Prosazujeme demokratický socialismus. Lidé by mohli rozhodovat o firmě, kde pracují, říká Juřicová z Levice
Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Patnáctým hostem byla spolupředsedkyně strany Levice a volební lídryně strany v Moravskoslezském kraji Markéta Juřicová.
Přečetla jsem si, že prosazujete tzv. demokratický socialismus. Jaký je rozdíl mezi demokratickým socialismem a sociální demokracií?
Demokratický socialismus je systém, který by měl hlavně klást důraz na rozhodování lidí, pokud možno, co nejvíce zdola. To znamená třeba i na pracovištích, aby lidé, kteří někde pracují, mohli rozhodovat o tom, jak firma funguje, kam jdou peníze, které jsou vydělané jejich prací.
Takže ten demokratický socialismus je takové ještě více prohloubení demokracie. Kdežto sociální demokracie je jenom reforma toho, co je tady teď, což neříkám, že je špatně, ale my chceme zajít ještě dál.
Poslechněte si rozhovor se spolupředsedkyní strany Levice a volební lídryní strany v Moravskoslezském kraji Markétou Juřicovou
V demokratickém socialismu, a zřejmě jste to teď popsala, by mělo fungovat kolektivní vlastnictví výrobních prostředků a samospráva pracujících. Jak by ta samospráva pracujících měla vypadat?
Jedna z těch docela důležitých možností jsou například rady pracujících, kde by mohli být volení zástupci z různých pracovišť nebo různých odvětví. A mohli by rozhodovat o způsobu, ať už výroby, nebo toho, jak fungují ty různé podniky nebo ta různá odvětví.
Myslíme si, že tohle je důležité, protože v současné situaci, kdy je vedení firmy často úplně odtržené od každodenního fungování na pracovišti, tak ne vždycky to dobře reflektuje realitu, ať už pracujících, nebo i toho samotného chodu podniku.
Ale nemáme od toho odbory a kolektivní smlouvu?
Odbory jsou důležitý nástroj. Nicméně nemyslíme si, že by odbory v současnosti v České republice fungovaly zas tak úplně dobře. V odborech je také problém s hierarchií, kdy vedení odborů také často bývá dost odtržené od řadových členů. Chtěli bychom, aby ty návrhy a požadavky vycházely…
A není to problém těch řadových členů, koho si do vedení odborů zvolí?
Zas tak úplně ne, protože ona ta struktura je často velmi neprostupná. A také ne každý má chuť se na tom podílet třeba v té podobě, jak to funguje v současnosti.
Stížnosti na koalice budou priorita, rozhodnutí do voleb nelze slíbit, říká soudce Baxa
Číst článek
Víte, já v tomhle úplně nerozumím, proč by měli zaměstnanci spolurozhodovat o chodu podniku, pokud to bude soukromý podnik? Když si to představím úplně konkrétně, máme člověka, který založí firmu, dá do toho své peníze, svůj čas, své nervy a své know-how. Proč by pak měl rozhodovat někdo, kdo tohle do toho podniku nevložil a není jeho? Proč by měl spolurozhodovat o tom, kam se bude podnik ubírat?
Protože ti, kteří jsou v podniku zaměstnaní, pracují tam a podílí se na generování zisku podniku, vytváření toho bohatství, kteří jsou ruce toho podniku, tak ti právě zajišťují to, že člověk, který podnik vlastní, profituje z práce jiných.
Počkejte, ale oni za to dostávají zaplaceno.
Dostávají za to sice zaplaceno, ale mzdy nejsou v současné době v České republice ani zdaleka dostatečné na to, aby důstojně pokryly veškeré životní potřeby. Proto také pracujeme s konceptem minimální důstojné mzdy, která je vypočítávána odborníky na základě životních nákladů. A teď zrovna…
Daňové zvýhodnění
Ale pojďme se ještě vrátit k tomu spolurozhodování, protože tomu pořád nerozumím. Když se potom tomu podniku nepovede dobře, tak ti zaměstnanci ale nebudou mít ty dluhy, bude je mít majitel podniku a přitom nebude mít právo rozhodnout o fungování podniku tak, aby k dluhům nedošlo.
Pokud by ten podnik byl kolektivně vlastněný, tak tam by potom ten problém byl řešený trošičku jinak.
To mluvíme o nějakém družstevním vlastnictví nebo spoluvlastnictví, ale pokud to bude soukromá firma, tak i tam byste chtěli, aby zaměstnanci spolurozhodovali?
Určitě. A pokud možno, preferujeme co nejvíce podniků spíše buď převádět do družstevního vlastnictví, nebo podporovat to, aby vznikaly spíše družstevní podniky než ty soukromé.
Prezident Pavel chystá před volbami projev. Nebude ale radit, komu mají dát lidé hlas
Číst článek
Jak podporovat?
Chceme zavést například daňové zvýhodnění pro družstevní podniky, které by byly opravdu spoluvlastněny všemi zaměstnanci, kteří v podniku pracují, oproti soukromým podnikům, kteří jsou vlastněny jenom buď jedním vlastníkem, nebo určitou skupinou akcionářů.
Pamatuji si družstevní podnikání před rokem 1989. A musím říct, že to nebyla úplně úspěšná forma. Také víme, jak potom hodně třeba jednotných zemědělských družstev vypadalo. Jak byste zajistila, aby to teď bylo jinak?
Nevím, jestli jednotná zemědělská družstva jsou úplně nejlepším příkladem, protože za minulého režimu zároveň stát často fungoval v roli, jako dnes fungují právě majitelé podniků. Oficiálně se tomu říkalo socialismus nebo družstevní podniky, ale ve skutečnosti to byl stát, který byl kapitalista.
A jak byste zajistila, aby to teď nebylo takhle?
Prosazujeme komplexní změny celého systému. Je to určitě dlouhá cesta, to je potřeba si říct na začátek. V současnosti samozřejmě také fungují některé podniky už jako družstevní, ne všude to funguje dokonale, ale my chceme právě zajistit, ať už různými regulacemi, nebo úpravou daňového systému, aby to fungovalo co nejlépe.
Možný koaliční partner?
Které ze stran, které jsou teď ve Sněmovně nebo se blíží vstupu do Sněmovny, byste si dovedli představit jako svého koaličního partnera, pokud byste se dostali do Sněmovny?
To je docela zajímavá otázka, protože ze stran, které teď vychází v průzkumech nad pět procent, tak tam úplně moc možností pro koalici nevidíme. Usilovali jsme o spolupráci se Stranou zelených, ale ti teď kandidují na kandidátce Pirátů.
Konečná si řekla o dvojciferný výsledek. Stačilo! se ale upíná ke starším datům, v novějších mají 5,5 procenta
Číst článek
Piráti by pro vás nebyli možný koaliční partner?
Piráti by pro nás nebyli možný koaliční partner, zejména kvůli přístupu ke genocidě v Gaze a k Palestině. Tohle je pro nás problematická otázka. Samozřejmě, pokud by Piráti přehodnotili svůj postoj, tak jsme ochotni se o tom bavit, ale v současné situaci to moc nevidíme.
Z Pirátů byli vyloučeni nebo odejiti jejich levicoví členové, což tu stranu posunulo dost doprava, a to pro nás není úplně přijatelné.
Pak je tu hnutí Stačilo!, které deklarovalo, že se pokouší spojit strany, které si říkají levicové. Vy jste do Stačilo! nevstoupili. Proč?
Měli jsme o tom ve straně dlouhé debaty. Měli jsme i celostranické referendum, které rozhodlo o tom, že se Stačilo! se nepůjde. A to zejména z toho důvodu, že Stačilo! prosazuje v zásadě hodně konzervativní témata.
Část jejich programu je vyloženě v rozporu s jakýmikoli lidskými právy a demokracií, ať se bavíme třeba o přístupu k migraci. Máme také problém s jejich odporem k zelené politice a Green Dealu.
Jsme strana, která si zakládá na humanistické tradici a dodržování lidských práv. A pokud nějaká strana tvrdí, že chce ať už zavírat hranice a posílat migranty zpátky, nebo její představitelé tvrdí, že by omezovali práva například trans lidí nebo sexuálních menšin. Tak to je pro nás nepřijatelné.
O invazi na Ukrajinu
Přečetla jsem si ve vašem programu, že odmítáte politiku militarizace a další neodůvodněné navyšování výdajů na zbrojení. Válka na Ukrajině a teď z poslední doby ruské drony nad Polskem neodůvodňují navyšování výdajů na armádu?
Samozřejmě odsuzujeme ruskou invazi na Ukrajinu, to je potřeba říct na začátek. Byli jsme první, kdo protestoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Nicméně přesto, že uznáváme právo na sebeobranu napadených států, tak si nemyslíme, že to je úplně důvod pro závody ve zbrojení, neustálou militarizaci a navyšování zbrojení.
Naopak vidíme, že invaze na Ukrajinu byla obrovským selháním současného blokového uspořádání světa, kdy jsou určité imperialistické státy, které usilují o rozšíření svého vlivu na ty ostatní státy a soupeří spolu pomocí násilí.
Když se zeptám konkrétně, píšete také, že státy Evropské unie se musí vymanit z vojenské závislosti na Spojených státech, což teď mimochodem říká i americký prezident Donald Trump, tak kolik procent HDP Česka by mělo jít třeba v příštím rozpočtu na obranu? Podle současného návrhu to má být 2,3 procenta HDP.
Určitě prosazujeme, aby se výdaje na obranu spíše snižovaly.
3:22
Nejen labubu či křovinořezy. V letošní kampani jsou ve velkém zapojení influenceři i umělá inteligence
Číst článek
Konkrétně teď je to třeba dvě procenta HDP. Takže ještě méně?
Určitě ještě méně.
Jak se pak chcete vymanit z vojenské závislosti na Spojených státech?
Jsme zastánci toho, že by se měly problémy řešit diplomaticky na mezinárodní úrovni. Chceme, aby se co nejdříve iniciovaly debaty o odzbrojení na mezinárodní úrovni. A aby se začal budovat úplně nový systém mezinárodní bezpečnosti, který není založený na blokovém uspořádání mezi Východem a Západem.
Máte pocit, že Rusko je teď ochotné k nějakým rozhovorům?
To ale není ochotná celá řada jiných států. Spojené státy by určitě také nebyly ochotné, stejně jako Čína.
Spojené státy se snaží iniciovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Iniciovat, ale záleží, jakým způsobem. Když se podíváme na Trumpa, tak ten by byl nejradši, kdyby si s Ruskem nějakým způsobem rozdělil sféry vlivu. A nezáleží mu až tak na těch občanech.
Vy byste tedy vyjednávali. A pokud by to vyjednávání selhalo, tak po tom, co?
Tak to není úplně otázka pro nás, protože my chceme úplnou změnu toho systému. My nechceme, aby tady byly soupeřící bloky.
Median: ANO by ve volbách do Sněmovny mělo těsně nad 30 procent. Stačilo! dotahuje STAN
Číst článek
Ale vy budete sedět v Parlamentu České republiky a tak můžete dělat jenom to, co se týká České republiky. A pokud nás bude někdo ohrožovat a nebude s námi chtít o tom vyjednávat, tak potřebujeme silnou armádu, nebo nepotřebujeme?
Pokud nás bude někdo ohrožovat, tak souhlasím s tím, že není úplně dobré vyloženě kapitulovat. Ale říkám, nemyslím si, že je řešením předhánět se ve zbrojení. Musíme hlavně dělat všechno pro to, abychom předcházeli této variantě.
Jaké další hrozby, tedy kromě Ruska, o kterém jste mluvila, vnímáte pro naši republiku?
Pro naši republiku? Úplně bych to neformulovala jako hrozby v podobě nějakých konkrétních států, spíše bych se zaměřila na to celkové uspořádání světa, které funguje tak, že si ti nejsilnější rozdělují sféry vlivu nebo o ně bojují za pomocí zbraní. Takže pro nás je problém ten systém, který takhle funguje. Je pro nás problém celková militarizace, která probíhá nejenom u nás, ale i v samotném Rusku i v dalších zemích. Je pro nás problém, že…
To už jste říkala. Chápu, že z toho, co mi říkáte, byste ale museli změnit světový systém. A váš demokratický socialismus funguje v některé zemi ve smyslu, že tahle strana je u vlády?
Demokratický socialismus v žádné zemi nefunguje, stejně jako v žádné zemi ještě nikdy nebyl. Snažíme se o něco úplně nového.
Rozhovor s lídrem
Předvolební sérii 26 rozhovorů uslyšíte na Radiožurnálu a na webu iROZHLAS.cz najdete jejich přepis. Lídři kandidujících stran a hnutí v nich představí programové priority, názorové postoje a vize. Rozhovory vysíláme od 8. do 24. září ve všední dny v časech 14.00 a 14.15 na Radiožurnálu a Plusu, na webu iROZHLAS.cz pak najdete jejich přepisy pod klíčovým slovem: Rozhovor s lídrem 2025.
