Blíží se lhůta, kdy pozemky a stavby bez majitele propadnou státu. Jsou jich stále statisíce
Desetitisíce pozemků a tisíce staveb v České republice mohou na konci letošního roku propadnout státu. Letos totiž uplyne desetiletá lhůta pro tzv. nedostatečně identifikované vlastníky, aby se o svůj majetek přihlásili. Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových visel na začátku letošního roku otazník nad majitelem až u 150 tisíc nemovitostí.
Někteří lidé se o své stavby nebo pozemky hlásí. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových letos řešil tisíce případů. Sám se navíc snaží majitele nemovitostí hledat, potvrzuje jeho mluvčí Michaela Tesařová
„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za první pololetí letošního roku přispěl k vyřešení 5 155 případů a zároveň zahájil šetření u 3 314 nemovitostí,” dodává Tesařová.
Církev nevýhodně půjčila lukrativní pozemek Zemanovu známému. Parcela ale patřila Praze
Číst článek
Podle dat úřadu se od roku 2014 podařilo identifikovat vlastníky u více než 55 tisíc nemovitostí zapsaných v katastru. Současně úřad zahájil šetření u zhruba 94 tisíc nemovitostí.
Zaměřuje se přitom ve velké míře na majetek, který komplikuje městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury. Šetření ve většině případů odhalilo, že vlastník určité nemovitosti už nežije a úředníci museli podat podnět k zahájení dědického řízení.
Lesy pro Lesy ČR
Nemovitosti bez majitelů by měly připadnout státu. Poté je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předá specializovaným státním institucím. Například zemědělskou půdu bude úřad převádět na Státní pozemkový úřad a lesní pozemky pro změnu získají Lesy ČR.
Pokud se zaměříme na první případ, tak státní pozemkový úřad bude muset po získání nemovitého majetku zjišťovat současného uživatele pozemků. Od ledna roku 2024 pak po něm bude požadovat náhradu za užívání. Následně bude úřad uzavírat pachtovní a nájemní smlouvy. Také u ostatního majetku se bude postupovat podobně.
Tak velké množství nemovitostí bez řádně identifikovaných vlastníků vzniklo buď tím, že nemovitost nemá žádného majitele, nebo je sice v katastru evidovaný, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci.
24:52
Kdo má byt v Praze, bohatne a může se odstěhovat kamkoliv. Naopak z Bruntálska to nejde, říká sociolog
Číst článek
Dělení Československa
Chyby v evidenci pocházejí nejčastěji z období mezi lety 1948 až 1989. V padesátých letech byla totiž evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena.
Po několika letech se pak zavedly tzv. zjednodušené evidence, které jsou v dnešní době nedostačující. Chybné zápisy vlastníků souvisí také s vydáním Benešových dekretů a poválečným odsunem Němců.
„Docházelo k obrovskému množství nových a mnohdy i neúplných či chybných zápisů do pozemkových knih. Další významný aspekt, který k této situaci přispěl, bylo rozdělení Československa,“ popisuje Michaela Tesařová.
Podle Tesařové je i proto na česko-slovenské hranici pásmo s největším počtem nemovitostí bez majitele.
