Komunistický režim byl lepší než ten nynější, tvrdí v průzkumu třetina Čechů
S poměry v Česku je spokojeno čím dál méně lidí. Naopak přibývá těch, kteří s nostalgií vzpomínají na předlistopadový režim. Jde už zhruba o třetinu. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM, v němž dokonce vůbec poprvé za posledních dvacet let převážili ti, podle kterých se za komunismu žilo lépe nebo přinejmenším ne hůře než dnes.
„Lidé mladší, lidé s vyšším vzděláním a také lépe materiálně zajištění se spíše vyslovují pro současný režim a považují ho za lepší. U lidí starších, lidí s nižším vzděláním, hůře ekonomicky zajištěných, tam je častější nostalgie po minulém režimu,“ přibližuje výsledky průzkumu analytik agentury STEM Stanislav Hampl.
Průzkum je podle něj zřetelně diferencován a agentura se prý respondentů starších 18 let ptá tak, aby byly patřičně zváženy všechny okolnosti. Na základě těch se poté každý rozhoduje, jestli je z jeho pohledu lepší současný režim (46 procent oproti 53 procentům v roce 2011), nebo ten před listopadem 1989 (32 procent oproti 27 procentům v roce 2011). Případně jestli oba hodnotí přibližně stejně (22 procent oproti 20 procentům v roce 2011).
Analytik agentury STEM Stanislav Hampl byl hostem večerních Ozvěn dne na Radiožurnálu
„Nacházíme se v době vleklé ekonomické krize, sociálních reforem a tak dále, takže tato kritéria teď zřejmě hrají důležitou roli,“ vysvětluje si výsledky průzkumu Hampl. Agentura prý zaznamenává jasně sestupný trend u popularity současných poměrů ve společnosti.
„Je to trend, který zaznamenává v posledních dvou třech let. Předtím ta křivka byla vyrovnaná a názory mezi roky 2001-2008,2009 byly názory pořád víceméně stabilní,“ uvádí Hampl.
Podobně se proti stavu ve společnosti lidé vyslovili podle Hampla v období let 1997 až zhruba 2000. „Rok 1997 byl skutečně rokem určitých ekonomických problémů, zároveň přišla i poltická krize, která vyústila v předčasné volby. Tyto faktory určitě hrály tehdy roly a do jisté míry jsou podobné jako dnes.“
Skepse ve společnosti. Stejně jako před miléniem
Politolog Jan Kubáček si výsledky průzkumu agentury STEM vysvětluje určitou skepsí v české společnosti. Sešlo se prý hned několik trendů najednou: „Je to do značné míry politická skepse, že zemi chybí jasný směr, jasná strategie, jasné vedení a odpovědnost s tím spojená. Zároveň se ale sešla i ekonomická situace - propad jak v Evropě, tak u nás.“
Podle něj je navíc novinkou, že ona skepse začíná oslovovat i středně příjmové a vyšší příjmové skupiny. A také vysokoškolsky vzdělané. Tedy ty, kteří se zatím málokdy vyslovovali v prospěch předlistopadového režimu. Česká republika se prý ocitá na určité sociální, politické a ekonomické křižovatce.
Kubáček stejně jako Stanislav Hampl z agentury STEM srovnává nynější výsledky s hodnotami, které z průzkumu vycházely v letech těsně před miléniem:
„Byly tam mnohé otřesy. Skončil ten pověstný sen o českém ekonomickém zázraku a specifické české cestě. Docházelo tam k prvnímu propadu v bankovním sektoru. Teď zažíváme něco podobného.“
Kubáček je názoru, že situace ve společnosti vykrystalizovala i v nedávné prezidentské volbě. Veřejnost prý ukázala, že tentokrát volá ne tolik po usmiřovateli, ale naopak po politikovi, který bude mít dynamiku a který bude aktivně vstupovat do ústavního pole České republiky.
„Široká veřejnost má pocit, že jsme tak trochu uvázli na mělčině, že tápeme, nikam se dál dopředu nevydáváme a poltická elita v lepším případě spí, v horším případě ještě ekonomiku podráží zvyšováním daní, téměř nulovou proinvestiční politikou a hlavně věčnými půdkami a nedostatečnou legitimitou,“ míní Kubáček.
