Janek Kroupa o ‚jevu Faltýnek‘: Kmotrovství, které v české politice nemá obdoby

 Na Seznam zprávy jste stáli za tím, že se zápisky z diáře Jaroslava Faltýnka dostaly až k očím veřejnosti. Co všechno v nich je?
Zápisky Jaroslava Faltýnka ukazují druhou stranu toho, co Jaroslav Faltýnek ve skutečnosti dělá a doteď to nebylo jaksi vidět v tak jasných obrysech. V zásadě všichni jsme tušili, že Jaroslav Faltýnek má ještě nějakou další agendu. Připomínám, že jeho jméno se objevovalo v souvislosti s trestní kauzou Stoka v Brně. Jaroslav Faltýnek chodil na prapodivné schůzky s vedením ÚOHSu, a také s Kapschem při řešení mýta. Objevil se i na schůzce v restauraci Rio na Vyšehradě. Ani jedno angažmá dobře nevysvětlil, ale dalo se tušit, že za jeho agendou je vidět víc, než bych chtěl, aby bylo vidět. My jsme si řekli, že to prozkoumáme, a myslím, že jeho poznámky ukazují, že místo toho, aby se zabýval politikou, tak se ve skutečnosti zabývá byznysem, ingeruje do dotací, pomáhá kamarádům ty dotace získat. Zabývá se konkrétními, jednotlivými, velikánskými zakázkami v různých státních a městských firmách a řeší věci, které politikovi opravdu nepřísluší.

Než se pustíme do podrobného rozboru všeho, co jste zjistili, můžeš popsat, jak důležité je, že se jedná právě o zápisky šéfa poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka? Jinými slovy, jakou roli pan Faltýnek hraje ve své straně, v české politice? O jak důležitého hráče jde?
Jaroslav Faltýnek byl celá léta dvojkou v ANO, a to ať už tím, že byl prvním místopředsedou, nebo tím, že byl takový ten poslanecký „whip“, neboli ten, kdo zajišťuje chod poslaneckého klubu – srdce každé politické strany. Ve chvíli, kdy poslanecký klub nefunguje, tak ta strana ve Sněmovně nemá šanci ničeho docílit. Andrej Babiš měl Jaroslava Faltýnka vždy jako svého nejbližšího spolupracovníka. A dnes je zajímavé, když se ptáte poslanců ANO, jaké postavení Jaroslav Faltýnek má, tak z jejich pohledu je to člověk, který spolupostavil, spoluzařídil a spoluřídil to jejich, jak říkají, protikorupční hnutí.

Takže skutečně je to člověk, bez něhož si tu stranu jako takovou nelze představit?
Doteď ne. A zjevně si to nedovede představit ani Andrej Babiš.

Pojďme se podrobněji zastavit u toho, co všechno ty poznámky ukazují. Vy píšete o tom, že odhalují, jak pan Faltýnek lobboval za dotace pro své známé, že ovlivňoval zakázky nebo dělal vlastní obchody, aby to nebylo vidět. Lze uvést nějaký konkrétní příklad, na němž by ta praxe se dala popsat a vysvětlit?
Konkrétních příkladů můžeme uvést celou řadu. Jedním z případů, který je dokonce na hraně trestního práva: je to příběh dotace, kterou Jaroslav Faltýnek pomohl získat svému kamarádovi a sousedovi Miroslavu Černoškovi. Bylo to v průběhu let 2016, 2017 a 2018. Miroslav Černošek je sportovní magnát, ústřední postava tenisového klubu v Prostějově, a stál za tím, že Prostějov dnes má tzv. olympijské centrum.

Právě na stavbu tohoto stadionu potřebovali získat státní dotace. Miroslav Černošek se potkal s Jaroslavem Faltýnkem. Podle jeho slov se potkávali opakovaně. A předal mu papír, na kterém popsal, které dotace potřebuje pohlídat. Ve skutečnosti byly tři, jedna byla zhruba 30 milionů, další dvě byly menší – 1,5 nebo dva miliony a zhruba tři čtvrtě milionu. Na tom papíře byly mimochodem ještě popsány další úkoly. Jeden z nich byl podrobný popis cesty Andreje Babiše do Prostějova – podle této cesty se nám podařilo datovat, kam to patří. Ta schůzka patřila do období, jež předcházelo tomu, než Miroslav Černošek tu dotaci skutečně získal. V čase se pak Miroslav Černošek se stavbou prostějovského olympijského centra dostal do finančních trablů. A Jaroslav Faltýnek požádal ministryni Valachovou, aby mu zařídila schůzku nebo aby se na tu dotaci podívala. Ona ho přesměrovala na svoji podřízenou. 

A tady už můžeme vycházet z informací, které nejsou v diáři Jaroslava Faltýnka, ale jsou v trestním spise, který je v tuto chvíli před soudem. To, co si teď říkáme, tedy není žádný nezákonný leak, protože ten spis leží u soudu. Jen bylo obtížné tuto tato zařadit bez vědomí toho, co vlastně člověk hledá. A já jsem prošel všechny odposlechy, které v tom spise před soudem leží. Z toho jsme sestavili harmonogram, co se odehrálo. Jaroslav Faltýnek volá ministryni Valachové, ta oslovuje svojí podřízenou Simonu Kratochvílovou, náměstkyni, která měla na starosti právě dotace. Simona Kratochvílová píše obratem během asi sedmi minut Jaroslavu Faltýnkovi.

Za pár dnů si domluvili schůzku.

Podle všeho se sešli ve Sněmovně a hned druhý den po schůzce Simona Kratochvílová přišla do bytu, kde se potkávala s Miroslavem Peltou, a tam mu referovala velmi podrobně o tom, co se na té schůzce událo. Popsala, že na ni Jaroslav Faltýnek, cituji, „ječel“, protože potřebovali dotaci do Prostějova, a tlačil ji k tomu, aby tu dotaci ministerstvo přidělilo.

Toto je tedy mechanismus, kterým Jaroslav Faltýnek do tohoto dotačního titulu zasáhl. Z mého pohledu fascinující na tom příběhu je, že Jaroslav Faltýnek teď vystoupil v Poslanecké Sněmovně a veřejně řekl, že za tu dotaci opravdu lobboval.

To se už dostáváme k tomu, co říkal Jaroslav Faltýnek minulý týden ve Sněmovně, kde vysvětloval svůj úhel pohledu. Připustil, že se o některé zmiňované zakázky zajímal. Ale popírá, že by je nějak ovlivňoval, což, jak zmiňuješ, vyvolává spoustu dalších otázek. Ale když pan poslanec mluví o tom, že to ze své pozice reprezentanta zvoleného občany musí dělat, musí se zajímat o věci veřejné, nemá tak trochu pravdu?
No samozřejmě, že nemá. On se o veřejné věci klidně může zajímat, ale v případě dotací je ten příběh přece jednoduchý. Dotace se vypisují podle nějakého dotačního titulu. Ten má svá pravidla. Existují nějaké podmínky, když je splníš, dotaci dostaneš. A je úplně jedno, jestli znáš nějakého pana Faltýnka, nebo ne. Protože ta pravidla prostě platí pro všechny stejně. Identicky to platí pro výběrová řízení. Výběrového řízení se může zúčastnit každý, a kdo dá nejlepší nabídku, vyhraje. Není žádný důvod, aby do toho jakýkoliv politik strkal nos. Ve chvíli, kdy ten politik, nota bene mocný politik, do toho nos strkat začne, tak tu věc samozřejmě vahou své politické funkce začne logicky nachylovat nějakým směrem. O dotacích pochopitelně rozhodují lidé – byť podle pravidel – ve výběrových komisích jsou také lidé, kteří se sice mají držet pravidel, jsou ovšem náchylní k tomu, že když tam přijde nějaký vlivný hráč, tak se mu často snaží vyhovět. Přesně na to ten politik musí být opatrný. To prostě nemá vůbec dělat. Za stejnou věc policie stíhá Miroslava Peltu a Miroslava Janstu.

Dá se tedy jednoznačně říct, že s ohledem na všechno, co jste zjistili, vyplývá podezření, že Jaroslav Faltýnek nestandardně využívá svého politického postavení ve vládním hnutí ANO?
Mám za to, že k tomu ty poznámky slouží. Podezření jsme totiž měli už dlouho. Teď už nemáme podezření, teď už máme jistotu, že to dělá. On se k tomu ostatně veřejně přiznává. Je na tom fascinující, že oni v tom nevidí problém. On přijde do Sněmovny, kde se přizná k tomu, že lobboval za dotaci, a všichni řeknou aha, tak jo, on je poslanec, tak to přece může. Nemůže, ale oni to nevědí.

Poslanec Faltýnek ale během svého vystoupení ve Sněmovně maloval také velký otazník týkající se toho, jak jste se v redakci Seznam zpráv k jeho zápiskům dostali – a asi se dalo čekat, že takový moment přijde. Samozřejmě vím, že jako investigativní novinář nebudeš prozrazovat svůj zdroj. Ale můžeš přiblížit okolnosti, za kterých jste se k těm materiálům dostali?
To mě pobavilo opravdu mimořádně. On v té Sněmovně říkal ještě jednu zajímavou věc, které si nikdo nevšiml. To je jen malá odbočka k tomu, jak jsme se k diáři dostali. Jaroslav Faltýnek tam citoval z otázek, které jsem mu poslal. V jedné z nich jsem se ptal na situaci, kdy si poznamenal, že ho jeho syn okradl. To byla původně věc, kterou jsem moc zveřejňovat nechtěl, protože jsem zkrátka nechtěl do toho tahat ještě děti. Ale ta otázka nebyla důležitá kvůli jeho dítěti, ale kvůli tomu, že Jaroslav Faltýnek měl mít doma milion korun. Neptal jsem se ho, jestli ho jeho syn opravdu okradl, ale na to, kde vzal milion v hotovosti. A ve Sněmovně sice pan Faltýnek tu otázku přečetl, ale pořád nám na ni neodpověděl. Pořád tedy nevíme, kde se u něj podle něj sebral milion v hotovosti, o který měl přijít dílem nějakých nešťastných rodinných peripetií. Ale to tam zapadlo, z nějakého důvodu si všichni řekli – aha, poslanci mívají milion korun v hotovosti doma, no tak asi jo. Co se týká toho deníku, to je samozřejmě zábavná argumentace a můj kolega Jiří Kubík to velmi trefně glosoval tím, že podle této logiky, když najdeš zakrvácený nůž po vraždě a odneseš ho, ukradl jsi vražednou zbraň, a jako důkaz ji tím pádem nemůžeš použít a nemůžeš se tím zabývat. Ale ten nůž je tím důkazem pořád. Stejně tak, jako deník Jaroslava Faltýnka je tím důkazem i bez ohledu na to, jak jsme ho získali. My jsme samozřejmě pro žádný deník nikde nelezli a Jaroslavu Faltýnkovi jsme ho nekradli. Jaroslav Faltýnek sám má asi 20 různých hypotéz, jak jsme se k němu dostali.

Z mého pohledu je klíčové, že nikdy nepopřel autenticitu jednotlivých věcí.

 K tomu jsem se chtěla dostat, protože jde o transparentnost a právě i o to, jestli jste si v tuto chvíli stoprocentně jisti, že ten deník je autentický. Takže jeho pravost nepopírá ani sám Jaroslav Faltýnek?
My jsme si jisti autenticitou a Jaroslav Faltýnek si jí je rovněž jist.

Jakou podobu ten diář nebo ty zápisky mají? Pan Faltýnek totiž ve Sněmovně tvrdil, že jde o ofocené materiály, ale na těch fotkách u vašich článků to tak úplně nevypadalo. Dá se to popsat? V audiu se to nedá ukázat…
Ten deník vypadá tak, jak ho ve Sněmovně Jaroslav Faltýnek ukázal.

Jsou to vesměs papíry formátu A4. Někdy jsou popsané odshora dolů písmem Jaroslava Faltýnka. Někdy jsou to papíry, které mu nosili různí lidé na různé schůzky, aby si pamatoval, co má dělat. To je třeba případ Černoškovy dotace. Tam mu dal Černošek úkol, Jaroslav Faltýnek si ten úkol vzal, poznamenal a vložil si ho do toho svého A4 diáře, který ve Sněmovně ukázal.

Dají se ty materiály nějak datovat? Zmiňoval jsi data soudních materiálů. Víme ale, z jaké doby jsou materiály, které jste získali?
Je to takový průřez. Začínají někdy v letech 2016, ale vedou nás až k velmi aktuálním příběhům. Jak se ukazuje, ovlivňování dotací a zakázek je práce náročná časově i na systematičnost. A Jaroslav Faltýnek v tomto pracovitý a systematický nepochybně byl.

V těch reakcích se ještě objevuje jedna otázka, a to otázka načasování. V tuto chvíli jsme půl roku před parlamentními volbami, které budou klíčové pro další osud České republiky. Neobáváte se, že byste se mohli stát terčem nařčení ze snahy o předvolební manipulaci? To je totiž jeden z argumentů, které mohou od příznivců hnutí ANO také zaznívat…
K tomuto mám dvě poznámky. Zaprvé: O ten příběh jsme se začali zajímat ve chvíli, kdy Jaroslav Faltýnek odešel z té prapodivné schůzky na Vyšehradě. Na poradě jsme se s kolegou Jiřím Kubíkem a dalšími, kteří zpracovávali detaily té vyšehradské schůzky, rozdělili s tím, že kolegové sledovali tu konkrétní schůzku a já jsem měl zkusit rozplést byznysový svět Jaroslava Faltýnka. Čili to vzniklo v návaznosti na jeho podivné chování. Mimochodem, kdyby v tom diáři nic problematického nebylo, tak nic neděláme. A druhá poznámka je stran toho načasování. Kdy je správná doba takové věci dělat? Buď je to půl roku před volbami, pak budou nějaké další volby, pak bude někde nějaký sjezd, budou se zase volit a bude to nevhodné. Já už jsem mnohokrát prosil politiky, aby nám napsali nějaký diář, kdy podle nich můžeme nepříjemné věci publikovat, aby jim to nebylo příliš nekomfortní. Zatím mi nikdo takový diář nedal. Ono se to nehodí nikdy. Samozřejmě. Pak zase se bude schvalovat nějaký zákon, my budeme zveřejňovat něco nepříjemného a jim se o tom zákonu bude špatně rozhodovat. Pořád se volí, pořád se něco děje.

Jak vypadaly reakce na politické scéně, které toto všechno vyvolalo? Premiér Andrej Babiš vám řekl, že chce po Jaroslavu Faltýnkovi vysvětlení. Jinak prý použije princip „padni komu padni“. Když se teď tedy díváš na to, co se od minulého týdne stalo – je to reálné, nasvědčuje něco tomu, že by pan Faltýnek mohl v hnutí ANO skončit a mohl by skončit na pozici hlavního muže, tedy předsedy poslaneckého klubu ANO?
To v tuto chvíli nedokážu odhadnout. Nejsme na konci celého příběhu, protože ještě v průběhu tohoto týdne budeme zveřejňovat další věci, které považujeme za mimořádně problematické. A myslím, že položí další otázky, respektive možná i některé odpovědi, proč to Jaroslav Faltýnek celé dělal. Nedokážu odhadnout, jak budou reagovat. Andrej Babiš se o té věci a o té kauze se dozvěděl den poté, co jsme Jaroslavu Faltýnkovi poslali těch pětadvacet otázek na celý první blok – to bylo asi před 14 dny, možná je to dokonce o něco déle.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Alžběta Jurčová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Janek Kroupa, Jaroslav Faltýnek, hnutí ANO