Inflace bere Čechům úspory. V listopadu 2021 mohli ušetřit tři tisíce měsíčně, teď jsou 900 korun v minusu
Inflace Čechům dál ukrajuje úspory. Ukazují to nová data z projektu Česko: Život k nezaplacení, na kterém spolupracuje Český rozhlas s výzkumnou společností PAQ Research. Průzkum mezi 1600 respondenty také ukazuje, že domácnostem zbývá stále méně peněz, které by mohly uspořit.
Čím dál méně peněz zbývá hlavně domácnostem s dětmi. Zatímco si v listopadu 2021 mohli dát stranou zhruba 8500 korun, letos v únoru už to bylo o polovinu méně.
Místo škrtání se šetří na seniorech, tvrdí Marvanová. ‚Důchody jsou nyní neudržitelné,‘ namítá Cogan
Číst článek
Nejhůře jsou na tom podle dat projektu rodiny s příjmy, které jsou nižší, než jaký je medián mezd. Ten byl na konci loňského roku podle Českého statistického úřadu necelých 37 500 korun.
Zatímco si mohly ještě v listopadu 2021 ušetřit necelé tři tisíce, v lednu a únoru už byly některé takovéto rodiny v minusu. Minulý měsíc to bylo skoro devět set korun.
„Často lidé musejí sahat do rezerv či jsou nuceni hledat pomoc jinde, například půjčkami od blízkých, příbuzných nebo známých. Důvodem je samozřejmě inflace s tím, že se její nárůst nedostatečně odrážel v růstu mezd,“ říká Eliška Dvořáková z PAQ Research.
Dvojí znehodnocení
A méně peněz si dávají stranou i vysokopříjmové domácnosti. Zatímco na podzim 2021 si měsíčně mohly odložit 20 tisíc korun, letos v únoru to už bylo o necelých pět tisíc korun méně. Méně peněz stranou si dávají i domácnosti s průměrným příjmem.
Důchodci jsou na tom lépe než loni na podzim, ukazuje studie. Hůře se daří rodinám s dětmi
Číst článek
V únoru dosáhla meziroční míra inflace 16,7 procenta. Počet domácností, kterým inflace znehodnocuje úspory – které jsou alespoň ve výši tří měsíčních výdajů – roste. Zatímco na podzim 2021 dopad inflace na svoje úspory pociťovalo podle dat projektu 26 procent respondentů, v únoru už to bylo 37 procent.
„Inflace je poškozuje dvojím způsobem. Snižuje to, co si měsíčně uspoří, často to může být třeba z deseti na pět tisíc. Zároveň jim sníží reálnou hodnotu úspor, to znamená, že to nedokážou doplňovat,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Podle Prokopa není sice tato skupina lidí v existenčních problémech, ale hodnota jejich úspor, i když mohou být velké, se snižuje. Do této skupiny podle něj spadá střední třída s nižšími příjmy nebo bohatší senioři.
Vyplatí se investovat?
Co se týče investování, jsou Češi podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera spíše konzervativnější. Nejvíc věří investicím do nemovitostí a rádi nechávají svoje peníze spíše na běžných účtech nebo na těch spořicích. A to přesto, že jsou na spořicích účtech úroky kolem šesti procent a před inflací peníze ochrání jen zčásti.
„Když si otevřu internetové bankovnictví v telefonu, je příjemné to vidět. Je to takové psychické ukotvení, že jsem v pohodě. Investice jsou pro mě strašně velká neznámá a bojím se toho,“ říká na otázku, proč nechce svoje úspory investovat, Veronika Naďová.
Lyžařské kurzy, návštěvy muzeí i nákup knih. Pětina rodin nemá dost peněz na vzdělávání a kroužky dětí
Číst článek
Svoje našetřené peníze nechává právě na běžném účtu. Aktuálně tam má rezervu přes 200 tisíc korun.
Pokud se ale domácnost rozhodne svoje uspořené peníze investovat, měla by postupovat s rozmyslem. Nechávat si na účtu stále nějakou rezervu a v případě investování nespoléhat na jeden produkt.
„Může nakupovat například podílové fondy napříč různými světovými regiony, nebo naopak bude chtít i podílové fondy, které se zaměřují na nemovitosti či na starožitnosti,“ připomíná ekonom Jakub Seidler.
Inflace má zatěžovat Čechy podle ekonomů už čím dál míň. Podle nich by se měla dostat pod desetiprocentní hranici ve druhé polovině letošního roku. K cíli České národní banky, kterým je dvouprocentní hranice, se má podle prognózy centrální banky přiblížit v příštím roce.