Deníky o jednání republikové rady Strany zelených
Zatímco podle Lidových novin se Martinu Bursíkovi podařilo na nedělním sjezdu smést stranickou opozici, titulek Mladé fronty Dnes zase hlásí, že zelení našli nového ministra a výsledek sjezdu vidí tak, že Bursík, který před jednáním hýřil sebevědomím, svou představu o nestranické osobnosti z univerzitního prostředí v čele ministerstva neprosadil. Podle Mladé fronty Dnes naopak slavila dvojitý úspěch Dana Kuchtová, když prosadila "svého" kandidáta Dušana Lužného a zároveň vrací úder svým kritikům.
Podle deníku Právo Martin Bursík zažíval včera největší drama v roli šéfa zelených. Požadavky z regionů, které se týkaly postů ve státní správě a dozorčích radách ČEZ či Českých drah, Bursík označil za snahu "bezskrupulózních" lidí sápat se po "flecích" po vzoru lidovců.
V souvislosti s nedělním sjezdem Strany zelených Mladá fronta Dnes připomíná osobu šéfa zelených v Královéhradeckém kraji a zároveň jednoho z asistentů předsedy Martina Bursíka Stanislava Pence. Ten nechal vytisknout pět tisíc plakátů, na kterých pózuje mezi rostlinami konopí zasazenými před jeho domem. Obrázek doprovází nápis Zdravě žít, svobodně myslet. Penc chce nechat plakáty vylepit například v klubech po celé republice a přeje si, aby o dekriminalizaci marihuany začala veřejná diskuse.
Deník Právo se vrací k sobotnímu zasedání Ústředního výboru komunistické strany, které podle něj nepřineslo jasný postoj strany k prezidentské volbě v únoru 2008. Některé poslankyně KSČM podle listu obdivují Václava Klause, naopak u některých komunistických zákonodárců Klaus body ztratil podpisem reformy a podporou amerického radaru, byť za pomoci referenda.
Podle místopředsedy Jiřího Dolejše by KSČM nestavěla vlastního kandidáta už do prvního kola volby, aby neubíral hlasy jinému protikandidátovi Václava Klause. Vlastního kandidáta by komunisté do prvního kola postavili, pokud by se neujal pokus stran nalevo od ODS o prezidentskou koalici. KSČM by sice, jak píše Právo, nepomýšlela na vítězství, chtěla by ale ukázat, že má z čeho vybírat.
Stavební spoření, které má zhruba pět a půl miliónu Čechů, bude zřejmě méně výhodné, píší Hospodářské noviny. Ministerstvo financí už má připraveno několik návrhů, jak by na něm mohl stát ušetřit. V posledních třech letech přišla podpora stavebního spoření státní pokladnu ročně zhruba na 16 miliard korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek zatím odmítá o změnách podpory stavebního spoření mluvit. "Nemůžete se tím nezabývat, nemůžete o tom nepřemýšlet. Nepředpokládám ale, že v brzké době něco předložím," řekl Hospodářským novinám a doplnil, že on takový návrh do konce roku 2008 nepředloží. Kalouskův úřad se totiž obává, že po zveřejněním návrhů začnou Češi uzavírat smlouvy "do zásoby", a tím se nedosáhne očekávaného efektu.
Únosy podnikatelů už nejsou v Česku specialitou rusky hovořících gangů, píše Mladá fronta Dnes. V posledních letech začali totiž jejich pozice přebírat čeští vyděrači. To je oproti devadesátým letům, kdy v Česku hrála prim ruská a čečenská mafie, velká změna. Česko ale v této oblasti nepřestalo být přitažlivé. Gangy z Východu se nyní přeorientovaly na jinou trestnou činnost, například obchody s drogami.
Exprezident Václav Havel navrhl, jak vyřešit spor státu a katolické církve o katedrálu svatého Víta, informují Hospodářské noviny. Havel sepsal jednoduchý třístránkový zákon, podle něhož by se měl stát s církví o vlastnictví katedrály podělit.
Havel navrhuje katedrálu i s pozemky převést na obecně prospěšnou společnost Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Ta by vlastnila majetek, který ke katedrále patří. Společnost by řídila desetičlenná správní rada - pět politiků a pět církevních hodnostářů. Český národ by zastupovali prezident, premiér, šéfové obou komor parlamentu a pražský primátor, zájmy církve pak kardinál, dva biskupové podle jeho výběru, kapitulní vikář a předseda Ekumenické rady církví. Provoz společnosti i katedrály by podle Hospodářských novin financoval stát.
Vláda už našla avizované "důstojné místo" pro předčasně odvolaného velvyslance při Evropské unii Jana Kohouta, píší Hospodářské noviny. Z Bruselu ho podle všeho čeká cesta domů a opět na významný post. Po Novém roce, kdy mu vyprší velvyslanecký mandát, by se měl stát náměstkem ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Jana Kohouta se listu nepodařilo zastihnout, nicméně vysoce postavený zdroj z české diplomacie Hospodářským novinám potvrdil, že Jan Kohout od ministra Schwarzenberga dostal nabídku stát se náměstkem pro právněkonzulární záležitosti a pravděpodobně ji přijal. Měl by se tak vrátit na post, z něhož v roce 2004 do Bruselu odcházel.
Lidové noviny se na první straně věnují skupině, která si říkala Realistická strana a před 40 lety se snažila svrhnout režim v tehdejším Československu. Úderné jednotky měly například páchat sabotáže proti státem řízenému hospodářství.
Členy Realistické strany pozatýkala StB na jaře roku 1967. Všichni "realisté" se nakonec vyhnuli trestu. V dubnu 1968, tedy v době začínajícího "pražského jara", bylo jejich stíhání zastaveno s tím, že jejich dřívější počínání již není nebezpečné.
Z dnešního pohledu šlo spíše o skupinu lidí, kteří se scházeli, nadávali na režim a snili o tom, jak ho svrhnout. Vše zůstalo pouze na papíře. Až na jednu výjimku. Mezi zatčenými totiž figuroval drážní zaměstnanec Jiří Baloušek, který v září 1968 zastřelil bulharského vojáka Nikolu Cvetkova Nikolova. Jediného okupanta zabitého Čechy, uvádí reportáž Lidových novin.
Šest let se vlekoucí kauzou zkrachovalého H-Systému se bude podle deníku Právo zabývat Nejvyšší soud v Brně. Případem 109 miliónů korun, o které se soudí správci konkurzní podstaty H-Systému s firmou Madal, se přitom měl původně zabývat v odvolacím jednání jiný soud, a to Vrchní soud v Praze.
Právní zástupce firmy Madal Robert Matas ale podal námitku pro podjatost soudkyně z vrchního soudu - soudkyně Romana Vostřejšová se dlouhá léta zná a přátelí s Josefem Monsportem, který je jedním z konkurzních správců, píše Právo.
