Smrt odsouzeného v pankrácké věznici. Obžalovaná je lékařka se zkušenostmi z blízkosti válečné zóny
Loni v březnu zemřel v nemocnici při pankrácké věznici v Praze odsouzený. Podle zjištění iROZHLAS.cz to státní zástupce, který podal na doktorku obžalobu, vidí jako zanedbání lékařské péče. Redakce má obžalobu k dispozici. Podle dostupných informací jde po letech o první případ v Česku, v němž se někdo zodpovídá za smrt vězně.
Lékařka M. T. (vzhledem k citlivosti případu ji redakce nebude jmenovat – pozn. red.) dříve pracovala ve velké pražské nemocnici. V minulé dekádě v rámci vládního programu vyrazila s několika kolegy do blízkovýchodní země, kde ošetřovala zraněné uprchlíky utíkající z občanskou válkou zmítané Sýrie. Opakovaně zachraňovala životy.
5:36
Vězeňské službě chybí téměř 1000 lidí. ‚Posíláme výpomoc do devíti věznic,‘ přiznává její šéf
Číst článek
Později odešla pracovat do vězeňské služby, jež pro odsouzené provozuje dvě nemocnice. Jedna funguje při káznici v Brně, druhá je spojená s věznicí v pražské čtvrti Pankrác. Právě tam se odehrál tragický incident, jenž podle zjištění iROZHLAS.cz přivedl doktorku minulý měsíc bez pozornosti veřejnosti před trestní soud.
Odsouzeného vyšetřovala pro akutní bolest břicha. Existovalo podezření, že muži praskl žaludeční vřed. S touto diagnózou se dlouhodobě léčil, což nyní obžalovaná lékařka věděla. A přestože na takové onemocnění není specialistka, odsouzeného na odborné vyšetření neposlala. Muž druhý den zemřel.
‚Mohla odvrátit jeho smrt‘
„Provedení opomenutého vyšetření by mohlo odvrátit smrt poškozeného, která pak nastala z důvodu zástavy srdce při difúzním (celkovém) zánětu pobřišnice, proděravění dvanáctníkového vředu a aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu do dýchacích cest,“ popisuje obžaloba, kterou redakce získala.
Podle žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze Radka Klvani měla doktorka nechat muži udělat laboratorní nebo rentgenové vyšetření, případně ho rovnou odeslat k odborníkovi. Protože to neudělala, zodpovídá se z usmrcení z nedbalosti, za což jí v krajním případě hrozí šest let vězení. Kauzu vyřizuje Obvodní soud pro Prahu 4.
Lékařka vyšetřovala pacienta 29. března 2024, nejprve v půl čtvrté v noci a pak znovu krátce před jedenáctou hodinou dopoledne. Odsouzený pak bez další péče zemřel následující den ve čtvrt na čtyři v noci. „Šlo o individuální, nikoliv systémové selhání,“ sdělila stanovisko pankrácké věznice k incidentu Monika Forková ze sekretariátu ředitele.
‚Už u nás není zaměstnaná‘
Zajišťování péče, shodou okolností doslova druhý den po úmrtí odsouzeného – 31. března 2024 – převzala od vězeňské služby organizace Zdravotnická zařízení ministerstva spravedlnosti. Tam také na čas přešla pracovat nyní obžalovaná doktorka.
„Dle informací z personálního oddělení u nás již není paní doktorka zaměstnaná. Její smlouva nebyla v loňském roce po vzájemné domluvě prodloužena,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ředitel zařízení Ondřej Felix.
Podle informací redakce dnes lékařka pracuje v jedné menší pražské nemocnici. „S obžalobou se neztotožňujeme a věříme, že soud nám v tomto dá za pravdu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz její advokát Aleš Buriánek.
Podle statistiky poskytnuté vězeňskou službou zemřelo letos v tuzemských káznicích zatím 15 odsouzených, loni jich bylo 37. V roce 2023 to bylo 41 odsouzených, o rok předtím jich evidovala služba 29. Roku 2021 zemřelo 32 vězňů. Popsaný případ lékařky je v této pětiletce podle dostupných informací jediným, v němž dávají trestní orgány přímou vinu někomu z personálu.
Desítky oznámení za rok
Případnými selháními příslušníků či zaměstnanců vězeňské služby vedoucí ke smrti odsouzeného prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Útvar nemá k dispozici celkový údaj za celou svou historii, v kolika takových případech vedla trestní stíhání lidí ze služby kvůli úmrtí odsouzeného.
„GIBS vyjíždí zejména ke každému podezřelému úmrtí ve věznicích za účelem zajištění nestranného a objektivního zjištění skutkového stavu, především pak vyloučení cizího zavinění ze strany Vězeňské služby,“ sdělila iROZHLAS.cz zastupující mluvčí inspekce Andrea Štorchová. Za rok jsou takových výjezdů podle mluvčí desítky.
Poslední médii popsaný případ zaviněné smrti, jejž iROZHLAS.cz dohledal, pochází z ledna 2017. Tehdy vězeň, také z pankrácké věznice, zemřel po podání metadonu. Ten si však měl vzít jeho jmenovec, který se léčil z drogové závislosti. Za toto provinění dostal dozorce podmínku. Stejně jako sestra, kterou ke špatnému pacientovi přivedl.
Inspekce a Střížův pokyn
Opět shodou okolností 24. června 2024, tedy necelé tři měsíce od popisované tragédie za účasti obžalované lékařky, vydalo Nejvyšší státní zastupitelství závazný pokyn. Podle něj je od té doby dokonce povinností vězeňské služby hlásit úplně každou smrt odsouzeného právě Generální inspekcí bezpečnostních sborů.
„V případech podezřelého úmrtí ve věznici je žádoucí od počátku prověřovat i to, zda neexistuje podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti v dozorčí nebo jiné službě či maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, jichž by se mohli (eventuálně) dopustit příslušníci vězeňské služby.“
Petr Malý (mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství)
„V dotazovaném časovém období nebylo ani v jednom případě zahájeno trestní stíhání příslušníka vězeňské služby v souvislosti s úmrtím vězněné osoby,“ sdělila na dotaz redakce zastupující mluvčí Štorchová, kolikrát musela inspekce od vydání zmíněného nařízení úřadu nejvyššího žalobce konat.
Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vydal instrukci na základě monitoringu sebevražd trestanců či pokusů o ně. Do té doby je objasňovala policie či příslušné orgány vězeňské služby. Jenže podle Stříže je schopná vést efektivnější vyšetřování právě inspekce, protože případné trestné činy dozorců patří do její pravomoci.
