Podle dat ministerstva práce měli loni specialisté v informačních a komunikačních technologiích, kteří pracovali ve státní správě, medián hrubého měsíčního platu lehce přes 50 000 korun. To je sice nárůst oproti roku 2022, ale stále je to málo ve srovnání se soukromou sférou.

Podle vicepremiéra Bartoše je navíc problém v tom, že lidí v IT je ve veřejné sféře málo, a stát si musí jejich služby doplácet externě. To třeba u programátora vycházelo v minulosti na 10 000 korun denně, a podle Bartoše to je v současnosti ještě dražší.

Z materiálu, který nedávno předložil vládě, vyplývá, že krátkodobě má vytipovaných asi 450 klíčových pozic pro státní IT systémy nebo kybernetickou bezpečnost. Týká se to například některých zaměstnanců policie, Digitální a informační agentury nebo datových analytiků na jednotlivých ministerstvech.

Navýšení jejich platů odhaduje na 160 až 200 milionů korun ročně. A Bartoš chce taky upravit zařazení IT odborníků do platových tříd. 

„Nejvíce lidí máme v deváté třídě a nejvíce peněz máte, když máte odslouženo 32 let. To znamená, že i demografie funguje tak, že stát má nejlépe placené lidi ty, kterým je nad 55 let. Neumožňuje to nábor talentů,“ popisuje Bartoš.

Chce taky odstranit z požadavků na zaměstnání ve státní správě podmínku vysokoškolského vzdělání. Vicepremiér už o těchto plánech pro Český rozhlas mluvil před rokem. Přitom některé změny je možné schválit pouze na úrovni vlády bez parlamentu. Bartoš chce, aby třeba úpravu v platových třídách projednal kabinet ještě letos v létě.

Průměr? 75 tisíc korun

Průzkum personální agentury Smitio, ve kterém odpovídalo víc než 1 200 IT expertů, ukázal, že letos v prvním čtvrtletí si v soukromé sféře vydělají v průměru 75 tisíc korun měsíčně.

To je zhruba o 32 tisíc víc, než byla loni průměrná mzda v Česku. Platy se liší na základě praxe a taky jednotlivých pozic, říká ředitelka agentury Denisa Janatová.

„Juniorní testeři do tří let praxe si vydělávají kolem 40 000 hrubého a programátoři o 20 000 více. U seniorních testerů (zhruba šest a více let praxe) je to 80 000 a programátoři si vydělávají kolem 120 000,“ popisuje Janatová.

To, že v soukromém sektoru závisí výše platu na praxi, potvrzuje i třicetiletý Ondřej z Plzně. Ten dohlíží na bezpečnost softwarů v české pobočce německé firmy, která vyvíjí převodovky do automobilů.

„V červenci to bude přesně šest let, co jsem ve firmě. Nástupní plat v té době byl asi jeden z nejlepších, co se mi podařilo v Plzni dostat, a to kolem 45 000 čistého. Za tu dobu se plat téměř zdvojnásobil. Firma se snaží reagovat na inflaci. Každý rok máme přehodnocení platů podle toho, jak jsme během roku fungovali,“ říká Ondřej.

Firmy taky IT pracovníkům častěji nabízejí benefity. Například práci z domova považuje podle průzkumu většina zaměstnanců v informačních a komunikačních technologiích jako samozřejmost. A pracovní notebooky a další vybavení od zaměstnavatele berou za pracovní pomůcky.

Co se týče počtů IT pracovníků v soukromém sektoru, tak za posledních pět let se podle průzkumu zvýšil na víc než 300 tisíc. I tak ale některým firmám stále chybí, podle Denisy Janatové hlavně v oblastech kybernetické bezpečnosti, cloudových technologií, nebo vývoje.

Vít Andrle Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít