Tajemství Lánské obory:
podívejte se do míst,
kam je veřejnosti vstup zapovězen

Masarykův kámen, starobylé duby, unikátní ptactvo, vodní nádrž Klíčava a nově i jelen Standa. Co všechno ukrývá prezidentská obora v Lánech? Server iROZHLAS.cz přináší fotoreportáž z míst, kam se veřejnost běžně nedostane.

Tři tisíce hektarů uzavřené plochy, která slouží především k rekreaci prezidenta republiky. To je ve zkratce Lánská obora, která leží ve Středočeském kraji poblíž zámku Lány, letního sídla hlavy státu. Nabízí přes tisíc kusů zvěře, mimo jiné jeleny lesní, jeleny sika, muflony či daňky. Vedle toho zde žije unikátní hmyz, rostliny i ptáci – hnízdí zde třeba čáp černý nebo orel mořský.

Jelen Standa ze Šumavy

Ovšem nejnovějším přírůstkem je jelen Standa ze šumavské Kvildy, kterému po napadení turisty hrozilo utracení. Stěhování mu vyjednal u prezidenta Miloše Zemana ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. V oboře je jelen od konce března - čekalo se na to, až shodí paroží a mohl se tak lépe socializovat.

Dosud ale byl Standa stranou v aklimatizační obůrce, mezi ostatní zvířata měl být vypuštěn minulý týden. Příjezd do obory pro jelena podle Miloše Baláka z Lesní správy Lány znamená výrazné rozšíření životního prostoru.

„Na Šumavě žil asi v osmihektarové obůrce, teď se dostává do obory, která má tři tisíce hektarů. Je to pro něj prakticky návrat do volné přírody,“ říká serveru iROZHLAS.cz.

Starobylý Dub dohody

V oboře na Červené mýti stojí už 380 let, dnes z něj zbylo ale jen torzo s dvěma původními větvemi. A proč se mu říká Dub dohody? Za první republiky u starobylého stromu Tomáš Garrigue Masaryk s rumunskými a jugoslávskými státníky podepsal vojensko-politický pakt, tzv. Malou dohodu. Šlo o jeden z prvních dokumentů tehdejšího Československa.

„Seděli na dekách přímo pod dubem. Ten je i symbolem toho, že Lánská obora je dodnes využívána k politickým jednáním,“ líčí Balák, která se o oboru stará.

Jednání ale v současnosti probíhají spíše v nedalekém prezidentském domku, naposledy v něm třeba podle Baláka zasedly v rámci povolebního vyjednávání expertní týmy. Ale zpátky ke stromům…

Lánskou oboru tvoří kvůli chovu zvěře z 85 procent listnáče – hlavně duby a buky. Stejně jako Dub dohody jsou některé z nich staré až 400 let a zbyla z nich jen torza. Stromy v oboře se totiž nechávají dožít – když tam strom spadne, nechá se zetlít.

Mizející kámen

Poblíž cesty, kterou jezdil Tomáš Garrigue Masaryk rád na koni a později kočárem, stojí tzv. Masarykův kámen. Umístěn sem byl v roce 1935 na památku, když TGM kvůli zdravotním problémům skončil ve funkci prezidenta.

S příchodem nacistů se musela z pamětního kamene odstranit cedulka s Masarykovým jménem. Po komunistickém převratu kámen zmizel úplně – zakopán byl poblíž v lese do jámy. Na své místo se vrátil až v roce 1998.

Štědrovečerní kapr

Zatímco Tomáš Garrigue Masaryk Lánskou oboru využíval především k lovu a projížďkám na koni, Antonín Novotný sem chodil hrát karty a rybařit. A že si mohl vybrat. V oboře leží množství rybníků, protékají tudy také dva potoky a nachází se zde i vodní nádrž Klíčava, která zásobuje pitnou vodou celé Kladensko.

V rybnících se podle šéfa obory Baláka chovají hlavně kapři. Někteří z nich pak končí na štědrovečerní tabuli prezidenta Miloše Zemana. „Nedovedu si představit, že by to bylo jinak,“ říká k tomu.

Prezident Miloš Zeman podle Baláka oboru pravidelně navštěvuje – vedle pravidelných zasedání expertních týmů ji využívá podle jeho slov i k relaxaci. „Buď za účelem procházek, nebo zde studuje materiály. Je vidět, že je velmi přírodní člověk. Dokáže zde strávit celé odpoledne,“ popsal šéf obory.

Lánská obora dále ukrývá třeba rozvaliny středověkého hradu Jivno nebo tzv. Zajícův dub, na němž údajně rytíř Zajíc nechal pověsit ty nejhorší lapky prchající po prohře Jindřicha Korutanského z Prahy do Bavor.

„Tím pádem by tomu dubu muselo být asi 800 let. My ale víme, že je starý jen asi 400 let, takže je to skutečně jen pověst,“ pokračoval Balák. Ve své knize Mezi proudy ji zaznamenal Alois Jirásek.

Vstup do obory zakázán

Obora v Lánech je uzavřená od roku 1921, kdy se stala součástí letního sídla prezidenta. Za první republiky však byla podle Baláka alespoň průchozí. „Když přešla obora do majetku Československého státu, tak byla uzavřená až na jednu cestu, která byla spojnicí mezi obcí Lány a Sýkořice, později ale byla zcela uzavřena v souladu s platnou legislativou,“ popsal Balák.

Do obory je zákaz vstupu podle něho ale i z jiných důvodů. „V poslední době zde byly popsány dva nové druhy bezobratlých, společenstva rostlin, která se jinde nevyskytují. Obora je také součástí chráněné oblasti Křivoklátsko, je to evropsky významná lokalita, vyhlášená ptačí oblast. Takže potenciál obory není jen v reprezentaci České republiky, ale je zde i zachováno přírodní bohatství v maximálně neporušeném stavu,“ doplnil šéf obory.

Kristýna Novotná a Michaela Danelová