Hygienické stanice měly koncem letošního března celkem 2167 zaměstnanců. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se snížení počtu pracovníků týkalo hlavně neobsazených tabulkových míst. Krajské hygienické stanice podle něj pracují normálně.

„Je možno říct, že aktivity a povinnosti ze zákona jsou vykonávány zcela v pořádku i s tím trošku menším počtem zaměstnanců,“ uvedl Jakob.

Podle resortu jde o první část reformy hygienických stanic a cílem není jejich odborné oslabení, ale úspory.

Radiožurnál oslovil všechny hygienické stanice v Česku a odpovědi dostal od deseti z nich. Mezi otázkami bylo například to, zda se jim vše daří zvládat i s menším počtem zaměstnanců, nebo jestli musely nějaké aktivity omezit.

Například v Ústeckém kraji se meziročně snížil počet míst o 10 na 183. Podle zástupce ředitelky krajské hygienické stanice Romana Šťastného se sice daří úkoly plnit, přináší to ale zvýšené nároky na kolegy. A nejde tak říct, jak dlouho bude takový režim fungovat.

Hraniční je situace i v Plzeňském kraji. Podle ředitele tamní hygienické stanice Michala Bartoše bude nutné v některých oblastech redukovat úkoly, které hygiena má. Bez toho podle něj nejde dlouhodobě pokračovat. A situace není ideální ani například ve středních Čechách nebo na Vysočině.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu o ochraně veřejného zdraví. Úpravy se mají týkat například reorganizace Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. Tato novela je podle mluvčího resortu zdravotnictví Jakoba aktuálně v připomínkovém řízení.

Jan Bachorík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít