Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

IKEM bude pomáhat dětské nemocnici na Ukrajině. Její ředitel na konferenci v Praze děkoval za pomoc

Největší ukrajinské dětské nemocnici, kyjevskému Ochmatdytu, budou pomáhat lékaři z pražského IKEMu. Ředitel nemocnice Olexandr Urin přijel tento týden s delegací prezidenta Zelenského do Prahy a podepsal tu memorandum o spolupráci zaměřené na transplantace. Nemocnice Ochmatdyt stojí defacto v centru Kyjeva, několikrát proto byla zasažena raketami. Jednoho z nich byl ředitel Urin přímo svědkem, jak popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas.

Rozhovor Praha/ Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podepisování memoranda o spolupráci českých a ukrajinských nemocnic

Podepisování memoranda o spolupráci českých a ukrajinských nemocnic | Foto: Lucie Pávová | Zdroj: Český rozhlas

Ochmatdyt je dětská nemocnice. Proměnilo se nějak to, jak fungovala před válkou a jaká je její funkce teď?
Samozřejmě, že se její funkce změnila. Teď máme před sebou ještě víc bolesti a utrpení, než to bylo předtím. Hodně často teďka řešíme traumata, závažná poranění, která jsou například spojena s dětmi, ale samozřejmě i u dospělých. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Rozkrytí maďarské špionážní sítě na Ukrajině. Podle tajných služeb sbírala informace o obraně země

Číst článek

Kolik dětí, nebo kolik pacientů přijmete za den?
Řešíme jak urgentní situace, tak dlouhodobé problémy. Vychází to přibližně na 20 tisíc ročně přijatých dětí. A ročně děláme okolo přibližně dvanáct tisíc operací vyloženě pro děti.

Jestli se nepletu, tak vaše nemocnice by měla být snad největší dětskou na Ukrajině…
Je největší, je nejstarší a zároveň je jediná specializovaná, kam už často přivezou děti, které mají, jak to říct, poslední šanci.

Takže k Vám převážejí děti z jiných nemocnic? A ta poranění, týkají se dětí zranění z války?
Ano, přiváží k nám děti i z jiných krajů i z jiných měst. Je to národní nemocnice, jsme v tomhle ohledu ti hlavní, takže k nám vlastně všechny svážejí. A ta válečná zranění, bohužel ano. Bohužel se teďka převáží dost dětí právě z oblastí, které jsou ostřelované, a to jsou extrémně těžké stavy. Většinou to jsou zranění spojená s výbuchy.

Pavel v Ghaně slavnostně otevřel nemocnici se 40 lůžky. Projekt financovalo Česko

Číst článek

Jak náročné je toto řešit pro vás jako pro profesionála? Předpokládám, že nejste jenom ředitel, ale i lékař…
Co se týče ředitele, tak tím se stal až v srpnu. Do té doby jsem pracoval na oddělení, kde jsme pracovali s transplantacemi ledvin, umělých jater atd. a vlastně se stalo to, že raketa vlítla přímo naše oddělení. Ředitelem jsem byl zvolen až potom. Co se týče otázky na to, jak je to náročné, tak v první řadě jsem profesionál a musím se soustředit na svoji práci. Takže v ten okamžik, kdy je nějaká operace, tak si nesmím dovolit emoce. Nicméně po operaci, tam už to samozřejmě jako čas o času na mě dolehne…

Jak vůbec funguje ta budova nemocnice fyzicky? Podařilo se vám nějak nahradit to zasažené oddělení, že by se přesunulo třeba ven před budovu?
Oddělení se dělilo na dvě části. První, ta kritická se musela řešit hned. Osmého tam přilítla raketa a desátého už jsme museli začít fungovat. Takže i s pomocí ostatních oddělení jsme se spojili a začali řešit ty situace společně. Zrovna jsme tam měli i chlapce, kterému odcházely ledviny, takže jsme to museli řešit okamžitě. Co se týče takových těch dlouhodobých léčení, která tam byla, tak díky spolupráci s Německem, tak se nám postupně podařilo obnovit to oddělení.

Mluvíte o spolupráci s Německem. Vy jste teď tady v Praze navázali spolupráci s Českem. Jak přesně bychom si ji mohli představit?
V první řadě bude probíhat ta spolupráce ve formě výměny zkušeností, aby se vlastně vzájemně lékaři učili. Podepsali jsme memorandum s IKEMem a už jsme se domluvili, že to bude probíhat on-line formou. V první řadě se zaměříme na transplantace, se kterými je u nás bohatá zkušenost. Zajímá nás ale i všechno co se týče řízení nemocnice. Po období války, tak budeme rádi, když přijedou lékaři na návštěvu k nim, ale samozřejmě teď, když je válka, tak úplně k sobě, ani kamarády, taky nezvu.

2:46

Ředitel a zároveň jednatel. Kadaň odvolala šéfa nemocnice, ten se chce soudit

Číst článek

Je nemocnice cílem útoků?
My nevíme samozřejmě, jestli přímo nemocnice je cíl… Ale jelikož útoky jsou na Kyjev a nemocnice je téměř centru, tak vždycky je tam ta hrozba toho, že raketa může přiletět přímo tam. Týden a půl zpátky do bytu našich dvou lékařů letěly rakety. Díky bohu se jim nic nestalo. A pár dnů zpátky se to stalo ještě jednomu lékaři. Takže chráněný není vlastně nikdo.

Můžu si to představit i tak, že máte problémy s výpadky elektřiny anebo třeba tepla?
My jsme napojeni na dva zdroje. První zdroj je klasická elektrika od města, a někdy se stává, že světlo nebo ta elektrika vypadne. Proto máme generátor, který je rozpočítaný, tak, že ty základní věci pokryje. Taky jsme vděční vlastně za pomoc z Německa, protože nám darovali sluneční panely, v tomto směru to je velká pomoc. S teplem díkybohu extrémní problém není. Máme samostatnou kotelnu, i když jsme připraveni na cokoliv, máme zásoby dek a podobně. Samozřejmě se učíme na základě toho, co teď probíhá.

3:46

‚V dětech stále zůstává strach.‘ Nemocnice v Kyjevě se po měsíci stále vzpamatovává z raketového útoku

Číst článek

Tahle otázka bude poslední a doufám, že nebude pesimistická. Zajímalo by mě, jak vidíte budoucnost všech těch dětí, o které se staráte, které vyrůstají za války? Myslíte, že by si z toho mohly odnést něco jako sílu nebo nezlomnost?
Myslím, že se naučí nebát se složitostí, protože vidí, jak jejich rodiče bojují o život. I já jsem tady se svými kolegy nepřijel jen prosit o finanční pomoc, žádáme o expertízu a chceme další rozvoj. Abychom našim dětem ukázali, že chceme a umíme tvořit budoucnost. Samozřejmě je to pro ně daleko těžší než pro jiné děti, které žijí v době míru, ale naším úkolem je zajistit, aby to byla jen taková špatná dětská vzpomínka. Aby mohly nakonec rozvíjet a budovat naši krásnou a silnou Ukrajinu, která bude součástí světa.

To bych vám taky přála.
Ještě bych chtěl dodat, že v první řadě velice děkuji za podporu. Vnímáme, že pomoc, kterou tady obdržíme je opravdu vřelá, skutečná a věřím, že v budoucnu se nám podaří se odvděčit. Doufám, že když se staneme součástí evropského společenství, budeme schopni ukázat, jak jsme se vyvinuli skutečně v jednu z nejlepších zemí.

Lucie Pávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme