‚Hospodárné? Ani omylem.‘ Veslařský svaz dal areál svému spolku, pak si ho za státní miliony pronajal
- Český veslařský svaz zaplatil zhruba pět milionů korun ze státní dotace za to, že si pronajal areál, který předtím bezplatně daroval svému spolku.
- Zjistil to Radiožurnál z vyúčtování dotace 37 milionů, kterou svaz dostal na pořádání týdenního mistrovství světa ve veslování v Račicích v roce 2022.
- Oslovení odborníci to označili za plýtvání veřejnými penězi. Bývalé ani současné vedení svazu využití dotace nevysvětlilo. Ve výroční zprávě za rok 2022 svaz uvedl, že na dotované akci vydělal.
- Svaz tehdy vedl Ondřej Šebek. Právě on nyní řídí Národní sportovní agenturu (NSA), která dotaci prověřila a nezjistila pochybení.
Když v roce 2022 Český veslařský svaz (ČVS) pořádal mistrovství světa na závodním kanále v Račicích na Litoměřicku, získal na to od státu dotaci celkem 37 milionů korun. Z toho pět milionů dal za pronájem areálu, vodního kanálu, parkoviště a dalších ploch pro zázemí sportovců a diváků.
Dotace na MS Račice 2022
- Český veslařský svaz (ČVS) dostal na uspořádání MS Račice v roce 2022 od státu dotaci 37 milionů korun.
- V souvislosti s akcí ale svaz dostával státní příspěvky už dříve, od roku 2018 to bylo celkem 45 milionů.
- Navíc dostal kvůli šampionátu od ministerstva školství dalších 10 milionů korun na opravu startovacích bloků.
- Dotaci svaz použil například na pronájem veslařského areálu v Račicích. Většinu areálu přitom svaz dříve vlastnil a v roce 2015 ji bezplatně daroval spolku Národní olympijské centrum vodních sportů, který krátce před tím založil. Právě od svého spolku si pak svaz areál za pět milionů z veřejných peněz pronajal.
- Svaz ve své výroční zprávě za rok 2022 píše, že se jemu i jeho spolku pořádání šampionátu finančně vyplatilo. A že hospodaření svazu i díky tomu skončilo v zisku 9,5 milionu korun.
Jenže, jak Radiožurnál zjistil, většinu areálu v minulosti vlastnil právě veslařský svaz. Svůj majetek ale svaz zdarma převedl na spolek, který založil a ovládal. A od něho si pak závodiště za veřejné peníze pronajal.
„To je přinejmenším neetické chování,“ komentuje to ekonom a odborník na dotace Marek Pavlík z Katedry veřejné ekonomie Masarykovy univerzity v Brně. „A řekl bych, že to už porušuje zásady hospodárnosti a účelnosti vynakládaných veřejných prostředků. Koneckonců i v dotačních smlouvách se zpravidla zmiňuje požadavek hospodárnosti a účelnosti využití těch peněz a tady nemůže být ta podmínka splněna ani omylem,“ říká.
Převody majetku mezi spolky jsou podle něj sice pochopitelnou snahou oddělit sportovní činnost a provoz areálu. „Nicméně v tomto případě by spolek, který majetek převedl zdarma, měl mít pronájem rovněž zdarma, zatímco jiné subjekty by si majetek pronajímaly za běžné ceny,“ míní Pavlík.
„Jasně že to není hospodárné,“ reagoval i Filip Neusser, bývalý předseda Národní sportovní agentury, která rozděluje státní dotace mezi sportovní svazy. „To je účelové vyvádění státních peněz do jiných zdrojů. Je to úplně přesná kopie toho, co se tady dělalo v minulosti, že si sportovní svazy budovaly akciové společnosti nebo spolky, aby mohly vyvádět nebo aspoň, jak oni říkají, ušetřit peníze a nebyly kontrolované,“ prohlásil.
Péče o areál
Spolek Národní olympijské centrum vodních sportů (NOCVS) vznikl v roce 2014, založil ho veslařský svaz, svaz kanoistů a Český olympijský výbor. V březnu 2015 pak veslařský svaz daroval spolku svůj majetek v račickém areálu, včetně vodního kanálu, okolních pozemků a budov, v tehdejší hodnotě přes 137 milionů korun. Vyplývá to z darovací smlouvy, kterou Radiožurnál získal.
Antimonopolní úřad potvrdil veslařům pokutu za nákup lodí, svaz chce peníze dostat zpět
Číst článek
Veslařský svaz a centrum vodních sportů jsou velmi úzce spojené. Nejen že oba spolky sídlí na stejné adrese v pražském Břevnově, spjaté byly i personálně. Třeba dlouholetý předseda svazu Dušan Macháček byl zároveň předsedou i centra, a když svaz v roce 2015 převáděl areál na centrum vodních sportů, Macháček podepsal smlouvu za dárce i obdarované.
Když v roce 2022 svaz pořádal v Račicích mistrovství světa ve veslování, areál si od svého spolku pronajal. Jenže proč si ho nepronajal zdarma, když předtím svůj majetek spolku daroval? A proč na pronájem využil veřejné peníze? Je to hospodárné využívání peněz státu?
Současný předseda veslařského svazu Michal Kurfirst na to neodpověděl, ačkoli otázky dostal už loni v listopadu. Místo toho uvedl, že o vzniku centra vodních sportů rozhodlo ministerstvo školství v roce 2014.
„Areál tedy od té doby ČVS nepatří a pronajímají si ho i další sportovní svazy a jiné subjekty. Péče o areál není náplní činnosti ČVS, ČVS není jeho majitelem již deset let. Toto majetkové řešení vyplývá z politiky státu a jeho způsobu financování klíčových sportovních zařízení,“ napsal.
Proč tolik?
Na opakovaný dotaz Radiožurnálu, proč ale svaz nevyužívá areál od „svého“ spolku zdarma, když mu ho předtím bezplatně daroval, už Kurfirst nereagoval. Kurfirst přitom není jen předsedou svazu, dlouhodobě se angažuje i v orgánech centra vodních sportů, v současné době je členem jeho výkonného výboru.
Český veslařský svaz si kvůli spornému nákupu lodí nechá udělat audit. Zaměří se na využití dotací
Číst článek
A pokud Kurfirst zmiňuje péči o areál – Národní olympijské centrum vodních sportů získalo za pronájem areálu pro mistrovství světa celkem pět milionů, podle účetní závěrky ale ten rok investovalo do údržby a oprav 1,8 milionu. Novější zpráva ve sbírce listin není.
Nejasnosti navíc panují i kolem částky na pronájem. Radiožurnál získal příkazní smlouvu, kterou v roce 2018 uzavřel svaz s centrem na pořádání závodů, testů a výcvikových táborů.
V ní se píše, že pronájem areálu včetně uskladnění minimálně 400 lodí, společné prostory a zázemí pro závodníky stojí při pořádání domácích mistrovských závodů přesně 53 850 korun za den. Pro mistrovství světa v Račicích 2022 získal svaz od státu dotaci jen na pronájem areálu 2,7 milionu, tedy v přepočtu 381 tisíc za den. A další plochy – třeba na parkování, manipulaci s pontony, pro stany výprav a zázemí – se pronajaly zvlášť za další více než dva miliony.
Proč byl pronájem na světový šampionát o tolik dražší než při jiných soutěžích, Kurfirst neodpověděl.
Exšéf svazu řídí dotační úřad
V době pořádání šampionátu v roce 2022 byl předsedou veslařského svazu Ondřej Šebek. Celá akce byla podle něj „velmi úspěšná a profesionálně uspořádaná“, na dotazy Radiožurnálu ale odpovědět odmítl s tím, že v čele svazu už není.
Právě Šebek nyní řídí Národní sportovní agenturu, která veslařskému svazu poskytla na pořádání mistrovství světa v Račicích zmíněnou dotaci 37 milionů korun. Šebek odkazuje na to, že agentura využití dotace zkontrolovala a nenašla chyby. Zároveň odmítá, že by mohl být ve střetu zájmů jako šéf agentury, která zkontrolovala dotaci svazu, jemuž před tím předsedal. Zdůraznil, že do kontroly nijak nezasahoval.
„O kontrole nerozhoduji já z pozice předsedy NSA, ale je plně v kompetenci úřadu a jeho zaměstnanců. Do těchto procesů ze své pozice nemůže předseda NSA nijak zasahovat a ani tak nečiním,“ ujišťoval.
Jak úřad rok a půl odmítal dát vyúčtování dotace, která se týkala jeho předsedy
- Od srpna 2023 Radiožurnál žádal Národní sportovní agenturu (NSA) o vyúčtování státní dotace 37 milionů korun, kterou NSA poslala Českému veslařskému svazu na pořádání mistrovství světa ve veslování v roce 2022.
- Radiožurnál poslal postupně šest žádostí podle informačního zákona. NSA žádosti odmítala, ignorovala zákonné lhůty a reagovala až na příkaz nadřízeného úřadu. Kompletní údaje dodnes neposkytla.
VÍCE ČTĚTE ZDE:
Kontrola sice skutečně skončila výsledkem, že „nebylo zjištěno pochybení“, jenže podle Protokolu o kontrole, který Radiožurnál získal, kontroloři pronájmy důsledně neřešili. K detailní revizi si vybrali jen zlomek účtů z celkové dotace a pronájmy areálu mezi nimi nebyly.
Radiožurnál žádal o vyúčtování veslařské dotace od srpna 2023.
Agentura žádosti zaslané podle informačního zákona odmítala, prodlužovala nebo ignorovala lhůty a na podaný rozklad reagoval její předseda Šebek až na příkaz nadřízeného úřadu. Agentura nakonec poslala data, ale bez názvů firem a jmen lidí, u nichž veřejné peníze skončily.
Radiožurnál oslovil i Dušana Macháčka, který v roce 2022, kdy stát vyplatil dotaci na pořádáním šampionátu v Račicích, šéfoval centru vodních sportů. Žádost o rozhovor ale odmítl. „Nemám vám k tomu co říct, prostě nemám, z mnoha důvodů. Já už nejsem povolaný k tomu ani nic vysvětlovat,“ řekl a odkazoval na to, že od listopadu 2023 už není předsedou centra.
„Nehledejte v tom nějaké jinotaje, já už ani už vlastně nemám právo o něčem takovém mluvit, protože už nejsem ve strukturách, čili opravdu vám k tomu nemám co říct,“ dodal.
Veslaři: Zisk 9,5 milionu
Podobně reagoval jeho předchůdce v čele svazu a zakladatel Národního olympijského centra vodních sportů Jiří Kejval. „K daným tématům vám nemám co říci, o využití dotace na pořádání MS Račice 2022 nemám přehled a ani k dalším oblastem nemám fundované a konkrétní informace,“ poslal v SMS.
Veslařský svaz kupoval lodě přes prostředníka a dráž. Za diskriminaci dostal milionovou sankci
Číst článek
A dlouholetý svazový místopředseda pro ekonomiku Petr Hlídek na zaslané dotazy nereagoval vůbec. Právě on ve výroční zprávě za rok 2022 hodnotil šampionát jako úspěšnou akci, na které svaz i jeho spolek vydělaly. „Skončila v kladných číslech i z ekonomického hlediska. Z výnosu mistrovství světa plynuly další finanční zdroje jak Českému veslařskému svazu, tak i Národnímu olympijskému centru vodních sportů,“ sdělil.
A komentoval i čerpání dotace. „Lze konstatovat, že Českému veslařskému svazu se úspěšně daří získat a následně čerpat z dotačních programů NSA. Pořádání MS 2022 bylo úspěchem jak pořadatelským, tak i finančním, což se projevilo ve výsledku hospodaření ČVS za rok 2022. V roce 2022 skončilo hospodaření ČVS po zdanění ziskem ve výši 9 496 305,10 Kč,“ uvedl Hlídek ve výroční zprávě veslařského svazu.
