Ty by měly monitorovat prostor pro řidiče a stevardy a posílit jejich bezpečí. Mohly by prý v případě nehody sloužit i jako jeden z důkazů, jestli autobus jel povolenou rychlostí a podobně.

Úřad tyhle argumenty neuznal. Student Agency se proto chce obrátit se na soud.

„My s tím verdiktem nesouhlasíme, obrátíme se na soud. Domníváme se, že úřad na ochranu osobních údajů nás prostě nemůže omezovat v našich bezpečnostních opatřeních a v tom, co chceme dělat pro zvýšení bezpečnostních prvků v našich autobusech,“ potvrdil mluvčí Student Agency Aleš Ondrůj.

Kamery jako důkaz

„My máme kamery zabírající vnější okolí toho autobusu, třeba nástupní prostor nebo prostor pro zavazadla, kde je to důležité i s ohledem na to, aby nedošlo třeba k odcizení těch zavazadel. Máme také kamery, které zabírají silnici před tím autobusem…,“ vypočítává Ondrůj.

Ty ale úřadu tolik nevadí jako spíš kamery v prostoru u řidičů. „To je samozřejmě součást celého toho bezpečnostního systému a třeba právě řídící pult a ta část, kde je autobus řízen, když se nedejbože stane nějaký problém, nějaká nehoda, tak to je právě ta věc, která pak je součástí nějakého důkazního šetření,“ brání systém mluvčí Student Agency.

Řidiči a stewardky s tím prý byli seznámeni. Společnost je ujistila, že cílem není je sledovat při práci, ale pouze bezpečnost a snaha posílit argumentaci v případě možné diskuze s policií. „To je věc, která pak často pomůže tomu řidiči v šetření těch problémů,“ pokračuje Ondrůj.

Mohly by být všude

„Úřad posuzoval, jestli ten zásah do soukromí zaměstnanců je důvodný a přiměřený. Pokud by úřad přistoupil na to, že právě u řidiče autobusu je dobrý důvod při práci ho sledovat, znamenalo by to, že takový důvod by se našel prakticky u jakékoli profese,“ oponuje Václav Novák z občanského sdružení Iuridicum Remedium, které se zaměřuje právě i na ochranu soukromí.

„Práce řidiče autobusu v tomto ohledu není nijak výjimečná. Výsledkem by byla úplná rezignace na Zákoník práce, který jasně říká, že sledování zaměstnanců má být výjimka ze zvláštních důvodů,“ vysvětluje Novák.

Zmíněnému úřadu však ale například nevadí kamery, které zabírají vozovku před autobusem a zavazadlový prostor.

„Základní měřítka jsou důvodnost a přiměřenost. Důvodné nemůže být sledování pracovníka prostě proto, že chceme mít záznam, jak pracoval. Důvodem může být zvláštní povaha činnosti zaměstnavatele například zpracování cenností, peněz a podobně,“ osvětluje dále Novák.

„Co se přiměřenosti týče, znamená to, že při instalaci sledovacího systému musí být maximálně chráněno soukromí pracovníků. Cílem sledování tedy musí být opravdu zajištění bezpečnosti, ne nepřetržité nahrávání chování zaměstnance, následné vyhodnocování, zda se například v pracovní době nezdržel na pumpě, kde je to z nějakého důvodu nevhodné,“ dodává Václav Novák z občanského sdružení Iuridicum Remedium.

Jaroslav Beránek, Tomáš S. Šťástka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít