Naše jídelníčky se mění. Zelí už neláká, spotřeba drůbežího masa roste
Češi jsou v rámci Evropské unie nadprůměrnými konzumenty drůbežího masa. Ve srovnání s někdejším Československem roku 1948 snědí za rok v průměru třináctinásobné množství drůbeže. Tehdy to byla necelá dvě kila, dnes skoro čtvrt metráku. Celkově se dá říci, že se Češi snaží jíst zdravě, ale jen do jisté míry, určitých zvyků se vzdát nechtějí. Třeba bílého pečiva. Dlouhodobý vývoj spotřeby základních potravin a třeba taky piva popsal a informace o něm dnes zveřejnil Český statistický úřad.
„Jedním z důležitých indikátorů vývoje spotřeby potravin je právě spotřeba drůbežího masa, která roste. Spotřeba potravin se ale týká celé řady dalších komodit, kde jsou například ve spotřebě chleba a pšeničného pečiva také zajímavé údaje,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ.
O nejnovějších statistických datech mluvil na Radiožurnálu Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ
Spotřeba drůbežího masa kulminovala v letech 2006 a 2007, což bylo období, kdy se začaly objevovat zprávy o ptačí chřipce. Čeští konzumenti se tím ale nedali vyvést z míry a drůbeží ve velkém kupovali dál.
Oproti roku 1948 je naopak velmi patrný úbytek spotřeby chleba, mléka nebo brambor. Ale také pohanky a prosa pro lidskou spotřebu. Na ústupu jsou také některé druhy zeleniny, například zelí, kapusty a květáku. Tento ústup je ale kompenzován nárůstem spotřeby jiných druhů zeleniny, třeba paprik a rajčat.
Díky otevření hranic po převratu se k nám začaly dovážet mnohé, do té doby nedostupné, komodity. Například různé jižní druhy ovoce nebo mořské ryby. Nabídka je vyšší a spotřebitel toho využívá.
„Porovnávali jsme zhruba 145 komodit. Zkoumali jsme to v rámci skupin komodit i v rámci jednotlivých dílčích prvků. Šlo například o srovnání spotřeby drůbežího masa s vepřovým, hovězím nebo rybím masem,“ pokračuje Hrbek.
„Některé komodity, jako je například rýže nebo čaj, budeme stále dovážet. Proto ve své spotřebě obecně vzato soběstační nejsme. V základních surovinách, jako je maso nebo obiloviny ale i přes úbytek orné půdy a orientaci zemědělců na energetické plodiny soběstační pravděpodobně jsme,“ uvádí Hrbek.
Pivní mistři
Čeští konzumenti si také drží vysokou spotřebu piva, i když ta v posledních letech klesá. Naopak stále roste spotřeba balených vod a nealkoholických nápojů, od roku 1949 devětadvacetkrát.
„Přestože v posledním, námi zpracovaném roce 2009 a v předchozích třech letech došlo k mírnému poklesu ve spotřebě piva na hlavu, stále se drží na úrovni 150 litrů na osobu a rok, což je nejvíce na světě,“ dodává statistik.
