Dilema Starostů i kůň ODS. K boji o eurokomisaře by politolog přizval taky ANO

Praha 13. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Starostové zaznamenali výsledek, který sice nebyl špatný, ale nedosáhl toho, na co měli potenciál. Kloní se teď k tomu, že by Danuše Nerudová neměla být příští eurokomisařkou?
Nahlas to zatím ještě neřekli, ale z jejich vyjádření to poznat je. Jednak začínají hovořit o tom, že by mohli navrhnout dva kandidáty, jak paní Nerudovou, tak pana Síkelu. Zároveň z vyjádření některých členů, například ministra Martina Dvořáka, vyplývá, že šance paní Nerudové jsou menší a menší. Když totiž zmiňoval jejich kvalifikační předpoklady, tak to také podmínil výsledkem ve volbách do Evropského parlamentu. A v okamžiku, kdy byli Starostové relativně neúspěšní – a paní Nerudová za to jako lídryně kandidátky nese spoluodpovědnost – tak je celkem logické, že i uvnitř Starostů a nezávislých jsou takové úvahy. 

Zlomový moment, kdy by mohla být horká kandidátka, by byl, kdyby Starostové získali tři křesla a dvouciferný výsledek?
Třeba. Kdyby se stali druhou nejsilnější formací, kdyby udělali dvouciferný výsledek, kdyby byli černým koněm… Hovořilo se o tom, jestli náhodou nepřetáhnou voliče nejenom Pirátům, ale třeba i TOP 09. Ale zdá se, že nic takového se nestalo. 

Starostové se o Danuši Nerudovou přetahovali s TOP 09 a patrně ji nalákali právě tím, že by měli vybírat příštího eurokomisaře. Proč by měl mít Jozef Síkela (STAN), jakožto ministr průmyslu, větší šance než ona? 
Jednak proto, že je to člen vlády a na to se při sestavování Evropské komise hledí. Druhý důvod je, že na rozdíl od paní Nerudové je v bruselských strukturách už dobře známý z dob českého předsednictví, kdy za energetické krize s našimi partnery relativně úspěšně vyjednával. Myslím, že tomu přispívá i jeho manažerská minulost a jeho technokratický přístup. S tím se možná pojí třetí věc – pokud někdo tvrdí, že na Evropskou komisi v současnosti mají mnohem větší vliv banky než voliči, tak pan Síkela jako někdejší vrcholný bankovní manažer by určitě mohl mít velmi slušné zastání. 

Starostové oznámili, že rozhodnout se u nich má do dvou týdnů. Nedávají si načas? 
Samozřejmě dávají a já nechápu proč. Toto je otázka, kterou by podle mě měli být schopni zodpovědět v řádu hodin. Už jenom proto, že teď po evropských volbách se evropští poslanci sjíždějí do Bruselu a začínají se formovat frakce. A jakmile se frakce zformují, začne okamžik sestavování Evropské komise. A na nějakou malou českou politickou stranu určitě čekat nebudou. 

Výběr vázne

V Bruselu už se shromažďují jména na příští eurokomisaře. 

I současná česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) mluvila o tom, že by bylo fajn vyslat signál do center EU co nejdříve. 

Jaké světlo to může vrhat na Česko, když ještě nemáme jasno? 
Asi to nebude poprvé, vybírání eurokomisaře za ČR pokaždé bývá celkem krkolomné. Ale přeci jenom se možná v tuto chvíli od ČR očekává víc. Měli jsme úspěšné předsednictví, dobře komunikujeme s partnery na pozadí ukrajinské krize, možná by tedy někdo očekával, že stejně efektivní budeme i při sestavování Evropské komise. Ale zdá se, že čeští politici mají problém nejen vybrat správné jméno, ale i porozumět kritériím, podle kterých se Evropská komise skládá. 

Myslíte si, že to nakonec může dopadnout i tak, že se na Starosty nebude čekat?

 Že ODS si prostě řekne, že nebude chtít eurokomisaře nebo eurokomisařku od STAN?

Já se vůbec divím, že ODS na dohodu se Starosty přistoupila, byť gentlemanskou, možná i s Piráty. Bůh ví, jak to bylo. 

V koaliční smlouvě to není. 
Eurokomisař nemá reprezentovat žádnou politickou stranu ani národní vládu, dokonce musí hájit výhradně zájmy EU, takže princip stranických nominací vůbec nechápu. Mimochodem, když ČR nominovala stranické eurokomisaře, tak v případě Vladimíra Špidly nebo Věry Jourové si obzvlášť dávali záležet na tom, aby ČR a svým stranám nepřihrávali. Taky jim to asi v domácím politickém rybníce žádnou chválu nevyneslo. Podle mě by se tedy v tuto chvíli měla zaprvé poradit koalice nad nejlepším kandidátem, který bude splňovat nejenom kvalifikační kritéria, ale i ideová kritéria nebo genderová kritéria. Klidně to můžou být dva kandidáti, ale já si dokonce myslím, že by nebylo od věci k této debatě přizvat i hnutí ANO jakožto nejsilnější opoziční stranu. A to nejen proto, že ANO má slušné vyhlídky na příští sněmovní volby, ale také proto, že pravděpodobně zatím zůstane v rámci liberální frakce, která bude přinejmenším účastna vyjednávání o příští Evropské komisi. V neposlední řadě by to byla ukázka politické kultury. Otevřel by se tu prostor i pro další demokratické strany, které by vedly debatu o tom, kdo je nejlepším kandidátem. 

Na druhou stranu Andrej Babiš na otázku, zda by chtěl do toho promluvit, řekl, že ne, že to je záležitost koalice…?

Tomu samozřejmě rozumím. Andrej Babiš se nechce namočit do něčeho, co potom bude kritizovat.

V tuto chvíli si už samozřejmě chystá argumenty proti jakémukoliv komisaři, kterého Fialova vláda navrhne. Na druhou stranu sice v nadsázce, ale slyšeli jsme v předvolební kampani Karla Havlíčka, který sám navrhoval Petra Fialu. Takže bych možná v této věci chytil hnutí ANO za slovo a řekl něco ve smyslu, že pokud mají představy třeba i o kandidátech z koaličních řad, lze se o tom bavit. 

Když ne Starostové, tak co ti druzí z gentlemanské dohody, tedy Piráti?

Piráti ve volbách pohořeli. Dostala se za ně jen Markéta Gregorová, která předstihla lídra Marcela Kolaju.

Jak tomu rozumíte? 
Chápu, že pan Kolaja bude v evropských strukturách asi relativně známý, přinejmenším v Evropském parlamentu. Nejsem si ale jistý, že by to byla tak silná politická váha, před kterou by šel do kolen ať už Brusel anebo Fialova koalice. Piráti za Marcelem Kolajou patrně stojí z principu, možná to je i součást jejich vnitřního vyjednávání, kdy Ivan Bartoš potřebuje stranu stabilizovat a Marcel Kolaja pořád ještě patří – i poté, co ztratil evropský mandát – k vlivným Pirátům. Ale jinak mi to smysl moc nedává. I Piráti si musí uvědomit, že v rámci české vládní koalice jsou víceméně trpěným partnerem, že mají mezi partnery spíš kritiky, než zastánce, především kvůli svému ideovému směřování. Takže představa, že by konzervativní strany přistoupily na pirátského kandidáta, je pro mě velmi absurdní. 

A nebude to poslední kapka pro Ivana Bartoše? Když Piráti nebudou mít ani eurokomisaře? Nebude to pro tu trpěnou součást koalice to poslední, co skousne?
To si úplně nemyslím. Mám dojem, že si Piráti i v případě, kdy přicházeli se jménem Marcela Kolaji, uvědomovali, že bude spíše méně pravděpodobné, že by po něm koaliční partneři sáhli. Spíš to možná byl jistý truc směrem ke Starostům, že přišli se svým vlastním kandidátem. Ale pochopitelně to v rámci vnitrostranického dění někdo proti Ivanu Bartošovi použít může, protože atmosféra uvnitř Pirátů, jak se zdá, začíná houstnout. 

Soudržnost koalice

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka mluvil o tom, že pokud jeho strana neobhájí dvě křesla, zváží, zda bude znovu kandidovat do čela strany. To je totožná otázka jako u Pirátů. Proběhnou po letošních eurovolbách změny ve vedení? 
Předpokládám, že proběhnou. Sice ne hned, až na podzim, ale nálada v KDU-ČSL je taková dlouhodobě. Pochopitelně to souvisí volebními modely, které straně dávají výrazně méně, pod 5 procent. Zatím se tento trend nedaří napravit, ačkoliv se Marian Jurečka hodně snaží a je v posledních měsících hodně vidět. Takže volební výsledek podle mě určitě v jeho prospěch nehraje. Konec konců to použil jako jednu ze tří podmínek, aby obhajoval sám svůj mandát. Takže si myslím, že si lidovci v tuto chvíli jenom nechávají čas na hledání nového předsedy. 

ODS označovala výsledek koalice Spolu jako slušný. S ohledem na to, jak dopadla třeba podpora KDU-ČSL, jak by asi dopadla samostatně ODS? Nemyslíte si, že se můžou cítit smutní, že můžou být tak trochu naštvaní, že Spolu šli spolu i do eurovoleb? 
Smutní asi budou. Naštvaná bude přinejmenším ta část strany, která koalici Spolu příliš nefandí a možná tato část strany také posílí, zvlášť před krajskými volbami. Ale nemyslím si, že by to bylo pro ODS něco fatálního. Asi by získali více mandátů samostatně. Pokud by úspěšně mobilizovali proti Andreji Babišovi, tak hlasy, které získali, a to často třeba i od Pirátů nebo od Starostů, by za nimi nejspíš stejně šly. Na druhou stranu je pro ně důležité, že tady existuje výrazná sázka na koalici Spolu jako na určitý tmel středopravicových stran. Říkají si, že přece nechtějí dopadnout jako na Slovensku. To si myslím, že si uvědomuje i členská základna ODS ve své většině. Nepředpokládám tedy, že by tento trochu slabší výsledek v ODS vyvolával nějaké zvláštní turbulence. 

Navíc to byl asi test soudržnosti před dalšími volbami, jestli vydrží i přes obrovské názorové rozdíly mezi hlavními kandidáty Luďkem Niedermayerem (TOP 09) Alexandrem Vondrou (ODS)…? 
V tomto případě to byl ideový test soudržnosti a možná ještě významnější test bude v krajských volbách, což bude test soudržnosti členských základen v regionech. Protože kdyby tam došlo ke vzdálení oproti předchozím sněmovním volbám, tak by to samozřejmě mohlo taky leccos předpovídat k volbám sněmovním, které nás čekají v příštím roce. 

Nebude teď část členů ODS smutná natolik, že bude chtít výsledek z eurovoleb vykompenzovat tím, že by právě ODS nominovala eurokomisaře? 
Taková úvaha tam být může. Byla by i logická, ale skoro si myslím, že ještě logičtější by bylo, kdyby o komisaři chtěla ODS spolurozhodovat právě proto, že je nejsilnější koaliční stranou a že Petr Fiala už vede celou řadu jednání, ať už s paní von der Leyenovou nebo s italskou premiérkou Meloniovou. ODS by možná dokázala pro svého kandidáta v Evropské komisi lobbovat slušnější portfolio. Už v loňském roce se začalo skloňovat jméno náměstka ministra financí Marka Mory (ODS), který má z minulosti zkušenosti jako náměstek i z jiných ministerstev. Je to i někdejší viceguvernér České národní banky, dokonce na začátku své úřednické dráhy pracoval pro Evropskou komisi, takže její fungování zná i formálně. Ten by zjevně splňoval kritéria silného kandidáta pro ekonomické portfolio. Umím si představit, že toto jméno občanští demokraté vnesou do hry. Mimochodem pan Síkela a pan Mora, oba bankéři… Rozhodování by tedy mohlo být i stravitelné pro bruselské kuloáry. 

Které, jak jste říkal na začátku, jsou ovlivňované do jisté míry bankéři. 
Občas se to říká. 

Takže za vás nejžhavějším kandidátem jsou v tuto chvíli buď Marek Mora, nebo Jozef Síkela, nebo Danuše Nerudová? 
Z mého pohledu jsou v pořadí pan Síkela a pan Mora nejsilnějšími kandidáty. 

To znamená nejdřív pan Síkela? 
Ano, vzhledem k té gentlemanské dohodě. Ta ale může být kdykoliv revokována, protože víme, že politické písky jsou hodně přesýpavé. 

Kdyby ale byla revokována, jak to asi dopadne ve vládní koalici? To hodí obrovský granát mezi Spolu a PirSTAN, ne? 
Vždycky se to dá nějak vykompenzovat. Hodně záleží i na tom, jestli by se pan Síkela do Evropské komise chtěl vydat, jestli svoji nominaci zatím nevnímal pouze formálně. To všechno se podle mě ještě objeví ve vnitrokoaličním vyjednávání, které nás čeká v nadcházejících týdnech. Proto si myslím, že by každá strana měla mít jasno co nejrychleji, protože už jenom samotné koaliční dohodování nebude nejjednodušší. 

Otázka portfolia

Jak nutné je, aby kandidát nebo kandidátka měl nebo měla jednoznačný mandát, jednoznačnou podporu od celé koalice? I s ohledem na to, jaké portfolio chceme v rámci Evropské komise vybojovat. 
Myslím, že se na to budoucí předsedkyně nebo předseda komise bude dívat. A to i z hlediska spolupráce stran, na jejíž půdorysu bude komise vznikat. Pokud se ukáže, že strany příslušící k určitým frakcím nedokážou v domácím prostředí spolu komunikovat, jdou si navzájem po krku, tak i to by samozřejmě mohlo pozici českého nominanta ohrozit. A to pochopitelně především při rozdělování portfolií. 

Nemáme euro, nejsme součástí eurozóny a patrně v blízké době ani nebudeme. Nemůže to být problém v rámci Evropské komise, když chceme silné ekonomické portfolio?
Hodně by záleželo na tom, které z ekonomických portfolií by to bylo. Problém to samozřejmě být může, je to stejné jako nabídnout Maďarsku nebo Slovensku portfolio, které by se vztahovalo ke spravedlnosti nebo k hlídání demokratického právního státu. Také by to asi bylo vnímáno absurdně, stejně jako nabídnout silné ekonomické portfolio zemi, která nemá euro. Ale pokud třeba STAN hovoří o tom, že jejich cílem je dosáhnout na resort, který se týká regionálního rozvoje, tak si myslím, že tam by třeba absence eura tolik vadit nemusela. 

A že by to ještě strany přehodnotily? Na tom, že chceme ekonomické portfolio, se shodla vláda už před pár měsíci.
Vzpomínám si, že prakticky kdykoliv se hledal český eurokomisař, byly tady sny o silném ekonomickém portfoliu. A nikdy to moc nedopadlo. Nejvíc se k tomu přiblížila asi paní Jourová nebo v minulosti Vladimír Špidla, alespoň s tou sociální agendou. Samozřejmě to ale souvisí s tím, že jsme hodně zekonomizovaná země s hodně zekonomizovanou politikou. Často se na věci díváme příliš technokraticky nebo pragmaticky. Myslíme si, že nás nějaké silné ekonomické portfolio vytrhne, ačkoliv jsme třeba vedle Poláků byli ve hře i o komisaře pro bezpečnost nebo obranu. Je pravda, že o to stojí Radosław Sikorski, takže to nejspíš připadne Polsku, ale bylo legrační sledovat, jak se česká vládní koalice zalekla, že by měla dostat bruselské křeslo bez zázemí. Nota bene ještě pro obranu a bezpečnost, kde hrozí celá řada problémů. Sice se na jedné straně rádi pyšníme tím, jak pomáháme Ukrajině a jak efektivně vyjednáváme o muniční iniciativě, ale na druhou stranu bychom o toto portfolio zjevně asi úplně nestáli. To samozřejmě neznamená, že když chceme mluvit o do ekonomiky, že nám ekonomické portfolio nakonec příští předsedkyně nebo předseda přidělí. Spíš se musíme smířit s tím, že to možná bude úplně jinak. Tím spíš by to měla být politická osobnost, která dokáže uvažovat jednak politicky, ale také manažersky, aby třeba zvládla resort, který může být z hlediska českých politiků nečekaný nebo překvapivý. 

Jak moc se bude smát ten třetí, když se dva teď budou prát? Těmi třetími myslím ANO, koalici Stačilo!, Přísahu a motoristy. 
Tyto strany řekněme protestní nebo antisystémové, které posílily, si budou hledat jakoukoliv záminku, aby se mohly vládní koalici pustit do kožichu. A když se vládní koalice nedokáže rychle shodnout na svém kandidátovi, budou to vykládat jako neschopnost reprezentovat a hájit české národní zájmy. Samozřejmě, že to bude nafouknuté a absurdní, ale i tento rozměr by si měla vládní koalice uvědomit, protože i ona se oháněla národními zájmy, i ona myslí na své výsledky ve sněmovních volbách. A pokud by se měla začít rozkládat nebo přinejmenším drhnout její spolupráce na výběru eurokomisaře, tak by to o jejich vyhlídkách nic pěkného nevypovídalo. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova a CNN Prima News.