Bývalý prorektor Kovář se dopustil plagiátorství, potvrdila etická komise Univerzity Karlovy
Bývalý prorektor Martin Kovář publikoval opsané texty. Stanovisko etické komise filozofické fakulty potvrdila v pátek také etická komise Univerzity Karlovy v Praze. Rozsah jeho opisování označila komise za významný. Vyplývá to ze stanoviska komise, které univerzita zveřejnila na svém facebooku.
„Komise došla k závěru, že na řadě míst mají zkoumané texty charakter nápodoby cizího díla bez dostatečné identifikace zdroje, ze kterého bylo přejímáno. To naplňuje znaky plagiátorství v širším smyslu slova,“ uvedla celouniverzitní komise ve svém stanovisku.
„Komise dospěla k závěru, že podobnost mezi zkoumanými díly a knihou Barryho Cowarda naplňuje znaky plagiarismu v širším smyslu slova. Knihy nejsou in extenso opsané, ale některé jejich pasáže včetně poznámkového aparátu vykazují významnou shodu, a to jak v detailu, tak ve struktuře argumentace. Byly nepochybně přejaty, aniž by to bylo uspokojivým způsobem deklarováno. To je z hlediska etiky vědecké práce nepřijatelné. Jedná se přebírání výsledků cizí tvůrčí činnosti, cizího pracovního postupu, který se však v publikaci jeví jako práce vlastní.“
Etická komise UK
„Jedná se o využívání výsledků cizí tvůrčí práce ve vlastním textu, který se však prezentuje jako text původní. Dochází k tomu v rozsahu, který komise hodnotí jako významný. Není podstatné, zda se tak stalo z nedbalosti nebo z úmyslu. Došlo k porušení obecně platných principů etiky vědecké práce,“ dodala komise.
Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima uvedl, že verdikt komise respektuje.
„Platí, že jakékoliv formy plagiování a podvádění považuji za nepřijatelné a nepřípustné,“ uvedl Zima.
„Profesor Martin Kovář vyvodil osobní odpovědnost hned na začátku své kauzy, když se v prosinci minulého roku vzdal funkce prorektora a rovněž ukončil pracovní poměr na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,“ doplnil rektor.
Profesor Martin Kovář už před časem uvedl, že své obvinění z plagiátorství považuje za neetické. Podobnosti v textech zdůvodnil tím, že se danému tématu věnuje jen několik relevantních historiků.
Bývalý prorektor Kovář se dopustil plagiátorství, rozhodla etická komise filozofické fakulty
Číst článek
Etická komise Filozofické fakulty Univerzity Karlovy minulý týden uvedla, že Kovář opisoval rozsáhlé pasáže textů v knihách i studiích, které vznikaly v letech 1998 až 2018. Způsob, jakým Kovář své publikace připravoval, označila za nepřijatelný a neomluvitelný.
Bývalý prorektor pak podle fakultní komise získal neoprávněně své tituly docenta a profesora, a jejich udělení by se dalo napadnout, uvedli zástupci komise.
Podle prorektora UK a právníka Aleše Gerlocha je nicméně odejmutí titulů Kovářovi nepravděpodobné, protože to zákon neumožňuje.
Upozornění tří doktorandů
Na možné akademikovo opisování upozornili loni tři doktorandi. Marek Jandák, Tomáš Konečný a Ondřej Crhák vypracovali pro univerzitní orgány analýzu, ve které se snaží plagiátorství prokázat.
Kovářovy texty vykazují podle nich shody s prací anglicky píšícího historika Barryho Cowarda začátkem loňského prosince.
Ta možnost není zakotvená v zákoně, říká Gerloch o odebírání titulů bývalého prorektora Kováře
Číst článek
A podle doktorandů opisoval nejméně ve třech svých textech, a to v knihách Anglie posledních Stuartovců (1998), Stuartovská Anglie (2002) a v předloňském článku Jakub I. Stuart.
Kauza vyvolala ještě před rozhodnutím fakultní komise odbornou při o tom, jak posuzovat případné plagiáty.
Dva významní čeští historici, Robert Kvaček a Jaroslav Pánek, totiž na žádost rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy vypracovali posudky, podle kterých se Kovář plagiátorství nedopustil.
Připustili nicméně, že mohl výrazněji formulovat vazbu svého textu na anglickou literaturu. Proti jejich vyjádření se ohradilo několik desítek jiných historiků.
V prohlášení uvedli, že bez ohledu na výsledné posouzení případu může takový postoj ohrozit principy české historické vědy, protože vyvrací nutnost dodržování základních pravidel vědecké práce.
MARTIN KOVÁŘ
Český historik působící na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který patnáct let vedl. Odborně se zabývá především raně novověkými dějinami se zaměřením na dějiny Velké Británie. V prosinci 2018 rezignoval na funkci prorektora a ke konci roku odešel i z fakulty.
