V Itálii koronavirus přenášeli sami lékaři. Proto je epidemie tak velká, říká šéf WHO v Česku
V případě Itálie se ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého, říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić. Pravděpodobnost zavlečení nákazy do Česka je podle něj vysoká, úřady jsou ale dobře připravené a lidé by neměli panikařit.
Jaká je situace kolem koronaviru v tuto chvíli?
Pokud se na to podíváme z globálního hlediska, situace na území Číny zlepšuje. Přicházejí signály, že se v posledních dnech objevuje stále méně nových případů, což je velice dobrá zpráva. Zároveň roste počet vyléčených – z nějakých 90 tisíc případů nahlášených Světové zdravotnické organizace se asi 30 tisíc lidí podařilo vyléčit, jsou doma a daří se jim dobře.
To jsou ty dobré zprávy. Obavy ale vyvolává několik lokálních ohnisek epidemie, především v Jižní Koreji, Itálii a Íránu. Zatím se ale stále nenachází ve stavu pandemie – jedná se o export a import individuálních případů, z nichž se vyvinuly lokální epidemie.
Nebudeme testovat každého, kdo se vrátí z Itálie, řekl Vojtěch po jednání epidemiologické komise
Číst článek
V případě České republiky, kde zatím nemáme ani jeden potvrzený případ, je pravděpodobnost zavlečení nákazy velmi vysoké. V úterý jsme viděli, že se z Itálie dostaly první případy do Chorvatska, Rakouska a Švýcarska, ale také do Francie a Španělska. S velkou pravděpodobností se proto dá očekávat, že se něco podobného stane také v případě České republiky. Je možné, že budeme mít štěstí, skutečně to ale kdykoliv může přijít.
Riziko, že budeme mít v Česku trvalou, lokální epidemii, je podle mě nízké až střední. Připravenost českých úřadů je totiž na velmi vysoké úrovni. V případě zavlečení nákazy do České republiky se budou na reakci podílet všechny úřady a instituce, které jsou v pohotovosti již nějakou dobu a snaží se zajistit dostatek kapacit i připravenost personálu tak, aby věděli, co mají v takovém okamžiku dělat. Některé postupy už navíc byly aktivovány, takže jsem si celkem jistý, že Česko dokáže na takovou situaci adekvátně odpovědět a udržet tak společnost a obyvatele v bezpečí.
Co opatření v Evropě? Plánují se nějaká?
Ne. Věříme totiž, že v tuto chvíli jediný možný přístup je vyhlášení karantény. Pokud se objeví případy nákazy, je zapotřebí až do poslední osoby vysledovat všechny kontakty nakaženého a uvalit na dané ohnisko karanténu. Nic jiného nepomůže. Na případu Itálie se ukázalo, že hraniční kontroly nefungují. První případy nákazy se neobjevily na místech vstupu na území Itálie, epidemie se navíc rozjela navzdory skutečnosti, že země už předtím zavedla některá poměrně přísná opatření na letištích.
Koronavirus na dohled od českých hranic. S reportérkou iROZHLAS.cz o všem, co o hrozbě víme
Číst článek
První nakažení na území Itálie se objevili ve zdravotních zařízeních. Tam přišli, protože se necítili dobře, a tímto způsobem byli diagnostikováni. Takže tou první linií obrany a nejpravděpodobnějším místem, kde se objeví první případy nákazy v České republice, budou právě nemocnice a jiná zdravotní zařízení. Je proto nanejvýš důležité, aby zdravotníci věnovali zvláštní pozornost pacientům s respiračními příznaky a aby se snažili zjistit co nejvíc o tom, kam tito lidé cestovali, s kým byli v kontaktu a zároveň zajistili, aby se infekce nešířila dál v rámci zdravotního zařízení.
V případě Itálie se totiž ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého. Právě proto je epidemie v Itálii tak velká. Úroveň informovanosti českých lékařů a dalších pracovníků nemocnic je ale vysoká a vědí, co se odehrálo v Itálii. Bude to pro ně určitě ponaučením.
Zmínil jste hraniční kontroly, ale co nařízení o uzavření hranic? Můžeme něco takového očekávat?
Doufám, že situace nikdy nedojde do bodu, kdy bude dávat smysl hranice uzavřít. Pro občany České republiky by to znamenalo obrovský ekonomický i sociální otřes. Nikdo by si nic takového neměl přát a snažit se takový krok obhájit, pokud by to nebylo nanejvýš nutné. Vzhledem k tomu, že je Česká republika součástí schengenského prostoru, uzavření hranic je téměř nemožné a myslím, že by země neměla přistupovat k takovýmto jednostranným rozhodnutím.
Domnívám se, že o tom v tuto chvíli nikdo neuvažuje. Cestovní omezení nebyla zavedena ani proti Itálii, která se v posledních dnech stala ohniskem koronaviru, protože všichni chápou, že taková opatření nefungují a mají velice negativní důsledky, ať už jde o vztahy na politické úrovni, ale i ekonomické a sociální dopady.
Nařízený objem roušek pro nemocnice počítá i s pacienty. Zvýšit zásobu musí také státní správa rezerv
Číst článek
Úřady v České republice i jinde mají celé spektrum opatření, která mohou zavést. WHO v první řadě zastává využití plánů připravenosti pro ohrožení veřejného zdraví a dalších důrazných, ozkoušených, srozumitelných a přiměřených opatření. To bychom měli mít na paměti při přijímání všech rozhodnutí. Česká republika je turisticky velká země, jejíž průmysl a ekonomika jsou silně integrované v rámci globálního dodavatelského řetězce a jeho narušení by mělo vážné, dlouhodobé dopady na lidi v České republice.
Rád bych proto vyzval k tomu, abychom při přijímání rozhodnutí vedoucích ke kontrole koronaviru byli nanejvýš opatrní v tom, kam až můžeme zajít.
Jaký je tedy scénář pro nadcházející dny, pokud budou počty narůstat?
Myslím, že pro tuto chvíli je česká reakce přiměřená – překontrolovala se připravenost pro nejrůznější scénáře a nejsou potřeba žádná další opatření například pro kontrolu pohybu, ani nic podobného. Musíme si uvědomit, že lidi mají z koronaviru zcela legitimní obavy i strach, rád bych ale zopakoval, že není důvod k panice.
Čtyři z pěti pacientů, kteří se ve světě nakazili, měli mírné symptomy. Je to něco mezi 15 až 20 procenty lidí, kteří měli nějaké příznaky, a drtivá většina z nich měla velice mírné příznaky podobné chřipkovému onemocnění. Pouze u čtyř až pěti procent nakažených se objevily vážné zdravotní potíže a jen dvě procenta lidí bohužel přišla o život. Téměř všichni byli pokročilého věku a už měli podlomené zdraví, trpěli například rakovinou nebo vážnými chronickými chorobami. Nemoc je proto méně děsivá, než se zdá.
Zavedená opatření by měla obyvatele Česka uklidnit. Já jsem s těmito s opatřeními spokojený a myslím si, že jsou pro jakýkoliv problém, který se může v příštích dnech objevit, naprosto adekvátní. Nejdůležitější věcí je určitě nepanikařit a dodržovat pravidla, která platí pro jakákoliv respirační onemocnění. To znamená držet se od lidí s těmito problémy dál, poctivě si mýt ruce tak často, jak je to jen možné, dodržovat pravidla chování při kašlání a kýchání a nezapomínat na bezpečnost potravin. To je opravdu ten nejlepší způsob, jak se lidé mohou chránit a který je naprosto dostatečný.
