Poslanecká cesta do Řecka? ‚Že jsou tři ze sedmi vyslanců z SPD, je čirá náhoda,‘ míní Foldyna
Skupina poslanců z bezpečnostního výboru se na konci června hodlá vypravit na služební cestu do Řecka. Proč mají být v sedmičlenné delegaci tři poslanci SPD? „Je to čirá náhoda,“ řekl v úterních Dvaceti minutách Radiožurnálu poslanec hnutí SPD Jaroslav Foldyna. Jak vážná je momentálně situace s migranty v Řecku a měl by se zrušit trestný čin podněcování nenávisti vůči skupině osob?
Jak je to s plánovanou cestou poslanců na konci června do Řecka? Bude?
Tak to jste mi položil poměrně záludnou otázku. Nad tím přemýšlím i já, protože záměr byl cestovat do Řecka a vidět situaci v komplikovaných regionech a na ostrovech, kde dochází ke kumulaci problémů s migrací.
Nicméně řecký parlament neodpověděl kladně, z hlediska toho, že mají nějaká vážná zasedání. To znamená, že do této chvíle nemáme odpověď na pozvání, nicméně organizační výbor v určité době předtím odsouhlasil cestu výboru pro bezpečnost a já jsem tam jako předseda Skupiny přátel Parlamentu České republiky a Řecka. To je ta otázka, která ještě nebyla položena: proč tam jede Foldyna.
„Evropské veřejnosti je pod tlakem vnucován určitý politický názor, se kterým není schopna se sžít,“ myslí si Foldyna
Říkám si, odkud mi koukáte přes rameno. Takže z toho titulu se účastníte vy, i když nejste členem bezpečnostního výboru, abychom to vysvětlili?
Byl jsem členem, ale v této chvíli nejsem. Jsem předsedou skupiny přátel s Řeckem.
A promiňte, jaké skupiny přátel? Jenom abychom si v tom udělali jasno.
V Parlamentu existuje parlamentní skupina přátel se Spojenými státy, Británií, Francií, s Ruskem, Izraelem etc. A také s Řeckem a já jsem předsedou skupiny přátel s Řeckem. Čili komunikuji s řeckým velvyslanectvím, s lidmi a s řeckou komunitou, která žije v České republice. Svolávám výbor a komunikujeme třeba s řeckým protějškem, kterým je zase řecký parlamentní výbor přátel s Českou republikou.
Jasně, už tomu rozumím. Když tedy mluvíme o té cestě, zatím nebyla zrušena?
Nebyla zrušena, ale zřejmě všechno nasvědčuje tomu, že se neuskuteční, neboť opravdu nemáme do této chvíle pozvání, potvrzenou možnost účastnit se. Ono v tom trošku sehrálo také roli to, že český Parlament předminulý měsíc, když byl řecký státní svátek, schválil deklaraci, která se k němu vyjadřovala. Obdobnou deklaraci schvaloval Evropský parlament.
A já jsem tam jako předseda skupiny přátel českého Parlamentu a Řecka navrhl takové dvě věty, které si osvojil zahraniční výbor: že každý stát má právo bránit svoji integritu a hranice svého státu. Musím říct, že řecká strana si velmi vážila toho postoje českého Parlamentu, který tady k tomu jejich státnímu svátku prošel.
Průzkum: Opoziční koalice by ve volbách předběhly ANO. Šlachtova Přísaha se poprvé dostala na 5 %
Číst článek
Jenom se přiznám, že mi uniká souvislost s tou cestou. Jak to souvisí?
Deklaraci, kterou schválil český Parlament, dostal i řecký prezident. A v Řecku si velice vážili toho postoje. A vzhledem k tomu, že situace na hranicích s Řeckem a situace mezi Řeckem a Tureckem je velmi komplikovaná, tak jsme při diskusi s panem velvyslancem navrhovali, že by bylo dobré, aby český Parlament měl jasnější informace o té věci, a takto vznikl ten nápad, aby tam jel bezpečnostní výbor.
Čili to už je vlastně, jestli tomu dobře rozumím, třetí verze toho, odkud se ta iniciativa vzala, protože šéf bezpečnostního výboru sněmovny Radek Koten z SPD tvrdil, že ho o inspekci požádal řecký velvyslanec. Je to tak?
To tak je. To je na základě té diskuse, kterou jsme potom s panem velvyslancem vedli. Řecký velvyslanec navštívil Parlament České republiky, navštívil místopředsedu Parlamentu, pana (Tomia) Okamuru (SPD), tuším, že byl i u pana (Radka) Vondráčka (ANO) jako předsedy Parlamentu vyslovit poděkování za přijetí té deklarace. A my jsme s panem velvyslancem diskutovali, jaká je stávající situace mezi Řeckem a Tureckem, jaká je situace na těch problematických hranicích a jaká je situace v Řecku samotném, nebo respektive na těch ostrovech, které jsou plné těch migrantů.
To je téma, ke kterému se vrátíme, ale zkuste mi, prosím, jenom osvětlit, proč tedy řecká strana, konkrétně velvyslanec Řecka v Česku Athanassios Paressoglou, tvrdí, že iniciativa vzešla od Radka Kotena?
Já jsem u toho nebyl, pane redaktore, tak vám na to až tak detailně nemůžu odpovědět. Domnívám se, že to vzniklo v rámci diskuse, která se otevřela, a pan Koten zřejmě projevil spolu s ostatními iniciativu ve shodě s vedením toho výboru. Potom se musel návrh projednat v organizačním výboru Parlamentu, takže pokud to prošlo, tak na tom musel být konsenzus více politických sil než jenom pana Radka Kotena nebo SPD, jestli to chcete takhle slyšet.
Jestli to správně chápu, tak to vypadá, že budete respektovat přání řecké strany, abyste kvůli zaneprázdnění tamních poslanců odložili tu cestu zřejmě na podzim.
Já bych byl naprosto pro, protože to je důležité, abychom měli relevantní informace, být tam s těmi partnery, a ne se tam jet dívat na něco, co by jenom někdo takhle tlumočil a nebyl přímo u problémů.
Předvolební propagace?
A jestli tomu správně rozumím, tak cesty se má účastnit i předseda vašeho hnutí Tomio Okamura, je to tak?
Ano, ano, a to zřejmě vzešlo z toho setkání pana předsedy, pana velvyslance a pana místopředsedy Parlamentu při té schůzce.
Proč tedy, když je to sedm poslanců, mají být v té delegaci hned tři poslanci SPD?
Ale pane redaktore, nevím, co vám vrtá hlavou tolik moc, jako jestli mě to... Prostě odsouhlasil to organizační výbor. A je to čirá náhoda, protože kdyby byl předsedou skupiny přátel s Řeckem poslanec za nějakou jinou politickou stranu, tak by to byl zřejmě někdo jiný. Shodou okolností je to Foldyna, který je členem SPD, takže je to shoda určitých náhod.
Předsedou bezpečnostního výboru je pan Koten, pan místopředseda, pan Okamura, projevil velmi fundovaný zájem o tu situaci v Řecku a na problematických ostrovech.
Italská stráž zadržela loď pomáhající migrantům ve Středozemním moři. Chyběly jí záchranné prostředky
Číst článek
Určitě víte, proč se na to ptám. Ta nerovnováha samozřejmě může zavdat důvod k obavám, že by cesty mohla SPD využít k předvolební propagaci. Takhle se vyjádřil třeba poslanec Jan Bartošek z KDU-ČSL. Rozumíte těm obavám?
Ne, vůbec jim nerozumím, ale samozřejmě chápu, že je před volbami, a že když jde někdo dvakrát doleva, tak si všichni kladou otázku, proč šel dvakrát doleva a nešel jednou doprava.
Já to vidím věcného hlediska. Ta situace na řecko-tureckých hranicích se dotýká České republiky, neboť ta migrační vlna se z Balkánu, z Řecka valí i na Českou republiku. Potřebujeme vědět, jaká opravdu je situace mezi dvěma státy NATO a mezi státem, který je členem Evropské unie, a státem, který jaksi s Evropskou unií komunikuje, tedy Tureckem. Takže byla to velmi detailní diskuse mezi panem Okamurou a panem velvyslancem a myslím si, že to je ku prospěchu česko-řeckých vztahů.
Diplomatická cesta
„Chceme zjistit, jaké jsou migrační toky mezi Řeckem a Tureckem, podívat se na situaci v uprchlických táborech a mluvit se šesticí našich policistů, kteří na místě slouží.“ Takto vysvětlil důvody cesty místopředseda bezpečnostního výboru Zdeněk Ondráček z KSČM. Proč máte informace, že se tam ta situace teď aktuálně nějak výrazně mění?
Ona je velmi složitá, to jenom, že se o tom v této chvíli tak intenzivně nepíše a nehovoří. Nemyslím si, že by došlo k nějakému řešení.
A víte, kolik migrantů letos dorazilo do Řecka?
To číslo nemám u sebe, abych vám tyto detaily odpovídal. Nicméně politická, společenská situace na řeckých ostrovech a v Řecku je z důvodu toho přetížení Řecka migrační vlnou velmi složitá. Turecko před sebou tlačilo migranty a uprchlíky na řecké hranice. Je to pro nás velmi důležité, protože to je schengenská hranice a ve chvíli, kdy dojde k jejímu prolomení...
Já myslím, že to je úplně jasné, ale...
Tak prostě tu situaci budeme řešit i tady.
Víte, podle statistiky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky to letos bylo 3116 migrantů. Když to srovnáme s rokem 2015 – to vy určitě pamatujete – tehdy to bylo 856 tisíc migrantů za rok. To je letos výrazně méně, nemyslíte?
Je to výrazně méně, ale situace se nijak nezměnila. Ta kumulace lidí na řeckých ostrovech do jisté míry...
Pane poslanče, máte přehled, kolik v Řecku žádá o azyl lidí aktuálně?
Vůbec jsem neměl tušení, jaké bude téma, takže jsem si to s sebou nevzal. Nikdo mi neřekl, že spolu budeme diskutovat.
Tak já myslel, že jste se třeba připravoval na tu cestu, ale...
No, na cestu to mám připravené, mám to v materiálech, ale v hlavě to nemám a nestudoval jsem to...
Ani řádově?
Ne, ani řádově.
Je to asi 10 tisíc. Co byste tedy na místě rádi zjistili? K čemu je potřeba to určité svědectví sedmi poslanců?
Jakou formou má vystupovat Česká republika ve vztahu k této schengenské hranici a jak můžeme Řecko podpořit v jejich složité situaci. Tak, jak vím a díval jsem se na těch ostrovech Lampedusa a tak dále, je ta situace velmi problematická. Samozřejmě velká část českých občanů cestuje na dovolenou do Řecka a na ty ostrovy. Chtěli jsme vidět, do jaké situace cestují čeští občané a jak je zajištěna jejich bezpečnost, když jsme byli svědky informací v médiích a z řecké strany, jak komplikovaná ta situace na ostrovech je.
Když uvážíte diplomatickou cestu: je tam zastoupení, velvyslanec. Informace tohoto druhu vám nestačí?
Existuje Parlament České republiky. Meziparlamentně se navštěvuje celá řada zemí z hlediska dopravy, z hlediska ekonomiky, z hlediska zemědělství i z hlediska bezpečnosti. Provádí se celá řada cest tak, aby poslanci měli reálný obraz dané situace, o které mluví. Stejně tak to je i z hlediska armády.
Dánsko schválilo návrh zákona, jenž umožní posílat migranty do třetích zemí. Tam budou čekat na azyl
Číst článek
Já použiju jednu citaci, jestli dovolíte. „Vidím snahu téma nelegální imigrace oživit. Poslední dobou ho zvedá i sám premiér Andrej Babiš. Pro SPD je typická snaha o vzbuzení strachu, proto se téma do předvolební kampaně pokusí dostat. Tato cesta by jim v tom mohla pomoci,“ řekla Hospodářským novinám Magda Faltová ze sdružení pro integraci a migraci. Co vy na to?
Paní Magda Faltová zřejmě sama to téma otvírá, když takto o tom hovoří, a zřejmě to hovoří do médií. My jsme v této chvíli nic takového nikde neříkali až tak brutálně, abychom vzbuzovali u veřejnosti strach, takže jestli paní Faltová, určitě to bude nějaká neziskovka, placená z peněz daňových poplatníků, dělá tuto činnost, tak asi ví, proč to dělá.
Mám dojem, že odpovídala na novinářský dotaz, ale potom je tady ještě názor pirátského poslance Lukáše Koláříka, který se má také cesty zúčastnit jako člen delegace. On si myslí, že Řecko vlastně svým způsobem couvlo proto, že je to reakce na to, že měl jet i pan Okamura. Vy si to nemyslíte?
Já si myslím, že pan kolega říká naprosté nesmysly, já jsem přitom vřelém přijetí a diskusi pana velvyslance Řecka a pana Tomia Okamury byl. Pan velvyslanec byl potěšen, že pan Okamura byl detailně informován a pokládá konkrétní otázky, které se týkaly situace v Řecku, a zejména na těch ostrovech. A myslím si, že to byla velmi věcná diskuse, nikoliv jen politická deklarace a nikoho jsme s tím nestrašili, takže to, že to říká pan kolega Pirát, je pro mě úsměvné. Možná že by, kdyby nebylo před volbami, tak by nebylo tak aktuální asi.
‚Vtipálek‘ Lipavský
Navrhujete zrušit trestný čin podněcování nenávisti vůči skupině osob. Proč?
Protože to je velmi subjektivní otázka. Já jsem byl dneska na soudu s panem Walterem Kraftem, nebo panem Michalem Kraftem, kdy paní, a to byl odvolací soud, vlastně odsuzují člověka za to, co říká, co si myslí a že to vyvolává v lidech jakousi negativní reakci. To celá řada věcí může...
To není nic konkrétního, žádný konkrétní trestný čin to není, je to jenom čistě subjektivní úvaha toho, kdo je tím, kdo soudí, a tím, kdo je odsouzen, takže když jsem poslouchal předsedkyni senátu, jak mluvila, tak jsem už jenom čekal, kdy řekne přiveďte odsouzeného, nikoliv obžalovaného, protože vlastně tady se popírá svoboda slova, protože každý má právo vyslovit...
Nikdo nezkoumá to, zdali ten obviněný nebo člověk, kterému se přisuzuje, že popuzuje něco proti někomu, zdali má, či nemá pravdu a o čem vlastně hovoří. Tady se posuzujou subjektivní pocity člověka. A považuji to za scestné, abychom se vrátili po 50 letech k tomuto.
A promiňte, ale když jste mluvil o tomto konkrétním případu, tak, pokud se nepletu, je to poslanecký asistent. Je to tak? Ten člověk, o kterém jste mluvil?
Nepletete se, je to můj asistent, ano.
Pokud vím, tak je souzen za protiislámský text.
Ne, on je souzen za podněcování proti skupině a byl to nějaký text, který hovořil obecně, ale i o tom islámu, to máte pravdu, o tom, jaký charakter ochrany hranic může mít stát, a samozřejmě žalobce a státní zastupitelství si z toho vytrhly jednu z těch věcí, z těch variant, kdy pan Kraft, který je v pozici obviněného, tam hovoří o tom, že zajištění neprodyšnosti hranice se může dít i tím, že budou použity střelné zbraně, což jako, domnívám se, že policisté a vojáci mají střelné zbraně ne proto, aby je měli na okrasu, ale protože je to v souladu se zákonem.
A pan Kraft tam nikde neříká, že by to mělo být mimo zákon a současně říká, a to už tam paní soudkyně neříkala, že tuto variantu nedoporučuje, že takto je možné hlídat hranici, ale tuto variantu nedoporučuje. Že je to možné, ale nedoporučuje to.
Maroko čelí kritice kvůli migraci. Španělsko a unie jej vyzvaly k přísnější ostraze hranic kolem Ceuty
Číst článek
Helena Langšádlová z TOP 09 upozorňuje: „I svoboda slova má své hranice. Podněcování k nenávisti je velmi závažný trestný jev a měl by být i nadále trestán.“ Uvědomujete si, že to je hra s ohněm? Chcete otevřít možnost beztrestně urážet, napadat kohokoliv bez jakýchkoliv mezí?
To mi připadá jako narušování socialistického soužití. Tam se dalo schovat také všechno před těmi soudy před několika lety.
Dobře, tak jinak... Promiňte...
Já považuji svobodu slova za jeden důležitý prvek demokracie tak, jak je to ve Spojených státech.
Vy říkáte, že je to subjektivní, ale já vám ocituji: „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejích příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Co na tom není jasné?
Nic takového jsem tam neslyšel v těch textech. Pan Kraft tam hovoří o tom, že by hranice mohly být hlídány elektronicky....
Já teď mluvím obecně o tom...
Ale on tam nic takového neřekl.
Dobře, a nebylo by tedy logičtější, než navrhovat ten trestný čin zrušit, pokusit se pojem vymezit?
Jsou dva trestné činy podněcování: podněcování proti skupině a podněcování k násilnému trestnému činu. Já se domnívám, že podněcování k násilnému trestnému činu je dostatečně jasné a zřetelné, tam musíte podnítit, a konkrétně se hovoří o nějakém trestném činu. O tom, že řeknete, že tady nějaké parkoviště postavili úplní hlupáci, tak už tím podněcujete proti těm, co postavili to parkoviště.
2:04
Španěl doma ubytovává migranty. ‚O solidaritě se nemá mluvit, má se uplatňovat,‘ říká
Číst článek
Nechápu, proč bych měl být za svůj názor, že to parkoviště je blbé nebo špatné, odsouzen. Pan Walter Kraft neříkal nic, že „postřílejte ty lidi“, ale že je možno je hlídat, ty hranice, i tím, že budou použity donucovací prostředky, a když se používají donucovací prostředky, které oficiálně má v držení armáda či policie, tak vždycky používá v souladu s platným zákonem, nic takového, že by byly použity v rozporu s tím zákonem, nebylo řečeno.
Nejde tady ale jenom o tento konkrétní příklad. Nejvyšší státní zastupitelství nevidí žádný důvod, proč by měl být paragraf měněn, a prý se nesetkalo s problémy s jeho aplikací. Proč to tedy SPD považuje za tak důležité?
Tak já jsem o tom diskutoval s celou řadu lidí a nemyslím si, že to je otázka jenom SPD, podepsal to třeba i pan Staněk z ČSSD.
Jako poslanec ČSSD, ale jako jediný.
Ne jako jediný, jasně, tak ona tam v ČSSD je trošku jiná situace v té diskusi, nicméně ten paragraf je tak ohebný, že se dá využít a zneužít k politickému postoji.
A kolik je takových případů podle vás ročně?
I kdyby byl jeden, pane redaktore, je to problém. Já vám nejsem schopen v této chvíli, kolik jich je, ale to, z čeho mám obavu, je, že se můžeme dostat do situace, že těchto případů bude stále víc a víc, když o tom nebudeme diskutovat a mluvit. Já nechci nic jiného, než aby se o té věci otevřeně mluvilo, a v případě, že nebude ten návrh přijat, tak prostě nebude přijat, ale pojďme se o tom pobavit, zdali tento paragraf nenarušuje svobodu slova.
„Návrh na zrušení trestného činu podněcování k nenávisti je zcela absurdní a členové SPD s poslancem Staňkem to snad ani nemyslí vážně. Dochází k radikalizaci společnosti. Řada občanů čelí výhrůžkám, které ještě přiživují různé dezinformační útoky.“ To prohlásil například pirátský poslanec Jan Lipavský. Radikalizuje se společnost? Co vás na tom pobavilo?
Já pana Lipavského mám jako takového vtipálka, rád ho poslouchám.
Francouzští vojáci vydali druhý otevřený dopis vládě. Varovali před islamismem a vyzvali k aktivitě
Číst článek
A vám přišlo vtipné, ta citace?
Ano, já se musím vždycky smát, když mluví pan Lipavský, přiznám se. Já vám, pane redaktore řeknu, že to není ani SPD, která vytváří to napětí ve společnosti, ale je to ten tlak, který vytváří politické síly, jako jsou Piráti, politické síly v neziskovkách, které vnucují společnosti, aby vnímala nějaký problém tak, jak ho chtějí oni.
Takže s tím, že se společnost radikalizuje, souhlasíte?
Společnost radikalizují oni, ti, kteří neustále lidem tlačí do hlavy to, že musí přijímat něco, s čím veřejnost nesouhlasí. A já si myslím, že jestli někdo přichází do Evropy nebo do mé země a chce, abychom my tolerovali jeho životní styl, jak žije v Marrákeši, no tak se mýlí, prostě. Já chci, aby jestli někdo přijde, tak ať žije stejně, jako já žiju v Praze, ale já nebudu tolerovat to, že on z Marrákeše přichází sem a říká, co tolerovat.
Můžu ještě kvůli času položit jednu otázku? Rozumím tomu, co říkáte. Jenom ještě pro doplnění: zpráva extremismu, kterou tedy vydává ministerstvo vnitra, tak eviduje za rok 2019 170 trestných činů z nenávisti, to jenom pro úplnost. Poslední otázka zřejmě kvůli času: právnička Klára Kalibová, která se věnuje lidským právům, připomíná, že skutková podstata je podle ní vázána mezinárodními smlouvami, a upozorňuje, že bychom museli ustoupit od úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Dovedete si představit, jak složitý je to proces?
Dovedu si představit, je to na diskusi samozřejmě. Vůbec nechci tu věc zlehčovat. Je potřeba se na to podívat, zdali ten problém neotvírá, nezvětšuje zejména tím druhým tlakem, to znamená, že evropské veřejnosti je pod tlakem vnucován určitý politický názor a postoj, aby tolerovali něco, s čím se není schopno historicky a kulturně sžít. A vidíte to třeba na situaci ve Francii. Francouzští generálové, 150 nebo 125 generálů říká, že toho mají dost.
