Průměrná doba rozhodování nejvyšší instance o dovoláních v trestních věcech činí 40 dní, většinu jich odmítá. Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek ani přímý vliv na výkon trestu. Nejvyšší soud může verdikt zrušit a vrátit případ k novému projednání, případně může rozhodnout sám.

Obhájce Richard Špíšek dokončil Dahlgrenovo dovolání v polovině srpna. Navrhuje v něm, aby Američan místo výkonu trestu zamířil do zabezpečovací detence, a to zvláště s ohledem na jeho psychický stav, případně aby dostal mírnější trest vězení. Dovolání tak nepolemizuje s rozhodnutím o vině.

„Chceme, aby byl klient umístěn nikoli do výkonu trestu, ale přímo do zabezpečovací detence, případně aby mu byl uložen mírnější trest než trest doživotí," řekl v srpnu Špíšek.

O zabezpečovací detenci hovoří i prvotní rozsudek krajského soudu nad Dahlgrenem, ovšem až po odpykání trestu odnětí svobody, což je v Američanově případě doživotí. Podle Špíška existuje možnost rozhodnout o vině, upustit od potrestání a poté rozhodnout o uložení zabezpečovací detence.

Oporu pro takové rozhodnutí podle advokáta představují i posudky českých znalců, podle kterých má Dahlgren poruchu osobnosti, nikoliv ale duševní chorobu. Psychické onemocnění naopak shledali u Dahlgrena američtí odborníci.

Dahlgren v květnu 2013 zabil v Brně-Ivanovicích všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Poté odjel do Rakouska, kde nasedl do letadla mířícího do USA. Mladík byl 23. května zadržen na letišti ve Washingtonu na základě zatykače vydaného českými orgány. Americké soudy poté rozhodly o jeho vydání do České republiky.

Podané dovolání znamená pro Dahlgrena odklad případné žádosti o vydání k výkonu trestu do Spojených států. Vydání do vlasti však nadále zůstává jeho dlouhodobým cílem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít