Ekonom Richard Hindls k rozpočtové bitvě: I jednotky miliard jsou peníze. Potřebujeme ale desítky
Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? A jak pokrýt rostoucí náklady státu? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí... odpovídá ekonom Richard Hindls.
Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu byl loňský deficit státního rozpočtu nižší díky nesystémovým krokům vlády. Kontroloři připomínají zejména příjmy z mimořádné daně z neočekávaných zisků a navýšení rozpočtové rezervy kvůli zářijovým povodním. Ministerstvo financí se stanoviskem NKÚ nesouhlasí a tvrdí, že obsahuje řadu nepřesností. „Situace je vážná a je dobře, že se o rozpočtu i díky zprávě NKÚ začne diskutovat vážně,“ říká ekonom Richard Hindls.
Tvrdé boje o rozpočet
Deficit se totiž pohybuje trvale mezi 250 až 300 miliardami korun ročně, což je podle ekonomů i přes konsolidační snahy v posledních letech mnoho. „Proto je dobře, že NKÚ otevřelo věc kolem rezerv a kolem toho, jak jsou čerpány rozpočtové prostředky na výdajové straně a kam potom přebytečné peníze šly. Konstrukci rozpočtu to může akorát posílit,“ věří emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun. Prioritou mají být výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Ministr financí Stanjura označuje návrh za sociálně únosný a investiční, opozice návrh kritizuje. „Opozice vždycky bude rozpočet ostřelovat ze všech možných stran a koalice si ho bude chválit. Výhrady budou mít i někteří členové koalice, až se začne o rozpočtu vyjednávat. Některé resorty jako školství, zdravotnictví nebo dopravní infrastruktura jsou podfinancované, navíc se blíží volby,“ míní ekonom.
Jak pokrýt rostoucí náklady státu?
Problém podle Hindlse taky je, že rozpočet bude po volbách pravděpodobně schvalovat jiný parlament. Boj se potáhne prakticky až do konce letošního roku, protože projednávání v parlamentu začne 1. říjnem v momentě, kdy vláda předloží rozpočet do sněmovny.
23:49
Výdaje, to nám jde. Ale daně nechceme mít dost vysoké, abychom si to mohli dopřát, říká Janský
Číst článek
Ve hře je samozřejmě i rozpočtové provizorium, zvlášť pokud by se politický establishment zásadně změnil. V tu chvíli by se to, co je dnes kritizováno opozicí, stalo předmětem rekonstrukce rozpočtu.
„Není ale potřeba z toho dělat drama. Rozpočtová provizoria sice nejsou dobře, ale bývají. Pokud netrvají déle než dva tři měsíce, tak se zas tak moc neděje. Rozpočtuje se jednou dvanáctinou v každém měsíci. Nesmějí se zahajovat velké investice, ale na volnoběh rozpočet jet může,“ vysvětluje ekonom.
Scénářů je tedy hodně, stejně jako otázek, jak pokrýt rostoucí náklady státu. „Vždycky tam musí být balanc mezi snižováním výdajů a zvyšováním příjmů. Klíčový je ekonomický růst, který se nám teď podařilo trochu rozpohybovat, ale i úspory v provozu státu, i když jde o jednotky miliard, jsou důležité. Potřebujeme desítky miliard, ale i jednotky miliard jsou peníze,“ uzavírá Richard Hindls.
