Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zavést by se mohl 1. listopadu a naváže na Antivirus
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Sdělil to premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
Na kurzarbeit se Antivirus změní nejpozději v říjnu, řekl Havlíček. Chce motivovat lidi chodící do práce
Číst článek
Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.
Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.
Pojistka proti nadužívání
Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.
25:38
Středula: Zaměstnanci přijdou s kurzarbeitem o třetinu příjmů, v Německu dostávají 100 procent
Číst článek
Nebude ale určen pro všechny. „Máme tu pojistky proti nadužívání. Kurzarbeit například nebudou moci využívat firmy, které mají sídlo v daňových rájích,“ popsala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na tiskové konferenci.
Vláda oproti očekávání ale nejednala o ošetřovném. „Nechceme plošná opatření, nechceme opakovat situaci z jara tohoto roku, kdy se zavíraly školy. Musíme se soustředit na lokální ohniska, a proto navrhujeme krizové ošetřovné,“ dodala Maláčová.
„Jsem proti tomu, aby se v tuto chvíli zavádělo ošetřovné, musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce,“ reagovala na její slova ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
O 800 korun větší příspěvek
Příspěvek od státu na mzdu lidí s hendikepem se od října zvýší z 12 800 Kč o 800 korun, po pátečním jednání vlády to oznámila Maláčová. Pomůže to 60 000 postižených, doplnila. Zvýšením podpory chce bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun.
Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s hendikepem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, nejvýš ale 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.
