Lidové tradice na druhý svátek vánoční: na svatého Štěpána by na stole neměla chybět pernatá drůbež
Svátkem svatého Štěpána vrcholí Vánoce. I s tímto dnem jsou spojené některé lidové tradice. Děti chodily koledovat, chasa mohla odejít ze služby a na světcovu počest se pekla pernatá drůbež.
Svatý Štěpán byl prvním dnem Vánoc, který nebyl až tak obřadný. Naopak, nevadilo trochu rozpustilosti. „Protože na koledu vyrážely děti i chasa nebo chudší rodiny, pro které byla odměna za koledování vítaným zpestřením jídelníčku,“ říká etnoložka Ilona Vojancová.
O lidových zvycích spojených se svátkem svatého Štěpána si více poslechněte v reportáži Naděždy Hávové.
Také se říká, že „na Štěpána není pána“. „Na svatého Štěpána mohla chasa měnit službu. Mohli, dnes bychom řekli, bez udání důvodu odcházet k jinému hospodáři,“ dodává Vojancová. Chasa ale neodcházela s prázdnou. Dostávala nějakou výslužku, často vánočku, drobný peníz nebo nějaké oblečení.
Kdo ale byl svatý Štěpán? Byl to řecky mluvící Žid, který se obrátil na křesťanství. O vzkříšení Ježíše Krista kázal tak horlivě, že se znelíbil židovské veleradě. Proto ho nechala zatknout a Štěpán byl kolem roku 35 našeho letopočtu ukamenován.
„Ukamenování byl liturgický nebo rituální úkon. Kamenovalo se podle určitých předpisů a nakonec toho člověka skutečně ubili k smrti,“ vysvětluje římskokatolický kněz Zdeněk Jančařík.
Co říkají lidové tradice? Na Boží hod se nemá stlát postel ani věšet prádlo
Číst článek
Dříve lidé vzývali svatého Štěpána, když je bolela hlava. Je také patronem koní. Bývá zobrazován s kameny a palmovou ratolestí.
