Porcelánce Thun 1794 se podařilo přežít i v době energetické krize, kdy se ceny plynu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný, vyšplhaly na dříve nepředstavitelnou hodnotu.
Podnikatelé bojují i s nejistotou ohledně vývoje ekonomiky. Projevuje se třeba tím, že nemají dostatek pracovníků. Ti, co odešli v průběhu koronakrize, se příliš vracet nechtějí.
Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Firmy dál zůstávají v nejistotě. Nemají před sebou jasný plán a obávají se, že budou muset začít ve velkém propouštět, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Německý majitel hotelu nebo restaurace má daleko větší operační prostor, byť, jak se nám pokusil namluvit náš dvojmocný ministr, ten český prý v součtu dostane peněz zhruba stejně.
„Pokud se vláda rozhodne uzavřít nějaké provozy, budeme samozřejmě stoprocentně kompenzovat těmto sektorům jejich náklady,“ řekl Babiš. Vláda také příští týden projedná prodloužení programu Antivirus.
Podle původních plánů měl už od září na vládní program Antivirus navázat trvalý kurzarebit, jenomže na jeho podobě se několik týdnů nedokázala dohodnout koalice a model několikrát upravovala.
Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) navrhne, aby se schůze ke zkrácené pracovní době uskutečnila ve středu. V programu by mohly podle něho být i některé související poslanecké předlohy.
Jediní, kdo to zaplatí, jsou zaměstnanci. To není dobrá volba, je to nepochopení toho, co je kurzarbeit,“ kritizuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Kurzarbeit být musí, proto se musíme na nějaké její verzi dohodnout, a už tolik nezáleží, jaká ta verze vlastně bude. Tak vypadá aktuální vývoj u ostře sledovaného zákona.
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.
Shodu na pravidlech kurzarbeitu oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podrobnosti o nastavení neupřesnila. Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu.
„Pomoc ekonomickým subjektům, firmám, živnostníkům a podobně je dobrá. Jenže došlo k tomu, že zaměstnancům nebylo dáno vůbec nic. Jen ošetřovné po dobu, co byly zavřené školy,“ říká Středula.
Experiment na toto téma se zhruba před rokem odehrál ve Finsku. Trval ale jen jeden rok a byl na rozdíl od nynějšího německého hrazen z veřejného rozpočtu. Finské výsledky byly povzbuzující.
Firmy, které si odložily platbu pojistného za květen až červenec, zaplatí snížené penále. Místo 4,5 procenta dlužné částky připlatí jedno procento. Vše ale musí uhradit do 20. října.
Zlámalová se velmi kriticky dívá například na program ministerstva práce a sociálních věcí Antivirus. Zpochybňuje, že jde o variantu kurzarbeitu a podnikatelům i ekonomice je v důsledku spíš ke škodě.
Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů.
Rodiny s nízkými příjmy by mohly dostat vyšší přídavky na děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvažuje o rozšíření okruh lidí, kteří na přídavky dosáhnou.
„Pracujeme na tom od konce března, abychom měli nějaký opravdový kurzarbeit, kdy jsou v případě potíží zaměstnanci na částečný úvazek a stát doplácí jejich mzdy,“ uvedla ministryně.
„Část lidí se bojí, že ztratí práci, a méně utrácejí. Přes omezenou spotřebu může poklesnout odbyt firem a krize se protáhne,“ míní spoluautor studie Život během pandemie, sociolog Daniel Prokop.