Michala, Rittiga či exšéfa dopravního podniku Martina Dvořáka obžalováno 17 lidí. Část z nich je stíhána za zpronevěru a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, část za praní špinavých peněz. Obžaloba zahrnuje tři různé zakázky dopravního podniku z roku 2008, nejznámější se týká právě tisku jízdenek papírnou Neograph. Podle státního zástupce přišel podnik v souvislosti s trestnou činností nejméně o 457,5 milionu korun, přičemž peníze částečně skončily u Rittiga i u Dvořáka. Případ řeší Městský soud v Praze.
- Kauza Oleo: S předchozím případem úzce souvisí. V případu kolem petrochemické firmy policie stíhala celkem deset lidí, mezi nimi Michala s Rittigem. Podle státního zástupce skupina tunelovala Oleo Chemical tak, že společnost Cokeville Assets fakturovala Oleu fiktivní poradenství. Miliony zaslané na účty Cokeville Assets pak na základě smlouvy o poradenství stejně jako v případě dopravního podniku údajně mířily až na účty Rittiga. Obžaloba však uspěla jen z části, vinu Michala ani Rittiga se podle soudu nepodařilo prokázat.
- Kauza Hodkovičky: Případ souvisí s transakcí za pozemek v pražských Hodkovičkách. Policie společně s Michalem obvinila také podnikatele Ferdinanda Überalla. Muži podle ní nepodali za kyperskou společnost daňové přiznání a daň neuhradili, ačkoliv došlo ke zdanitelnému plnění. Způsobili tak podle vyšetřovatelů škodu přes 38 milionů korun. Případ aktuálně vyšetřuje policie.
Rybaření v kanceláři
„Protože státní zástupce Borgula ve skutečnosti neměl žádné podezření, že v roce 2015 v naší advokátní kanceláři probíhá jakákoliv trestná činnost, vypomohl si v odůvodnění již dříve použitými podezřeními v kauzách Oleo a dopravního podniku. Toto jednání zcela zjevně nesměřovalo k odhalení jiné, třetí trestné činnosti. Zjevně směřovalo k takzvanému rybaření v prostorách naší advokátní kanceláře,“ uvádí stížnost, s jejímž obsahem se server iROZHLAS.cz seznámil.
Podle dokumentu žádal státní zástupce o odposlechy s tím, že někdejší šéf dopravního podniku a další obžalovaný v kauze pražského dopravního podniku Martin Dvořák pere nelegálně získané peníze přes offshorové firmy v zahraničí. Michal upozorňuje, že přesně tímto podezřením se zabývají kauzy dopravního podniku a Oleo.
‚Měl to zarazit‘
Státní zástupce Adam Borgula měl proto podle stížnosti policii zarazit, ale neučinil tak. „Měl přehled o všech třech zmíněných případech, přesto nezasáhl, když policie v lednu 2015 zahájila úkony trestního řízení v údajné třetí kauze, přestože musel vědět, že se jedná o neexistující pseudokauzu a faktické opakování kauzy dopravního podniku,“ uvádí dokument.
Michal připouští, že státní zástupce mohl o sledování jeho kanceláře požádat, správně ale soud, k němuž v té době již dorazila obžaloba k případu Oleo. „Lze předpokládat, že pokud by to udělal a požádal příslušný soud, ten by mu je nepovolil, protože by se žádost opírala o staré poznatky. V danou dobu bylo nemožné, aby údajné vyvádění peněz z dopravního podniku pokračovalo, neboť například hlavní podezřelý Dvořák v dané době již v čele dopravního podniku mnoho let nepůsobil,“ konstatuje Michal.
‚Porušili práva mých klientů‘
Ústavnímu soudu si také stěžuje na to, že policie rok mohla otevírat kompletní poštu jeho advokátní kanceláře. „Nejenže byla aplikována zakázaná taktika rybaření, ale na základě zcela vágního, obecného a neurčitého podezření byla plošně sledována úplná advokátní pošta, tedy i ta, která neměla vůbec žádný vztah k údajné trestné činnosti. Tímto postupem byl zcela narušen princip advokátní mlčenlivosti, zasaženo do mých práv i do práv mých klientů,“ poukazuje advokát.
S tím souhlasí i místopředseda advokátní komory Tomáš Sokol. „Není to v pořádku. Zákonná úprava je nedostatečná, chybí pozitivní norma, která by říkala co a jak. Pokud státní zástupce požádá o takovéto sledování pošty a soud ho povolí, výsledkem mohou být spory, zda povolení bylo zákonné, jestli například žádost o povolení byla dostatečně konkrétní,“ upozorňuje Sokol.
Člen prezidia Unie obhájců Václav Vlk zkritizoval také princip rybaření. „Nemajíc podezření na žádnou trestnou činnost hledá policie, co na vás najde. To je taktika blízká totalitním státům a je absolutně nepřípustná v demokracii,“ je Vlk přesvědčen.
Mnohem závažnější je však podle něj informace, že kriminalisté plošně sledovali poštu advokátní kanceláře. „Když už oprávněná autorita připustí sledování advokáta a jeho pošty s telefonními hovory, vždy tak činí podle rozhodnutí všech soudů pouze a za účelem konkrétního vztahu ke konkrétnímu klientovi tak, aby nebyla ohrožena práva ostatních klientů na právní pomoc. Právo na důvěrnost vztahu advokát – klient má před vším přednost, mlčenlivost advokáta je stejně důležitá jako nezávislost soudce,“ uvedl Vlk.
Klíčový svědek v kauze dopravního podniku odmítl vypovídat. Obžalobě čelí i lobbista Rittig
Číst článek
Bez komentáře
Server iROZHLAS.cz požádal Borgulu, aby na informace z ústavní stížnosti reagoval, státní zástupce se ale k informacím uvedeným v ústavní stížnosti nevyjádřil, pouze napsal, že o ní nemá žádné informace. „Vzhledem k tomu, že se předmětná trestní věc nachází ve fázi vyšetřování, nelze k této poskytnout podrobnější informace,“ dodal Borgula.
Ústavní soud ale potvrdil, že stížnost na konci loňského roku dostal. „Obdrželi jsme ji 21. prosince 2018, věc je zatím vedena jako nevyřízená,“ informovala server iROZHLAS.cz jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.
Michal se na Ústavní soud kvůli odposlechům obrací již podruhé, v roce 2014 u něj neuspěl se žádostí, aby v kauze pražského dopravního podniku nařídil zničení nahrané komunikace mezi ním a lobbistou Rittigem.
