„Vůči odsouzenému bylo zahájeno exekuční řízení na částku 49 500 000 a odsouzený předpokládá, že bude možné náhradu škody rovněž uhradit z jeho spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 na domě v (…), jehož většinovým vlastníkem je sestra odsouzeného,“ píše se v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, který má redakce k dispozici.

To, že Dbalý „vyvine vysoké úsilí“ k náhradě škody způsobené jeho korupčním jednáním, bylo také jedním z důvodů, proč se někdejší šéf Nemocnice Na Homolce dostal podmíněně na svobodu. Nepodařilo se mu to ovšem napoprvé, letos v únoru zamítl stejný soud jeho žádost jako předčasnou právě kvůli tomu, že označil jeho přístup k uhrazení zbývající škody spíše za laxní.

Škoda byla na základě předchozích rozsudků soudů vyčíslená původně na 112 milionů korun. Zčásti se zaplatila prodejem Dbalého majetku, který mu včetně kufru s hotovostí, zlatem a známkami zabavila během vyšetřování případu policie. Další část pak uhradili další odsouzení. Stále však zbývá doplatit ze strany Dbalého jedenáct milionů korun.

Teď to ale vypadá, že Dbalý mohl uvést soud v omyl. Zmíněný šestinový podíl na pozemcích v Hostivici u Prahy a rodinném domu, který na nich leží, už mu nepatří. Před dvěma lety propadl státu v rámci výkonu trestu za úplatkářství, který vedle deseti let ve vězení obsahoval právě i propadnutí veškerého majetku.

Nikdo si to neověřil

Zmíněné nemovitosti nyní spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jak potvrdila mluvčí Tereza Frančová. „Na tento spoluvlastnický podíl, patřící nyní státu, zastoupenému úřadem, žádný vliv pan Dbalý nemá,“ uvedla na zaslané dotazy, zda má Dbalý ohledně zabaveného podílu nadále nějakou rozhodovací pravomoc.

Není navíc reálné, že by se zabavený majetek mohl v dohledné době zpeněžit a výnos použít na náhradu škody. Je totiž zatížen soudním sporem. „S nemovitostmi není v současnosti nijak nakládáno, neboť proti rozhodnutí o propadnutí majetku bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu,“ vysvětlila mluvčí úřadu Tereza Frančová.

Soudní řízení přitom dosud nebylo ukončeno. Obvodní soud pro Prahu 6, který o žádosti o předčasné propuštění rozhodoval, si však Dbalého vlastnické poměry neověřil. O aktuální možnost prodeje nemovitostí se před soudním líčením nezajímal ani sám Dbalý. „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebyl v této věci nikým z uvedených subjektů kontaktován,“ doplnila mluvčí.

Informace o vlastnické struktuře zmíněných pozemků a domu lze přitom ověřit jednoduše také v katastru nemovitostí. Z databáze jasně vyplývá, že jejich majitelem je stát a Dbalého sestra. Obvodní soud ale takový úkon neudělal. Zástupce tiskové mluvčí Ivo Brand to vysvětluje tím, že vycházel z pravomocného rozsudku, který Dbalému uložil trest propadnutí majetku.

„Proto předpokládal, že odsouzený mimo věcí, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb jeho nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je podle zákona povinen pečovat, žádný majetek nemá,“ odpověděl Brand na dotaz, proč si soud tvrzení Dbalého o tom, že vlastní podíl na domě a že z něho lze hradit škodu, neověřil.

Verdikt beze změny

Podle Branda by to na verdiktu daného soudního senátu stejně nic nezměnilo. „Domněnka odsouzeného, že má stále tento majetek, není podstatná pro rozhodování o podmíněném propuštění, protože odsouzený splnil všechny podmínky,“ pokračoval. Upozornil také, že se k Dbalého žádosti navíc připojil ředitel věznice.

„Proto po souhlasném vyjádření státního zástupce rozhodl soud mimo veřejné zasedání, státní zástupce pak proti rozhodnutí soudu nepodal odvolání,“ doplnil Brand s tím, že na předčasné propuštění sice není nárok, ale při splnění zákonných podmínek „ve spojeními s doprovodnými opatřeními představuje prostředek k dokončení nápravy odsouzeného“.

Podle výzkumníka Ústavu státu a práva Akademie věd Jakuba Drápala, který se zabývá přiměřeností trestů, mohl být obvodní soud pečlivější a Dbalého majetek s ohledem na daný výrok přezkoumat. „Vyčítat to jde, soud to mohl odchytit. Je ale otázka, jak významné to bylo,“ řekl. Potíž je podle něj v tom, že na podobná rozhodnutí mají soudy málo času.

Drápal zároveň poukázal na nález Ústavního soudu, podle něhož by ale schopnost splatit dluhy neměla hrát v předčasném propuštění roli. „Pokud možnosti jak splácet nemá a dělá, co je v jeho silách, tak to, že není schopen zaplatit celou škodu, nemá být důvod k nepropuštění,“ doplnil vědec s tím, že rozhodnutí by tak mělo být stejné, i pokud by se majetkové poměry zjišťovaly.

Dbalý počítá s prodejem

Dbalého advokátka Katarína Kožiaková Oboňová dané prohlášení pak komentovala tak, že majetek jejího klienta stát zpeněžoval postupně, a proto „předpokládal a nadále předpokládá, že i v tomto případě bude stát prostřednictvím ÚZSVM postupovat v souladu se zákonem, a bude-li podíl prodán, výtěžek vyplatí poškozené Nemocnici Na Homolce“.

Dbalý nyní pobírá starobní důchod, který je částečně exekuován. Po propuštění z vězení si měl najít zaměstnání odpovídající jeho dlouholeté kvalifikaci lékaře. Původně chtěl totiž pracovat jako průvodce, to se ale soudu nelíbilo. Jak to tedy Dbalý vyřešil, nechala Kožiaková Oboňová bez odpovědi.

Vladimír Dbalý, který byl za zmanipulované veřejné zakázky odsouzen k deseti letům vězení, si odpykával trest od června 2021. Za korupční aféru, během které měl na úplatcích inkasovat 27 milionů korun, si nakonec odseděl přes tři roky. První žádost o předčasné propuštění podal letos v únoru, ta byla zamítnuta. Uspěl až napodruhé letos v září.

Pomohlo mu, že zaslal „k rukám pana ředitele“ letos v červenci omluvný dopis. „Omluvil se za poškození dobrého jména nemocnice v očích veřejnosti,“ píše se v usnesení soudu. Za jeho propuštění se přimluvil i ředitel věznice. Soud mu stanovil sedmiletou zkušební dobu, nesmí také pít alkohol nebo brát drogy.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít