Kde se v Praze nejvíc staví a kde to vázne? Podívejte se na interaktivní mapu

Zatímco v Praze 7 se od roku 2012 postavilo jen 11 nových domů, v Praze 10 jich vyrostlo přes čtyři stovky. Převažují mezi nimi rodinné domy.

Praha 22. května 2018

Jak se v hlavním městě stavělo v posledních letech, ukazuje následující mapa. Červeně jsou na ní vyznačeny domy postavené po roce 2012, modře ty starší. Je z ní patrné zastavovaní periferií a k Praze přidružených obcí.

Z mapy na první pohled vystupují rozlehlé sklady, výrobní haly a obchodní centra na okrajích hlavního města – v Horních Počernicích a na Černém mostě, v Jirnech, ve Zdibech, v Rudné či v Říčanech.

V Nehvizdech, v Hostivaři, v Roztokách nebo třeba v Cholupicích lze zase najít početné shluky nových rodinných domů, které jsou projevem pokračující suburbanizace, tedy rozvoje rezidenčních staveb v zázemí velkých měst.

V širším centru najdeme nových staveb daleko méně. Podle architekta Romana Kouckého, jehož tým připravil návrh nového metropolitního plánu, se stavební rozvoj hlavního města téměř zastavil. Na vině je podle něj zdlouhavé a složité povolování nových staveb: „Délka přípravy nové stavby se dnes pohybuje kolem 15 let. (...) Ani třicet let po revoluci se hlavní město nedokázalo zbavit bolševického způsobu plánování,“ řekl v rozhovoru pro DVTV.

Výstavba i tak od roku 2012 setrvale zrychluje. Loni se na území Prahy postavilo 1148 nemovitostí. V hlavním městě se ovšem čeká na výstavbu desítek tisíc bytů.

Plán na zahuštění

Podle Kouckého týmu – i podle zastupitelstva hlavního města, které už před lety schválilo výchozí zadání metropolitního plánu – je potřeba ve vnitřní Praze stavět víc než na okrajích. Stavět by se mělo hlavně na stovkách hektarů takzvaných transformačních a rozvojových ploch uvnitř města – v prolukách, na brownfieldech či v městských džunglích.

„Máme se snažit uzavřít Prahu do sebe, už neobtěžovat okolní krajinu a začít Prahu zahušťovat. Praha je jedno z nejřidších měst podobné velikosti a podobného charakteru. A řídké město znamená drahé město. To, že Praha dosud funguje, je z mého pohledu sociálně-ekonomický zázrak,“ říká Koucký.

Jím navržený metropolitní plán vstoupí v červnu do fáze projednávání, své připomínky budou moci podávat městské části i veřejnost. Odborná veřejnost o něm živě diskutuje již teď. „Obávám se, že kvůli striktní regulaci ve vnějších částech a zacílením plánu jen na centrum města značná část lidí, kteří by potenciálně bydleli v Praze, bude radši žít za její hranicí. Metropolitní plán místo toho, aby zachránil krajinu před suburbanizací, ji naopak velmi podpoří,“ domnívá se například sociální geograf Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK.

Odpor aktivistů

Před zastavováním zelených ploch ve vnitřním městě varují ochránci přírody z hnutí Arnika. Návrhem územního plánu, který by, pokud projde schvalovacím procesem, mohl začít platit za pět let, jsou podle nich ohroženy například zahrádkářské kolonie.

„Metropolitní plán je postaven na poměrně vágních formulacích a pro stavební úřady bude velmi obtížné podle něj rozhodovat,“ říká odborník na územní plánování z Arniky Václav Orcígr. „Pro nás Arniku je zásadní problém hlavně vymezení zastavitelnosti. Plán stanovuje velké množství zelených ploch, které jsou dosud vedeny jako nezastavitelné, jako zastavitelná území.“

„Má pro to vlastní regulativy, na základě kterých Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy tvrdí, že zeleň ochrání, nicméně nové formulace v plánu stojí mimo současnou legislativu. V budoucnu se tak může stát, že i velmi drobná změna v územním plánu může některé zelené plochy ohrozit.“

Praha 10 a rodinné domy

Vůbec nejméně se z centrálních částí Prahy staví na Praze 7, tedy na území Holešovic a Letné, kde se eviduje pouhých 11 nových domů. V Praze 1, tedy nejužším centru, je jich podobně: 13. Nejvíce se oproti tomu staví v Praze 10, kde vzniklo 429 nemovitostí.

Městská část	Počet nemovitostí (od roku 2012)
Praha 10	429
Praha 14	291
Praha 22	290
Praha 6	289
Praha 20	251
Praha 12	248
Praha 15	217
Praha 5	204
Praha 13	194
Praha 21	192
Praha 4	183
Praha 8	176
Praha-Libuš	145
Praha-Slivenec	143
Praha-Kunratice	139
Praha-Řeporyje	136
Praha-Klánovice	135
Praha-Čakovice	116
Praha-Vinoř	107
Praha 18	104
Praha-Dolní Počernice	100
Praha 9	100
Praha-Kolovraty	92
Praha 16	86
Praha-Dolní Chabry	86
Praha-Dolní Měcholupy	78
Praha-Dubeč	73
Praha 11	72
Praha-Ďáblice	70
Praha-Březiněves	65
Praha-Újezd	64
Praha-Benice	58
Praha-Suchdol	57
Praha-Koloděje	54
Praha 19	53
Praha-Zličín	50
Praha-Šeberov	48
Praha-Velká Chuchle	48
Praha-Křeslice	46
Praha-Lipence	45
Praha-Štěrboholy	44
Praha-Nebušice	44
Praha 2	40
Praha-Královice	40
Praha-Lysolaje	37
Praha-Běchovice	32
Praha 3	32
Praha-Petrovice	31
Praha-Zbraslav	31
Praha-Troja	20
Praha 17	19
Praha-Satalice	19
Praha-Přední Kopanina	15
Praha-Lochkov	13
Praha 1	13
Praha 7	11
Praha-Nedvězí	8

Nejvíce se staví rodinné domy: na území hlavního města se jich za posledních šest let postavilo přes tři a půl tisíce. Nových bytových domů je v Praze více než 700, nedávno postavené skleníky jsou oproti tomu pouze dva.

Typ nemovitosti	Počet (od roku 2012)
rodinný dům	3759
bytový dům	711
garáž	478
jiná stavba	212
víceúčelová stavba	114
stavba pro administrativu	97
stavba občanského vybavení	92
objekt k bydlení	79
stavba pro obchod	59
stavba pro rodinnou rekreaci	50
stavba pro výrobu a skladování	49
stavba technického vybavení	35
objekt občanské vybavenosti	19
stavba ubytovacího zařízení	15
stavba pro dopravu	7
zemědělská stavba	3
průmyslový objekt	2
skleník	2

Mnohem intenzivněji se také staví na pravém břehu Vltavy než na levém. Zatímco ve východní části Prahy to od roku 2012 bylo 4113 nemovitostí, na západ od Vltavy je to pouze 1670. Podle Miroslava Oceláka, zástupce developera Vivus, je to ale logické: „Je to dáno tím, co dané území nabízí - a na pravé straně Prahy je územní plán pro realizaci bytových i jiných projektů daleko příznivější.“

Michal Zlatkovský, Jan Cibulka a Petr Kočí